Zrušené a zaniklé tratě – seznam epizod z TV iDnes

Zaniklé (zrušené) tratě

odkazy na video seriál na idnes (měsíčně nová zrušená trať) a na přehled zrušených tratí z knihy Miroslava Jelena Zrušené tratě v Čechách na Moravě a ve Slezsku (Dokořán 2009)

na serveru idnes vychází videoseriál Zrušené tratě. Uvedu zde odkazy na jedtnotlivé díly:

1. Praha Vysočany – Praha Těšnov

Zavedeme do míst, která před mnoha desítkami let žila čilým dopravním ruchem, do míst, kde se ozýval hluk parních i motorových lokomotiv, na bývalá nádraží, na opuštěné železniční náspy, k torzům monumentálních viaduktů. V prvním díle budeme společně pátrat po tom, co zbylo ze zaniklé trati Praha Vysočany – Praha Těšnov.

2. Černá v Pošumaví – Nová Pec

Koleje pod hladinou Lipna

V tomto díle seriálu Zaniklé tratě se vydáme na jih, do nitra šumavských hvozdů. Zaměříme se na trať, která musela ustoupit výstavbě Lipenské přehrady. Pojďte s námi pátrat po pozůstatcích někdejší spojnice Černou v Pošumaví a Novou Pecí.

3. Certlov – Lipno (elektrifikovaná trať)

Železnice pod Čertovou stěnou

Lipenská přehrada nezatopila jenom jednu trať. Na staré Lipence, tedy elektrické železnici z Certlova (Rybníka) do Lipna, musel betonové hrázi ustoupit koncový úsek ze zastávky Svatý Prokop (Loučovice). Podařilo se nám najít několik pozůstatků po staré trati – především opěrné pilíře mohutného ocelového mostu přes Vltavu.

4. Frýdlant v Čechách – Heřmanice

Zapomenutá úzkokolejka na severu

V dnešním díle vám představíme úzkokolejku, která kdysi vedla daleko na severu, ve Frýdlantském výběžku. Trať z Frýdlantu v Čechách do Heřmanic byla jen 10 kilometrů dlouhá, přesto po ní jezdila jak osobní, tak nákladní doprava. S drobnými přestávkami od roku 1900 do poloviny sedmdesátých let. Koleje na náspech zůstaly ještě o dvacet let později. není divu, že místní nadšenci chtějí dráhu alespoň částečně obnovit.

5. Plzeň: výstaviště – ZOO (1960-1980)

Pionýrskou železnici zlikvidoval nezájem úřadů.

V roce 1959 vznikla v Plzni unikátní úzkokolejná dráha – Pionýrská železnice. Pod dozorem dospělých ji provozovaly děti. První sezónu jezdila ještě v motorové trakci, v květnu 1960 na trať vyjela speciální elektrická jednotka Pionýr. Dva kilometry dlouhá železnička se ale potýkala s mnoha problémy, jednak s podmáčenou tratí, jednak s nezájmem úřadů. Vláček jezdil od plzeňského Výstaviště k ZOO necelých 20 let. Stopy po železnici jsou dodnes patrné, i když s velkými obtížemi. Podíváme se do bývalé remízy, budeme hledat pozůstatky nádraží Lochotín a objevíme poslední stojící sloup trakčního vedení.

6. Kladno-Dubí – Zvoleněves (trať 11b)

Kladenská lokálka se 100 let nedožila

V dnešním díle pořadu Zaniklé tratě se vrátíme na normálně rozchodnou železnici. Zamíříme na bývalou trať 11b mezi Kladnem Dubí a Zvoleněvsí. První vlaky po ní začaly jezdit v roce 1886, poslední dorazil v květnu 1982, tedy pouhé čtyři roky před stým jubileem. Osud trati byl spjat s průmyslem na Kladensku, využívaly ji samozřejmě tamní černouhelné doly, ale i cukrovar ve Zvoleněvsi nebo čedičový lom v Třebichovicích.

