Zájezd do Dolních Rakous se SONS Praha

Kittsee (čokoládovna Hauswirth) – Seegrotte (býv. sádrovcový důl, umělá jeskyně – největší jeskynní jezírko s plavbou) – Laxenburg (Franzesburg, habsburský romantický hrad na ostrově)

sobota 4. května 2019

pořadatel: SONS Vrchlická Praha, CK Akord (www.ckakord.cz)

Popis zájezdu na stránkách cestovní kanceláře

(Proložený mými poznámkami, které jsou odsazeny.)

V tomto zájezdu spojíme kulturu s historií. CK AKORD nabízí atraktivní zájezd, na kterém se seznámíme s překrásným vodním zámkem FRANZESBURG  a  navštívíme největší podzemní jezero v Rakousku. Tento zájezd doporučujeme všem klientům, kteří mají rádi vzdělávání, ale také těm, kteří přivítají mnoho hezkých zážitků.

Té oblasti, do které jsme jeli, tedy kolem Vídně, se říká Vídeňský les a patří do kraje Dolní Rakousko.

Program:

Odjezd z Prahy  v 4:45 (odjížděli jsme z ulice Na Florenci naproti domu 23 – stanoviště autobusů) , návrat do Prahy okolo 23:00.

Cesta vedla po D1 do Bratislavy a pak přes most do Petržalky a do Kittsee. Na česko-slovenské hranici si zvážili autobus. Bohužel v buse se neprodávala káva a jiné občerstvení – prý rozbitý kávovar. Sedačky v neoplanu bohužel také nepatřily k nejpohodlnějším – málo místa na nohy, sedadlo šlo roztáhnout do strany, problémy s topením – vzadu zima, vpředu horko. Trochu průvodkyně zapomínala říkat, kdy se sejdeme k odjezdu, ale proběhlo to bez problémů.

První zastávka v Rakousku bude v čokoládovně Hauswirth, která patří k největším výrobcům cukrovinek v Rakousku. Seznámíte se s výrobou čokolády, můžete ochutnat  místní výrobky a může si čokoládové výrobky také zakoupit. Vyrábí zde duté čokoládové figurky Mikulášů, andělů i velikonočních zajíčků.

Čokoládovnu najdete v městečku Kittsee, kousek za bratislavskou Petržalkou. Po krátkém čekání jsme mohli shlédnout slovensky dabovaný film o čokoládovně a jejích zaměstanancích, kteří ochutnávají kvalitu čokolády, až z toho mají krásnou kulaťoučkou postavu, čemuž jsme se smáli. Po té jsme šli navštívit muzeum. Bohužel nebylo před žádnými svátky a tak sobotní výroba neprobíhala – viděli jsme dolů do přízemí, do potemnělé výrobny. V hlavně muzeu stroje, audioprůvodce ve slovenštině. Maškerovat = ochutnávat. K tomu došlo v podnikové prodejně, kam jsme šli nakupovat – samoobsluha, pokladní Slovenka. Čokolády 0,5-2 eura, větší výběr a ochutnávky hlavně různých želé v čokoládě, ovocných dřeňových čokolád (různé ovoce od meruněk po banánky), různé pralinky a před svátky určitě i figurky a velikonoční vajíčka.

V odpoledních hodinách navštívíme zatopený sádrový důl Seegrotte, kde vás čeká plavba po největším podzemním jezeře v Evropě. V podzemí byla vybudována továrna na letadla a bylo zde vyrobeno jedno z prvních jetfighters světa, „Heinkel He 162 Salamander“.

Do dolů nepustili vodícího psa! Pracovali zde na druhé světové války vězni z nedalekého koncentračního tábora Mauthausen. Plavba po jezírku – motor člunu není vůbec slyšet, trochu osvětlené kouty. V jeskyni je vidět hlavně pracovní vybavení, kaple … Seegrotte – Wikipedia.

