Archiv autora: Miloš

Stanice Florenc C a okolí, přestup na trasu B

Stanice Florenc je přestupní stanicí mezi trasami C a B. Trasa B probíhá níž pod trasou C. Stanice leží na západním konci Karlína, mezi křižovatkami Sokolovská – Ke Štvanici – Křižíkova a sahá až k ulice Na Florenci. Důležitým bodem je Ústřední autobusové nádraží Florenc, Muzeum hlavního města Prahy, Karlínské divadlo. Je to také přestupní bod mezi metrem, tramvajemi a městskými autobusy.

Pokračování textu Stanice Florenc C a okolí, přestup na trasu B

Florenc B, přestup na trasu C a okolí

Stanice Florenc je přestupní stanicí mezi trasami B a C. Leží na západním konci Karlína, mezi křižovatkami Sokolovská – Ke Štvanici – Křižíkova a sahá až k ulice Na Florenci. Důležitým bodem je Ústřední autobusové nádraží Florenc, Muzeum hlavního města Prahy, Karlínské divadlo. Je to také přestupní bod mezi metrem, tramvajemi a městskými autobusy.

Pokračování textu Florenc B, přestup na trasu C a okolí

Autodoprava ZdP nejen v Praze a okolí od ledna 2022

V dopravě osob se zdravotním postižením v Praze a v přilehlých částech
Středočeského kraje došlo k některým změnám.
Od 1. ledna 2022 nastoupili noví dopravci osob se zdravotním postižením v
tzv. Dopravě ode dveří ke dveřím. Firma HANDICAP-TRANSPORT s.r.o. úplně
skončila a novými dopravci jsou Vega Tour s.r.o. (zatím na webu nejsou žádné informace) a Lutan s.r.o. (více o ní níže)

 

Pokračování textu Autodoprava ZdP nejen v Praze a okolí od ledna 2022

Můstek na trase B, okolí a přestup

Stanice Můstek je stanicí přestupní. Kříží se tu trasa A směřující od Depa Hostivař do Nemocnice Motol a naše trasa B, která je níže, než trasa A. Stanice Můstek se nachází v dolní části Václavského. října náměstí, pod tzv. Zlatým křížem, tedy pod ulicemi Václavské nám. – Na Příkopech – Na Můstku.


Pokračování textu Můstek na trase B, okolí a přestup

Karlovo náměstí – popis stanice metra B

Na fotce je pohled z parku na Karlově náměstí k Novoměstské radnici

Stanice Karlovo náměstí je umístěna v prostoru mezi největším pražským náměstím, kterým je právě Karlovo náměstí a prostorem ulice Na Moráni, u vltavského nábřeží. Tomu také odpovídají dva výstupy z metra. Nedávno prošla rekonstrukcí, takže nyní je možné využívat z nástupiště výtahy s přestupem a přestupní chodbou.

Dominantami Karlova náměstí je Novoměstská radnice, park, ČVUT jak přímo na náměstí, tak i v Trojanově ulici (ulice za Svatováclavskou pasážíú a vedle Palác Charitas, Faustův dům, nedaleké nemocnice – přímo na náměstí a nebo vedoucí z jižní části náměstí až na Karlov. Z náměstí vychází dvě velmi rušné ulice: Ječná s tramvajemi, Žitná – bez tramvají. V Resslově ulici hned pod Karlovým náměstím najdete pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje s památníkem hrdinů heydrichiády, kteří tu čelili svému zatčení.

Pokračování textu Karlovo náměstí – popis stanice metra B

Palmovka – metro B

Stanice Palmovka leží pod ulicí Na Žertvách, de facto v linii bývalé železniční tratě z Vysočan přes zastávku Libeň, dolní, na jejímž místě je křižovatka Zenklova (protínající křižovatku ze severu k jihu), na západ Libeňský most a na východ už zmíněná ulice Na Žertvách. Jde o oblast Prahy 8, dolní Libně (Horní Libeň je Balabenka a dál k Harfě). Je zde velký dopravní uzel, hlavně tramvajový.