7. Loket – Předměstí a Horní Slavkov – Kounice (trať 144)

Loketská dráha vozila uran i výletníky

V sedmém (na původních stránkách chybně šestém) díle vás zavedeme na jednu z nejromantičtějších tratí v Česku, na 144 ku mezi zastávkami Loket – Předměstí a Horní Slavkov – Kounice. Přestože splňuje všechny znaky zaniklé tratě, trochu se z této kategorie vymyká. Vlaky tam nejezdí od května 1997, od té doby je na ni zavedená dlouhodobá výluka. Tento stav trvá už 21 let.

8. Trhový Štěpánov – Kralovice (Benešovsko, vodní nádrž Švihov, Želivka)

Kralovická dráha prohrála s žíznivou Prahou

Osmý díl seriálu Zaniklé tratě nás zavede do středních Čech, kousek za Benešov. Právě tam začínala lokálka, která končila svojí pouť v Dolních Kralovicích na břehu řeky Želivky. Trať se v první polovině 20. století mohla měřit s Posázavským Pacifikem, romantický kraj si oblíbili trampové i výletníci. Jenže začátkem 60. let přišel konec, vláda rozhodla o stavbě obří zásobárny pitné vody pro Prahu. A tak kralovická lokálka přišla o posledních 14 kilometrů, které už byly v ochranném pásmu. Pozůstatky po trati se ale dají nalézt dodnes. Nicméně pozor, bez povolení se do některých míst neodvažujte, policie zakázané pásmo hlídá a vetřelcům hrozí velké pokuty.

9. Trať z českého Křimova do německého Reitzenhainu

Krušnohorská „Mrtvá trať“ se vzkříšení nedočkala

Devátý díl Zaniklých tratí vás zavede na hřeben Krušných hor, na jedno z nejopuštěnějších, ale zároveň nejkrásnějších míst, kde jsme dosud natáčeli. Pravidelný provoz tam ustal hned po druhé světové válce, přesto ale koleje na svém místě vydržely dalších 40 let. Podíváme se na trať z českého Křimova do německého Reitzenhainu.

10. Jablonné v Podještědí – Cvikov – Svor (8n)

Cvikovka, dráha, kterou rušili nadvakrát

V desátém díle Zaniklých tratí zamíříme na sever, do podhůří Lužických hor. Podíváme se na dráhu s mnoha romantickými oblouky, která prošla rekonstrukcí jen pár let před svým koncem. Do starého železa se jí vůbec nechtělo, a tak se rušila nadvakrát. Představíme trať 8n z Jablonného v Podještědí přes Cvikov do Svoru.

11. Smidary – Vysoké Veselí (4b Východní Čechy)

Zaniklé tratě – Cukrovarská dráha přežila i zánik cukrovaru, položily ji až autobusy

V jedenáctém díle Zaniklých tratí zamíříme do východních Čech. Ukážeme vám krátkou lokálku, která se 95 let proplétala mezi poli podél říčky Cidliny. Kromě místních svážela hlavně cukrovou řepu do cukrovaru hraběte Paara. Podíváme se na trať 4b ze Smidar do Vysokého Veselí.

12. Podkováňka se proplétala pod skalami hlubokým údolím

Skalsko – Chotětov (7h – Mladoboleslavsko)

Ve dvanáctém díle seriálu Zaniklé tratě zamíříme na sever středních Čech, do okolí Mladé Boleslavi. Podíváme se na lokálku, která povýšila z pouhé cukrovarské vlečky, musela bojovat se sněhem na širých pláních, ale také s náročným klesáním do hlubokého údolí. Projdeme si místní dráhu 7h ze Skalska do Chotětova.

13. Hraběcí úzkokolejka svezla i následníka trůnu

Slaný – Kačice

4. listopadu 2018
Ve 13. dílu Zaniklých tratí zůstaneme ve středních Čechách. Podíváme se na aristokratickou úzkokolejnou dráhu o rozchodu 700 mm, která zásobovala cukrovar a pivovar hraběte Jindřicha Clam Martinice a po určitou dobu fungovala i pro veřejnou dopravu. Zamíříme na bývalou dráhu Slaný – Kačice.