Přejezd do Laxenburgu, kde navštívíme vodní zámek Franzesburg, který nechal císař František II. postavit tuto napodobeninu středověkého hradu na umělém ostrově uprostřed zámeckého jezera. Zámecký park Laxenburg je  zapsán na seznamu Natura 2000. Franzesburg je spjat s císařovnou Sisi, která zde strávila medové týdny s císařem Františkem Josefem. Laxenburg je místo, kde si můžete odpočinout – projít se po parku, projet se vláčkem či loďkou po jezeře.

Prošli jsme parkem, potkávali krajany, svezli se na ostrov s hradem přívozem – atrakce, vedle je most, po kterém jsme zpět přešli. V hradě audioprůvodce v češtině. Vítali nás přátelsky pozdravem Ahoj. Hned v první místnosti jsem si chtěl sáhnout na ostří hřebínkového meče, který visel ze stropu, ale ouha, jak jsem sáhl na jednu bodlinu meče, odpadla, byla to dřevěná maketa a teď, kde ji hledat. Naštěstí přiběhla tuším Věrka, která odevzdala bodlinu průvodci – ani se nijak nezlobil, pokud vím.

Francensburg (Wikipedia) byla pokladnicí Habsburků, kam soustřeďovali umělecká díla (sochy svých panovníků v kapli – viz moje fotografie), krásné okenní vitráže [autor Mun].

Největší zájem vyvolal zbrojnoš ve sklepení, který uměl hýbat rukou (někde se něco stisklo), řachtal řetězem, což mělo vyvolávat strach ve vězních, kteří byli podle pověsti vytahováni nahoru ke stropu vysoké místnosti, hlava jim prošla do soudní síně a pokud byl obžalovaný uznán viný, byl shozen dolů do hluboké díry.

Byla nám nabídnuta i návštěva věže s výhledem, ale možná přes přerostlé stromy žádný výhled nebyl – nebyli jsme tam. Vydali jsme se samostatně parkem k autobusu, zatímco průvodkyně čekala na opozdilce, kupodivu jsme nezabloudili, ač se nám zdála cesta nějak delší. První restaurace u vchodu do parku už zavřena (cca 18 hod.), ale brzy jsme našli jinou a téměř všichni jsme si něco na závěr dali: chřestovou polévku nebo vídeňský bramborový salát (bez majonézy, brambory na kyselo se zeleninou) a někteří či většina i vídeňský řízek (kuřecí nebo vepřový (10 až 20 eur).

Odjížděli jsme asi v 19 hod. do Prahy přes Mikulov. Rakouská dálnice asi 20 km před hranicemi končí, pak klasická silnice, přes hranici a ještě kousek dál, ale pak popojíždějící kolona aut – na vině byl nouzový pontonový most přes vodní nádrž Nové Mlýny, přes který se nesmělo jezdit rychleji než 30 km/h. Později nás ještě zdržela objížďka na dálnici, kde se boural další most nad dálnicí, přesto jsme přijeli do Prahy v cca 23:45 k vchodu do metra na Florenci.

Příjezd do Prahy  kolem 23:00 hodiny

Cena zájezdu od CK 1.490, Kč (Praha, Jihlava), často prý mají nabídky na Slevomatu.cz

Cena 1.190, Kč  – Brno

Cena zahrnuje: dopravu busem, vstup do čokoládovny, průvodce CK AKORD, pojištění CK

Cena nezahrnuje: pojištění v zahraničí, vstupy: vstup do jeskyně, vstup do zámku Laxenburg (vstup do parku, přívoz, prohlídka zámku s audioprůvodcem v češtině) – cca 23 €/dospělá os.