Pokračování textu Palmovka – metro B

Přeprava zboží z Číny vlakem

Článeček Alza se vypravila do Číny pro zboží vlakem. Je to již výrazně levnější a rychlejší než lodí

Alza si stejně jako řada jiných obchodníků nechává posílat zboží z Číny lodní dopravou. Jenže ta má už měsíce velké problémy a kromě průplavů se lodě zasekávají i v přístavech. A navíc zdražují. Některé firmy si pomáhají svému zásobování letadly, Alza nyní poprvé vypravila speciální vlak. A ušetřila.

 

Nejde samozřejmě o romatickou představu, kdy si Alza u Českých drah půjčí Pendolino, aby ho vyslala pro zboží přes dva kontinenty. Alza si pronajala kontejnery a kapacitu vlaku od čínského forwardera (firma zabývající se logistikou) a dovoz až do jejich skladů a celní odbavení potom pro Alzu zajišťoval již domluvený český speditér.

Vlak převážel mix produktů pro vánoční trh, ale i zboží na leden a únor. Žádné zlepšení v lodní dopravě totiž nikdo neočekává, naopak se kvůli blížícím Olympijským hrám (ty budou právě v Číně) čeká ještě zhoršení. V kontejnerech tak byly i náhradní díly na AlzaBoxy.

Alza zvolila vlak z více důvodů. Kromě nespolehlivé lodní dopravy tu jsou i výpadky ve výrobě čínských dodavatelů a každé zpoždění stojí peníze. Při současných několikanásobných cenách námořní dopravy vyšel vlak (kde se navíc dá usmlouvat sleva) výrazně úsporněji. Před pandemií by to bylo obráceně a vlak býval proti lodní dopravě asi dvakrát dražší. Rychlejší byl vždy, ale nyní nabírá zpoždění námořní dopravy velkých rozměrů. Alza na dopravě podle svých slov ušetřila desítky tisíc dolarů.

Trasa vlaku Alzy z Pekingu
Přibližná trasa vlaku Alzy z Pekingu do Česka

Vlak vs. loď

Nákladní lodě z Číny většinou míří ze Šanghaje či Šen-Čenu do Rotterdamu nebo Hamburku a na cestě jsou asi měsíc. Kratší balkánská cesta se tolik nevyužívá. Novou severní cestou mezi Ruskem a Arktidou by to šlo rychleji, ale tam zase musejí pomáhat ledoborce. Nyní se tyto časy výrazně prodlužují a cena za námořní přepravu navíc raketově roste.

Na palubu lodi se vejde běžně třeba deset tisíc kontejnerů, na vlak mnohem méně. Může tedy naráz převést stovky či tisíce tun a vlak Alzy podle hrubého odhadu mohl přivézt asi 400 tun zboží.

Alza však nepotřebuje kapacitu celé nákladní lodi, tímto směrem (pořízením vlastní flotily) se vydaly jen opravdu obří světové řetězce jako Walmart či Ikea. U vlaku záleží na počtu vagónů a pro cestu Ruskem by jich měl mít minimálně 41, aby šlo o tzv. ucelený vlak.

Markéta Svatošová, manažerka oddělení mezinárodních přeprav v Alze dále uvedla: „Věříme, že to není náš první a poslední vlak. Všeobecně nám bude konsolidace vzhledem k rostoucím objemům dávat čím dál tím větší smysl jak z finančního, tak operativního hlediska. Každá přeprava, bez ohledu na to, jestli jde o železnici, moře nebo letadlo, se neobejde bez zásahu lidské síly. Pro nás konsolidace v praxi znamená neplýtvání časem provozně-logistických týmů a celních deklarantů a zároveň lepší plánování skladových kapacit. Roli v tom samozřejmě hraje i dopad na životní prostředí – nebereme to jako frázi, ale jako filozofii moderní logistiky 21. století.“

ucelený vlak Alza
Čínský vlak se zbožím pro Alzu, zdroj: Alza

Vlak s dieselovou lokomotivou musel urazit trasu dlouhou asi deset tisíc kilometrů. Nejel přímo z obchodního centra z Šen-Čenu, ale vyrazil z terminálu na předměstí Pekingu trasou přes Kazachstán, Rusko, Bělorusko do překladiště v polských Malaszewiczích, kde došlo k překládce kontejnerů na evropský rozchod kol. Dále pak jel spoj do Česka na terminál v Obrnicích u Mostu. Odsud je to už kousek do skladů Alzy. Cesta trvala plánovaných 19 dnů a 3 dny byly vyhrazené na proclení a překládku.