Zdroj: https://cestovani.idnes.cz/zanikle-trate-13-slany-kacice-d1g-/po-cesku.aspx?c=A181102_135829_po-cesku_vrja

14. Beskydská trať pod Lysou Horou nedostala šanci na přežití

Ostravice – Bílá (30a)

Ve 14 díle Zaniklých tratí se vydáme mezi strmé svahy Beskyd. Podíváme se na dráhu, která nedostala svoji Šanci a musela ustoupit přehradě s pitnou vodou pro Ostravsko. Zamíříme do hlubokého údolí říčky Ostravice ke trati 30a mezi Ostravicí a Bílou.

15. Dráhu do nitra Železných hor převálcovala pouhá vlečka.

Tasovice – Vápenný Podol (trať 1g)

15. díl seriálu Zaniklé tratě nás zavede do sevřených údolí Železných hor. Podíváme se na dráhu, která byla postavena kvůli těžbě vápence, ale vozila i pacienty do dnes už zaniklých lázní. Nakonec ji převálcovala pouhý vlečka. Zamíříme na trať 1g z Tasovic do Vápenného Podolu.

16. Dráhu z Litvínova do Jirkova zpustošila rypadla

Litvínov – Jirkov (trať 12k)

Únorový (2019) díl Zaniklých tratí nás zavede do míst, kde dráha musela ustoupit velkorypadlům. Otevíráme kapitolu, ve které se časem objeví severočeské železnice, které nepřežily hon naší civilizace za hnědým uhlím. Jako první se vypravíme na trať 12k mezi Litvínovem a Jirkovem.

Různé historické jízdní řády:

Zdroj, obrázky a videa: https://tv.idnes.cz/technika/zanikle-trate-16-litvinov-jirkov.V190130_143417_idnestv_vrja

17. Horská Šenovka byla v Česku nejklikatější. Její část možná ožije

Česká Lípa-Střelnice – Kamenický Šenov – České Kamenice (trať 7c „sklářská dráha“)

V 17. březnovém díle seriálu Zaniklé tratě se vypravíme na pomezí Lužických hor a Českého středohoří. Navštívíme zřejmě nejklikatější dráhu u nás, která se kromě toho musela vypořádat se stoupáním až 34 promile. Zaměříme se na sklářskou lokálku, trať 8c z České Lípy střelnice přes Kamenický Šenov do České Kamenice.

Zdroj, obrázky, video: https://tv.idnes.cz/technika/zanikle-trate-17-ceska-lipa-kamenicky-senov.V190301_143028_idnestv_vrja

18. Zubrnice – Úštěk-horní nádraží s větví do Verneřic (trať 7k)

Tudy jezdili páni kluci. Zubrnickou dráhu filmaři milovali

V dnešním dubnovém (2019) dílu seriálu se podíváme na lokálku, která se musela probít z údolí Labe o téměř půl kilometru výš až na náhorní planiny Českého středohoří a kterou si oblíbili filmaři. Zamíříme na trať 7k ze Zubrnic do Úštěku-horního nádraží s větví do Verneřic. Po většině trati se nejezdí už od roku 1978.

Mapa zaniklé tratě 7k Velké Březno – Verneřice – Úštěk-horní nádraží. Modře…
Romantickou lokálku si ale vyhlédli filmaři. Tři roky před zrušením tratě si zastávka Levín zahrála hlavní roli ve filmu Páni kluci. Ani to ale nepomohlo, 27. května 1978 se po kolejích projely poslední pravidelné vlaky.

Na rozdíl od jiných svých kolegyň měla zubrnická dráha štěstí. V úseku Velké Březno – Zubrnice zůstaly koleje kompletní, v části do Lovečkovic mizely spíš svépomocí okolních obyvatel. V devadesátých letech se z prvních šesti kilometrů stala muzeální dráha, trať až do Lovečkovic se v roce 1998 stala kulturní památkou.