Moje fotogalerie na Google

Naše trasa na mapy.cz

 

 

Transamerická železnice – 150 let

Studio 6 ČT 10. 5. 2019: K výročí Tranamerické železnice – 150 let

Stavba první transkontinentální železnice aneb 23 000 km zajížďka přece není problém

článek na servru Logistická akademie. Začátek stavby 8. ledna 1863 za prezidenta Abrahama Lincolna: Jedině parní železnice dokáže spojit města vzdálená od sebe tisíce mil, otevřít osadníkům nové oblasti, zpřístupnit přírodní bohatství, zabezpečit zemi po vojenské stránce. 10. května 1869 zatloukl zlatý (pozlacený – zlato by bylo na hřeb v kolejnicích moc měkký kov) hřeb do kolejnice guvernér státu Kalifornie Amasa Leland Stanford, člen Velké čtyřky a pozdější zakladatel Stanfordovy univerzity, kde je původní „zlatý hřeb“ dodnes uložen. Okolnosti:

  • americká občanská válka průmyslového Severu proti otrokářskému Jihu,
  • zlatá horečka (železnice končila v Iowě)
  • nutnost spojit východ se západem – vybíjení indiánských kmenů: Dělníky doprovázející vojáci si přivydělávali loupením v indiánských osadách, a celá stavba železnice znamenala konec pro kmeny Čejenů a Siouxů naprostou zkázu. Kromě „potlačování nepokojů“ znamenal kontakt s dělníky a vojáky pro indiány také nové nemoci, úbytek potravy a omezení území, na kterém se mohli vyskytovat.
  • Díky transkontinentální železnici se zkrátila doba cestování napříč Amerikou z šesti měsíců na jeden týden.

Čtyři obchodníci na západě, takzvaná Velká čtyřka (Big Four) založili společnost Central Pacific Railroad, která se ujala stavby z kalifornského Sakramenta. Z východu, respektive z iowského města Council Bluffs začala stavět Union Pacific Railroad. Na stavbě v Kalifornii se podílela ještě společnost Western Pacific Railroad, která v roce 1864 přidělila všechna práva na stavbu transkontinentální železnice právě Velké čtyřce a její Central Pacific Railroad. Společně tyto dvě společnosti vybudovaly 1322 km železnice, Union Pacific jich postavila 1746. Za západu to totiž šlo velmi těžce. Na stavbě pracovalo přes 40 tisíc dělníků a vojáků. Z toho 20 tisíc položilo život. Číslo je nepřesné, protože položené životy Číňanů nepodléhaly žádné statistice. Stávka byla potlačena přerušením zásobování jídla. Čínští imigranti byli nejpočetnější skupinou dělníků Central Pacific Railroad, vydělávali podstatně méně, než ti „bílí“. Pro Union Pacific Railroad pracovali zase zejména Irové, veteráni z občanské války. Při prorážení téměř půl kilometru dlouhého tunelu Summit byl poprvé místo střelného prachu použit nitroglycerin. Pro stavbu potřebné koleje, vozy a lokomotivy se na stranu Tichého oceánu dostávaly desetiměsíční plavbou nákladními loděmi okolo Hornova mysu. Žádná rýpadla, žádná mechanizace – téměř vše na obou stranách se dělo silou svalů. Desítky metrů vysoké náspy se zavážely ručními kárami, zeminu hrnuly železné pluhy tažené buvoly. Díry pro odstřel skal v tunelech se vrtaly ručními vrtáky. Ke koordinaci postupu došlo až když v dubnu 1865 skončila Občanská válka, a do projektů se zapojili průbojní inženýři, kteří se jako důstojníci naučili ve válce organizaci a řízení. V současné době vede podél původní železnice americká dálnice Interstate 80. Pozůstatky železnice můžeme vidět na mnoha místech, především pak v horách masivu Sierra Nevada. Wikipedia: First Transcontinental Railroad

Před 140* lety mohli stavitelé první transkontinentální železnice vítězně zvolat: Hotovo! Hotovo! Hotovo!

článek Technického týdeníku.

  • článek byl napsán před 10 lety, tedy v roce 2009, k 140. výročí otevření transkontinentální železniční magistrály.

Hudební ztvárnění vybudování magistrály už léta hraje Robert Křesťan s Druhou trávou – skladba patří k nejoblíbenějším a a nedávné době dostala nové aranžmá (nový zvukový kabát)