Ilustrační video souprava z Číny do Evropy:

Tento vlak jede z Číny do Německa přes Kazachstán, Rusko a Polsko – 10214 km (6 346 mil). Cestu urazil za za 14 dní. Cesta po moři by trvala 60 dní. Lokomotivy táhnou až 300 vagónů a se soupravou jede 25 strojvedoucích. Video poskytuje představu o rozsahu evropského obchodu s Čínou. Zdroj neznámý – dostal jsem od známého.

Sledování námořních lodí

Okopírováno z článku Nudíte se? Zkuste sledovat lodě na moři online

MarineTraffic

Mezi nejpopulárnější stránky pro monitorování provozu na mořích patří zcela jistě web MarineTraffic. Služba nabízí sledování plavidel v reálném čase. U většiny lodi je možné si zobrazit detaily, třeba odkud kam se plaví nebo o jaké plavidlo se jedná.

Majitelům plavidel nabízí řadu služeb, včetně satelitního pokrytí s pomocí systému AIS (Automatic Identification System), vylepšeného satelitního sledování nebo pokročilých mapových funkcí.

Na webu najdete i seznam jednotlivých přístavů po celém světě. Poskytuje ale i další informace.

V základní verzi je web zdarma. Pokud chcete pokročilejší funkce (detailnější informace o lodích, až roční záznamy o pohybu plavidla atd.) musíte si připlatit. Všechny cenové plány MarineTraffic najdete zde.

Vessel Finder

Na webu VesselFinder můžete v reálném čase sledovat přes sto tisíc plavidel. Portál samozřejmě také využívá data ze systému AIS.

U jednotlivých lodí si můžete „rozkliknout“ i detaily plavidel. Web nabízí také i analýzu hustoty provozu nebo historické údaje ze systému AIS.

Základní verze je zdarma, můžete si v ní označit až deset lodí, které chcete sledovat. Musíte ale přežít spoustu reklam. U nejlepší placené verze za 99 euro měsíčně si můžete vybrat až 500 lodí a dostanete u nich historii o pohybu až 30 dní zpět. Je pochopitelně bez reklam.

Fleetmoon

V databázi Fleetmoon je přes půl milionu plavidel, které můžete sledovat v reálném čase. Web poskytuje pochopitelně i údaje o plavidlech nebo jízdní řády a obsahuje i seznam přístavů. S pomocí interaktivního nástroje FleetMon Explorer mohou uživatelé plánovat i logistiku a analyzovat i provoz. Autoři nezapomněli ani na aplikaci pro iPhone a iPad.

Základní služby jsou zdarma, i když to tak není úplně pravda. Minimálně se musíte zaregistrovat. Úplně nejlepší verze vyjde na 539 euro za měsíc.

myshiptracking

Pokročilé funkce nabízí i web myshiptracking. Patří mezi ně pochopitelně sledování polohy lodí v reálném čase po celém světě. Díky datům také můžete analyzovat provoz v jednotlivých částech světa, případně získat údaje o vytíženosti přístavů. Web má i aplikaci pro iPhone a Android.

Další služby

Portálů pro sledování lodí je samozřejmě mnohem víc. Vyzkoušet můžete třeba VT ExplorerCruisemapper nebo Vesseltracker.

V textu jsou umístěny printscreeny jednotlivých webů, které vznikly pro potřebu tohoto článku.