S kamerou a naším průvodcem, Radkem Kubalou ze Zubrnické muzeální železnice, propátráme obě větve zaniklé tratě. Ukážeme vám, co zbylo ze zastávky Touchořiny a podíváme se na kolejová pole pokrytá tlustými pařezy. Dozvíme se, kde se trať dělila vedví a prozradíme, k čemu sloužily „tajemné“ betonové sloupky uprostřed rozlehlých pastvin před Verneřicemi.

Na rozdíl od jiných svých kolegyň měla zubrnická dráha štěstí. V úseku Velké Březno – Zubrnice zůstaly koleje kompletní, v části do Lovečkovic mizely spíš svépomocí okolních obyvatel. V devadesátých letech se z prvních šesti kilometrů stala muzeální dráha, trať až do Lovečkovic se v roce 1998 stala kulturní památkou.

S kamerou a naším průvodcem, Radkem Kubalou ze Zubrnické muzeální železnice, propátráme obě větve zaniklé tratě. Ukážeme vám, co zbylo ze zastávky Touchořiny a podíváme se na kolejová pole pokrytá tlustými pařezy. Dozvíme se, kde se trať dělila vedví a prozradíme, k čemu sloužily „tajemné“ betonové sloupky

Nevynecháme ani slavnou zastávku Levín a pustíme vám ukázku ze zcela neznámého filmového dílka, kde si také zahrála. A samozřejmě se pustíme také ke koncové stanici Úštěk-horní nádraží, abychom prozkoumali, co se za desítky let od zrušení trati zachovalo.

Zdroj, obrázky a video: https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/zanikle-trate-18-zubrnice-ustek-horni-nadrazi-zubrnicka-draha.A190322_163639_po-cesku_vrja

19. Záhadná „Střednička“ unikla z hlubokého údolí Kokořína.

Lhotka u Mělníka – Střednice (pův. trať 132)

S dnešním květnovém (2019) dílem Zaniklých tratí se vypravíme do středních Čech, do tajuplného kraje pískovcových skal, rozeklaných roklí a úzkých údolí. Podíváme se na železnici, která unikla z Kokořínského dolu, aby vystoupala do cílové stanice na úrodných polích s cukrovou řepou. Zamíříme na trať 132 ze Lhotky u Mělníka do Střednice.

 

20. Dobrovickou dráhu napojili na hlavní trať až po její smrti

Dětenice – Dobrovice město (6c, 14 km Středočeský a Královehradecký kraj)

červen 2019

Dnešní Zaniklé tratě nás zavedou na rozhraní středočeského a královéhradeckého kraje. Projdeme lokálku, která měřila čtrnáct kilometrů a končila pouhé dva kilometry od hlavní tratě, na kterou se paradoxně napojila až dlouho po svém zániku. Vypravíme se na dráhu 6c z Dětenic do stanice Dobrovice-město.

Ve dvacátém díle seriálu Zaniklé tratě uvidíte exkluzivní rozhovor Vladimírem Pomezným, který byl strojvedoucím posledního vlaku.

Ukážeme vám také, co z tratě 6c zbylo. Dozvíte se, kdy se stanice Dobrovice-město dočkala napojení na hlavní trať do Mladé Boleslavi.

Poradíme vám, u které zachovalé stanice byste měli raději schovat fotoaparáty. A prozradíme také, jak vypadá jediné návěstidlo na čtrnáctikilometrové trati.

Zdroj textu a videa: https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/zanikle-trate-20-dobrovice-mesto-detenice.A190531_154421_po-cesku_vrja

21. Moravská kaolinová dráha do Bítýšky měla krátký život

Trať 342: Kuřim – Veverská Bitýška

V dnešním putování se vydáváme do širšího okolí moravské metropole. Zaměříme se na trať, která spojila svůj osud s ložiskem kaolinu, celou dobu svojí existence přitom bojovala o přežití. Prozkoumáme trať 342 z Kuřimi do Veverské Bítýšky, jejíž život se završil už v roce 1936.

