Přeprava zdravotně postižených letecky a jejich práva

(převzato z konference ZP)

V červenci 2006 přijal Evropský parlament nařízení o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě. Cílem tohoto nařízení bylo zajistit postiženým právo na volný pohyb, svobodu volby a nediskriminační zacházení. Nařízení je plně účinné od července 2008, a protože se opakovalo mnoho nejasností, vydala Evropská komise v červnu 2012 Výklad aplikace zmíněného nařízení. My jsme se v této souvislosti rozhodli čtenáře informovat o nejdůležitějších právech v obou dokumentech zmíněných, a jako bonus přidáváme kontaktní údaje ke všem našim letištím spolu s odkazy na další literaturu.

Pokračování textu Přeprava zdravotně postižených letecky a jejich práva

Ozvučené přechody pro nevidomé

z konference Inpora

Akustická signalizace je na semaforech přechodů zřizovaných nebo rekonstruovaných po r. 2001 povinná. Je jen na nás, pro něž je toto opatření tak důležité, abychom na případná místní pochybení upozornili, včetně případných  poruch zařízení již instalovaných.

Že pomalé „tikání“ nebo „pípání“ znamená červená-stůj a rychlé „tikání“ nebo „pípání“ zelená-volno, uvádím jen pro úplnost.

Pokud jde o přechod, ke je akustická signalizace na přechodu spouštěna jen v případě potřeby, vysílačkou VPN napoprvé zjistíme pouze empiricky, to jest tím, že to zkusíme povelem číslo 5. Pro příště si to jistě zapamatujeme. Tímto opatřením je bráněno zbytečnému obtěžování okolí hlukem.

Přechod může být opatřen tzv. chodeckou výzvou. Na sloupku semaforu jeumístěna skříňka s tlačítkem, jehož krátkým stisknutím chodec vyjadřuje přání přejít. Teprve potom na přechodu naskočí zelená. Proto je vhodmé se vždy při příchodu ke sloupku přesvědčit, zda na něm tlačítko je nebo ne. To je také jeden z důvodů, proč je vhodné, aby sloupek semaforu byl umístěn v signálním pásu v dlažbě chodníku.

Ještě je nutno připomenout opatření pro případ, kdy dva sloupky semaforů jsou tak blízko, že se jejich signály nedají sluchem od sebe spolehlivě rozlišit. Dokonce na tzv. děleném přechodu mohou být na jediném sloupku na středním dělícím pásu dvě „tikátka“. V takovém případě jsou na sloupcích (respkt. na sloupku) tlačítko, jehož stisknutím vypneme ten akustický signál, který nás nezajímá. V okamžiku, kdy nám naskočí zelená pro další přecházení, tlačítko pustíme a pokračujeme v přecházení. Tlačítka určená k popsanému jsou pro nevidomé označena výraznou hmatovou značkou a pro vidící modrou barvou a nápisem „PRO NEVIDOMÉ“ nebo piktogramem. Mohou mít pro všechny i funkci chodecké výzvy – pak mají pouze onu hmatovou značku.

Je zřejmé, že „začátečníci“ a méně zkušení by si měli přecházení vozovky nacvičit s pomocí zkušené vidící osoby, nejlépe instruktora Tyfloservisu.

Stálé zdraví přeje Viktor Dudr

Tratě 221 a 220 Praha – Benešov – Tábor – Veselí nad Lužnicí – České Budějovice

Trať 221 Praha hl. n. – Praha-Hostivař – Čerčany – Benešov u Prahy

linka S9 systému Esko, zhruba do roku 2012 byl jízdní řád nadepsán souhrnná doprava, od té doby už v něm nejsou uváděny dálkové spoje.

Trať 220 (Praha) – Benešov – Olbramovice – Tábor – Veselí nad Lužnicí – České Budějovice

je součástí IV. tranzitního koridoru .

Většina trati je dvoukolejná, zbývající jednokolejné úseky jsou postupně zdvojkolejňovány.

Aktuálně dvojkolejné úseky podle mapy ČD je Praha – Votice a potom Tábor – Doubí u Tábora, Dynín – Ševětín, malý úsek za Chotýčany a možná úsek před Českými Budějovicemi po připojení tratě 190 (?)

Byla postavena jako Dráha císaře Františka Josefa. Úsek z Prahy do Veselí nad Lužnicí byl zprovozněn v roce 1871, mezi Veselím a Českými Budějovicemi začaly vlaky jezdit v roce 1874. V říjnu 1987 byla zprovozněna přeložka v Chotovinách. Probíhá výstavba zastávek Praha.-Zahradní Město a Praha-Eden

Pokračování textu Tratě 221 a 220 Praha – Benešov – Tábor – Veselí nad Lužnicí – České Budějovice

Zrušené a zaniklé tratě - seznam epizod z TV iDnes a další literatura

Zaniklé (zrušené) tratě

odkazy na video seriál na idnes (měsíčně nová zrušená trať) a na přehled zrušených tratí z knihy Miroslava Jelena Zrušené tratě v Čechách na Moravě a ve Slezsku (Dokořán 2009)

(Pokračování textu…)