Zvuková signalizace na křižovatkách

V lednu 2021 se objevila informace o zavádění bezkontaktních ozvučených semaforů na křižovatkách. Nejsem proti tomu, ale netušil jsem, že dojde k tomu, že semafory umlknou (prý ruší okolí – znám mnoho křižovatek, kde jsou domy nebo budovy firem daleko a nikoho klapání křižovatky neruší, ale budiž – prý proto není přijatelné, aby semafory klapaly celý den – podobně to bylo i s majáčky v metru). Prý to musí být jednotné! (ELTODO správce semaforů v Praze. Přístup metodického oddělení Bariréry SONS – když jsem se dotázal na ELTODO (přiznám se, že jsem tuhle informaci neměl, že se všechny semafory takto mění) na jednu křižovatku (Breitzetlova), kde zvukové semafory byly, bylo mi odpovězeno, ale dotaz byl přeposlán i na Bariéry SONS, odkud mi přišla odpověď ŽE JE S PODIVEM, ŽE NEVÍM, ŽE MÁM POUŽÍVAT POMŮCKU! Stejně jako já člověk, který se o tyto věci zajímá, existuje mnoho lidí, kteří špatně vidí a tolik se o tyto věci nezajímají nebo vůbec (jsou třeba slabozrací, senioři), tudíž vůbec o tomhle neví, nechtějí si kupovat nějakou pomůcku, neví o vysílačce VPN, neví, že si mohou o příspěvek požádat na Úřadě práce (vyřízení trvá velmi dlouho – řádově minimálně půl roku!, je to poměrně byrokratický proces zvláště vzhledem k tomu, že jde o lidi s problémy se zrakem, zahlcuje to už tak přetížené posudkové komise, které nestíhají rozhodovat o daleko důležitějších věcech jako je brzké prodloužení průkazky ZTP-P (často zbytečné žádosti, slepý neprozře, lidem s amputacemi nohy nenarostou!), invalidní důchody a jiné dávky … a navíc ne všichni budou vyhodnoceni tak, že mají na příspěvek nárok!). Přitom by stačilo, kdyby aktivace zvukové signalizace fungovala třeba na dvoj nebo trojstisk povelového tlačítka na semaforu a tím by se spustila zvuková signalizace a po přejití by se – dobrá – zase vypnula, aby nerušila. Když jsem takto argumentoval na dopis z Bariér SONS, dostal jsem další kárný dopis přímo od člověka, který byl u toho, když se tento systém vymýšlel – pan Viktor Dudr!!! dnes už na Bariérách nepracuje, nicméně mě si podal. Nevím, proč se organizace zrakově postižených plete do něčeho, co si vyřizujeme soukromě.

Přitom my slabozrací nebo špatně vidící, světloplaší, senioři, kteří špatně vidí, potřebují ozvučení třeba jen někdy – když je oslňuje hodně světla, pokud jsou semafory příliš daleko a vysoko – široká ulice … I kdybyste měli VPN vysílačku, je potřeba ji stále nosit s sebou (využití pro slabozraké není příliš široké, seznam majáčků a semaforů neexistuje …), jisté výhody však připouštím – informační panely nebo pořadové automaty např. v bankách, na poštách …), hledat ji v kapse nebo v ledvince, hrozí, že si něco vyhodíte (u zrakově postižených nic zvláštního). Řešením je umístění vysílačky VPN 03na bílou hůl, ale jak zmiňují moji přátelé: vysílačka na bílé holi bývá poruchovější, hůl někdy spadne, ohne se, zničí, je třeba nechat vysílačku přemontovat na jinou hůl …

Abych doložil, že si to nemyslím jen já sám a doložil reálnou situaci, vytvořil jsem dotazník pro slabozraké. Děkuji za vyplnění. Případně vás později seznámím s jejich výsledky. Problém je, že slabozrakých lidí není tolik jako nevidomých a příliš se nedruží např. v e-mailových konferencích. Snažil jsem se propagovat v příslušných skupinách na Facebooku, rozeslat s žádostí o vyplnění po svých známých …

Další problémy spojené s ozvučenými semafory:

Na některých křižovatkách je takový dopravní hluk, že zvuková signalizace pro chodce na přechodu není leckdy slyšet, ani když stojíte přímo u sloupku, na kterém je povelové tlačítko, natož abyste slyšeli klapání semaforů na protějším chodníku, kterým byste se měli řídit a který by vás měl navigovat, určovat směr, kam máte dojít. Příkladem takové křižovatky je Cíglerova – Broumarská (Praha 14 – u metra Rajská zrahrada, hluk i z výpadové silnice na Chlumecké). Uprostřed přechodu bývají taktilní vodící linie, která vás navede přímo na druhý chodník, ale zpravidla přímo do sloupku semaforu, který je leckdy velmi blízko okraji chodníku.

Navíc na této křižovatce nejsou nikde žádné obytné domy nebo jiné budovy, v kterých by celodenní klapání semaforu rušilo!!!

Můj problém se světelnou křižovatkou je na Průmyslové u křižovatky Kbelská x Průmyslová x Poděbradská. Zde zatím ozvučení zcela chybí – je pouze na přechodu přes Poděbradskou a to zatím bez nutnosti vysílání požadavku vysílačkou, přitom za přechodem jsou obytné domy!!! ale křižovatka je před rekonstrukcí – bude rozšiřována o další pruhy, ulice budou ještě širší. Zmíněný přechod je velmi široký, uprostřed víceproudé ulice je minimální ostrůvek a je to dost nebezpečné místo, pokud auta jezdí před vámi i za vámi. Semafor je umístěn dost vysoko na konstrukci a jeho světlo není příliš jasné – třeba oproti jiným semaforům – např. výše na Poděbradské x Hloubětínská, u restaurace Na Staré hospodě. Semafor je dost blízko krajnici chodníku, takže abyste se postavili před něho a dívali se nahoru a v této pozici čekali, až se rozsvítí zelená, je také poměrně nebezpečné – zamotá se vám hlava, zavrávoráte a spadnete přímo pod kola projíždějících aut v pruhu u chodníku. Chybí tu semafor pro cyklisty.

Co bych určitě ještě změnil, pokud by to bylo technicky možné:

odlišit směry zvukové signalizace, směry na sebe kolmé – plete se, zvuk se může odrážet od domů a nastává mylná echolokace. Příkladem mohou být semafory v Polském Těšíně (viděl jsem ale už někdy v první polovině 90. let – zvuk připomínal hlasitější ptačí zpěv a byl určitě akceptovatelnější, než naše klapání) a na semaforu u železničního nádraží ve Stralsundu (Deutschland 2015).

Je zbytečné, aby se povelem z vysílačky VPN spouštěla zvuková signalizace na všech přechodech celé křižovatky. Nebylo by možné, aby se spouštěl jen požadovaný přechod? I toto by určitě dokládalo to, že daleko efektivnější by byl povel z tlačítka na semaforu: méně by to rušilo okolí, což je hlavní požadavek, nerušilo by to echolokaci směru, kam mám přecházet.

Pokud uvedete semafor do zvukové signalizace, rozezvučí se na všech přechodech. Ozvučení probíhá ne jeden cyklus, ale několik po sobě. To je dobré naopak v tom, že můžete přejít jeden přechod a přes přechod přes kolmou ulici k té, kterou jste přecházeli poprvé. Pokud je ulice široká a uprostřed je ostrůvek, je prý možné na sloupku na ostrůvku deaktivovat jeden pruh a spustit ozvučení na druhém (zatím jsem netestoval), ale svědčí to o tom, že by bylo možné spouštět ozvučení i přímo z povelového tlačítka na sloupku.

Prý se připravuje, že by semafory v noci přepnuté na blikání žluté, se mohly přepnout vysílačkou VPN do režimu červená – zelená a umožnilo to bezpečné přejití. To je na jednu stranu správné, ale hodně semaforů se na tento režim bliká oranžová nepřepíná ani v noc. V noci je daleko lepší viditelnost a slyšitelnost případně přijíždějícího vozidla. Noční řidiči často porušují předpisy a pokud nebude kontrola a postihy v této době za porušení červené, je to plácnutí do vody. Jinak tomu samozřejmě fandím, leč myslím si, že jsou daleko důležitější věci, které by se v souvislosti s tím měly řešit a které jsem se tady snažil popsat.

Co může slabozrakým pomoci?

Cyklistické semafory, otočené k chodníku, ale pozor! tudy projíždí cyklisté. Ne všude vedou přes semafory cyklostezky.

Je možné přijít k sloupku s povelovým tlačítkem. Pokud ho stisknete a svítí červeně, je to signál toho, že na semaforu pro chodce svítí červená. Upozornění ELTODO, tlačítko by se nemělo mačkat v době, kdy svítí na přechodu červená.

Důležité odkazy

Funkce VPNek a přehled si můžete nastudovat na stránkách výrobce Apex Jesenice u Prahy. Bohužel jsem nenašel ceny VPN, ale dotázal jsem se jich. Ceny VPN zakoupené přímo u výrobce jsou prý příznivější, než ceny při zakoupení v prodejnách Tyflopomůcek SONS (marže?).

Návod na VPN (SONS)

Návod na použití VPN 01 (de facto inovovaná VPN 02) a 03 (Centrum pro nevidomé – Josef Louda)

Hlášení poruch semaforů v Praze – Eltodo:

800 101 109

NON STOP
volání zdarma

Formulář pro hlášení poruch.