Mapa Místní dráhy Kuřim – Veverská Bítýška

22. Týnecká dráha přežila útok odbojářů, komunismus ne

1d Chrást u Chrudimi – Hrochův Týnec

Další díl Zaniklých tratí nás zavede do východních Čech, na jednu z větví systému takzvaných chrudimských lokálek. Prozkoumáme další cukrovarskou dráhu, kterou za války málem předčasně zrušil útok sokolských odbojářů. Vypravíme se na dvanáct kilometrů dlouhou trať 1d z Chrasti u Chrudimi do Hrochova Týnce.

Mapa trati 1d z Chrasti u Chrudimi do Hrochova Týnce

Mapy.cz

Wikipedia a další odkazy, když si zadáte na Google

23. Úzkokolejka na Bruntálsku čelila sněhu i chudobě

Trať 191 z Ondrášova do Dvorců na Moravě

23. díl seriálu Zaniklé tratě nás zavede na severní Moravu, do chudého kraje, kterému úřady ani nepovolily postavit plnohodnotnou železnici. Prozkoumáme dráhu, která sloužila pouhých 35 let, aby ji zahubila hospodářská krize. Zamíříme na úzkorozchodnou trať 191 z Ondrášova do Dvorců na Moravě.

24. Kladensko-nučická dráha odvezla do hutí miliony tun materiálu

Dnešní Zaniklé tratě se zaměří na dráhu, která měla zásadní vliv na rozvoj průmyslu v českých zemích, a to i přesto, že na ní nefungovala veřejná osobní doprava. Během 110 let své existence krmila tato trať ve středních Čechách hutě rudou, vápencem a také uhlím. Vydejte se s námi po stopách Kladensko-nučické dráhy.

Mapa Kladensko-nučické tratěMapa

Mrkněte také na idnes na díl seriálu Na co zírá mašinfíra: Vápencovým srdcem Českého krasu z Mořiny do Hořelice

Ukážeme vám část Kladensko-nučické dráhy, která ustála její zrušení v roce 1968, a dodnes je funkční, byť jako pouhá vlečka. Zvláštním parním vlakem Výtopny Zlíchov projedeme vápencovým srdcem Českého krasu z Mořiny do Hořelice.

25. Vápencovým srdcem Českého krasu z Mořiny do Hořelice

Mořina – Hořelice

Mapa zachovaného úseku Kladensko-nučické dráhy z Hořelic k lomům AmerikaMapa zachovaného úseku Kladensko-nučické dráhy z Hořelice k lomům Amerika

26. Postavila orlickou přehradu, cestujících se ale nedočkala

Zaniklá vlečka z Tochovic k přehradě Orlík

3. listopadu 2019
V dnešním díle Zaniklých tratí zůstaneme u výhradně průmyslové železnice. Vypravíme se na pomezí středních a jižních Čech prozkoumat vlečku z Tochovic, která sice nevozila cestující, ale na přelomu padesátých a šedesátých let 20. století pomohla postavit jednu z nejmonumentálnějších staveb u nás.

Mapa

 

Mapa železniční tratě z Tochovic k přehradě OrlíkMapa železniční tratě z Tochovic k přehradě Orlík

26. Nad Mladotickou dráhou stát zlomil hůl, zloději bohužel ne

Trať 162 Kralovice – Maldotice

1. prosince 2019

Dnešní Zaniklé tratě nás zavedou na rozhraní Středočeského a Plzeňského kraje. Zaměříme se na dráhu, která de iure zrušená není, de facto ale ano. Projdeme si úsek Kralovice – Mladotice na trati 162, který je ve výluce od roku 1997.

Mapa úseku Kralovice - Mladotice

Mapa úseku Kralovice – Mladotice

V reportáži vám ukážeme, jak vypadá trať v dlouhodobé výluce. Nejdřív zamíříme na kralovické nádraží, kterému místní přezdívají „Holubí dům“.

Ukážeme vám jeden z přejezdů přes silnici druhé třídy, který by měl být stále zachován. Podíváme se na úsek tratě s romantickým výhledem na barokní klášter Mariánský Týnec, který byl postaven podle plánů Jana Blažeje Santiniho.

Na jediné mezilehlé zastávce Trojany projdeme „kolejiště“ a prozradíme, kterému úseku se říkalo Mladotický Semmering a proč. Nakonec nám zástupci Spolku Místní dráha Rakovník – Mladotice řeknou, jak by si představovali znovuobnovení provozu na této trati.

27. Dráhu do Doupova ochromil odsun, dorazila ji armáda

5. ledna 2020 
Dnes zamíříme do severozápadních Čech na jednu z nejtajemnějších zaniklých tratí u nás. Od padesátých let vede skrz ostře střežený vojenský prostor a dodnes ji proto nikdo nezmapoval. Jako vůbec první se podíváme na bývalou trať 16e z Kadaňského Rohozce do Doupova.

Doupovská dráha vznikala ve čtyřech vlnách. Nejprve od roku 1881 fungovala jako krátká odbočka od dráhy Plzeňsko-březenské z Kaštic do Krásného Dvora. Tento úsek byl zvaný cukrovarská železnice.

Mapa zaniklé trati 16e Kadaňský Rohozec – Doupov

28. Ždáňka neměla na růžích ustláno, dnes po ní místní pláčou

Část tratě 256: Uhřice – Kyjov – Ždánice

Zaniklé tratě nás zavedou na jižní Moravu. Na dráhu, která vznikla jako ryze zemědělská a osobní doprava na ní byla pouze trpěna. I tak přežila velké rušení tratí v sedmdesátých letech a vlaky po ní jezdily až do roku 2006.

29. Lázeňskou lokálku do Jáchymova zničil uran pro Sovětský svaz

14a Ostrov – Jáchymov

V tomto díle Zaniklých tratí vás zavedeme do Krušných hor. Představíme vám lázeňskou dráhu, která vznikla jako parní tramvaj, bojovala s nejvyšším sklonem bez ozubnice u nás a nakonec ustoupila rozšíření silnice, po které se ovšem vozil uran. Podíváme se na trať 14a mezi Ostrovem a Jáchymovem.

30. Morkovička pomáhala převážet proutěné koše z Hané až do USA

302 Nezamyslice – Marikovce

Zdroj: https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/zanikle-trate-dil-30-nezamyslice-morkovice.A200402_154547_po-cesku_vrja

V jubilejním třicátém díle Zaniklých tratí se vydáme na Hanou. Zamíříme na dvanáctikilometrovou dráhu, která za svůj vznik vděčí pro železnici dost neobvyklému artiklu, proutěným košům. Tradiční zboží se na ní začalo vozit až ve druhém plánu. Podíváme se na Morkovičku, trať 302 mezi Nezamyslicemi a Morkovicemi.

 

31 Heligóny havraňské lokálky neměly proti rypadlům šanci

13a Počerady – Havraní – Vrskmani

3. května 2020

Dnešní Zaniklé tratě nás po čase zavedou do severních Čech. Podíváme se na takzvanou černobílou lokálku, která vozila cukr i uhlí. Byla jedinou místní drahou, na které od začátku jezdily těžké nákladní lokomotivy. Zamíříme na trať 13a mezi Počerady, Havraní a Vrskmaní.

31. Koleje, po nichž jely dějiny. Střední Čechy jsou plné zaniklých slavných tratí

Tento díl videa se věnuje hlavně trati z Tachovic (trať Zdice – Příbram …) k Orlické přehradě, kterou nákladní vlaky pomáhaly stavět dovozem surovin na stavbu hráze a pak textem s přehledem zrušených tratí Středočeského kraje.

Mapa zrušené tratě Tachovice – Orlická přehrada:


Text článku:

33. V České Lípě zůstal po transverzálce jen zmar a bezdomovci

Česká Lípa – Vlčí důl (původní 086)

Dnešní díl Zaniklých tratí nás opět zavede do České Lípy, tentokrát na jeden z úseků severočeské transverzálky. Šestikilometrový úsek poznamenaly hádky železničních společností, voda řeky Ploučnice, ale také sovětské tanky. Zamíříme na původní trať 086 mezi Českou Lípou hlavním nádražím a Vlčím Dolem.

34. Propad rudného dolu pohltil dráhu z Opavy

(314 Opava-východ – ) 31d mezi Svobodnými Heřmanicemi a Horním Benešovem

Vydáme se na trať, po které se vozilo textilní zboží, ale hlavně břidlice a neželezné rudy. Po propadu poddolovaného území se na posledních pět kilometrů vlaky už nikdy nepodívaly. Projdeme zrušený úsek trati 31d mezi Svobodnými Heřmanicemi a Horním Benešovem.

FOTOGALERIE IDNES

 

35. Koně a dřevěné koleje. Matka železnic začínala v Čechách

Koněspřežka České Budějovice – Linec

V 35. díle Zaniklých tratí se podíváme na pramatku drah na evropské pevnině. Vznikla už v roce 1832, jezdily po ní velmi zvláštní vlaky a na parní provoz byla z větší části přestavěna až po 40 letech existence. Na českém území jsme pátrali po zbytcích koněspřežné dráhy z Českých Budějovic do Lince.

36. Přivedla do Chebu první vlak, železná opona ji však zahubila

Cheb – Slapany – státní hranice

36. díl Zaniklých tratí nás zavede do západních Čech, na dráhu, po které přijel do Chebu úplně první vlak. I na našem území byla německým majetkem. Stala se navíc první, na které se po válce na Chebsku zastavil přeshraniční provoz. A nakonec zanikla celá. Zamíříme na trať 17m mezi Chebem, Slapany a státní hranicí s Německem.

37. Stará Tišnovka se nádherně klikatila podél Sázavy

původní trať z Německého (Havlíčkova Brodu – přes Přibyslav – do Žďáru nad Sázavou

  1. listopadu 2020

Čtvrtou sezonu seriálu Zaniklé tratě začneme na dráze, po které kdysi jezdily i rychlíky mezi Brnem a Prahou. Cesta trvala řadu hodin, a tak v roku 1953 musela stará trať ustoupit přímější přeložce. Podíváme se na část staré Tišnovky mezi Německým, tedy Havlíčkovým Brodem a Přibyslaví a Žďárem nad Sázavou.

 

Poznejte zaniklé železniční tratě v republice

Kvíz idnes

38. Vlaky z Klimkovic vystřídaly tramvaje. Osud dohnal i je

Svinov – Klimkovice – vlakotramvaj

Speciál:  Vzácná koněspřežka i místa, kam se nikdy nepodíváte

Shrnutí dílů Zaniklé tratě na TV idnes za rok 2020

39. Druhou lokálku v Novém Jičíně nechtěli, postavit se musela

Devětatřicáté Zaniklé tratě nás zavedou na sever Moravy. Podíváme se na jednu z tratí postavených Severní drahou císaře Ferdinanda, na lokálku, která byla po celou dobu jen trpěná. Postavit ji museli, i když o ni nikdo nestál. Její život ukončily povodně v roce 2009. Zamíříme na původní trať 326 mezi Hostašovicemi a Novým Jičínem horním nádražím.

40. Dráhy do Střední Stěnavy se Poláci báli. Radši vytrhali koleje

V jubilejním 40. díle Zaniklých tratí se vydáme na sever východních Čech na trať, po které se vozilo uhlí z historického území Pruska. Když však po druhé světové válce připadlo Polsku, doprava přes hranice se zastavila. Hlavně proto, aby Čechoslováci nemohli obsadit Kladsko. Zamíříme na trať 2h mezi Broumovem a Střední Stěnavou.

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *