Budou všechny zastávky MHD nebo PID na znamení?

ČTK 16. dubna 2024 18:12
Zastávky autobusů v pražské MHD by mohly být od letošního léta (29. červba 2024) všechny na znamení. Cílem je zkrácení intervalů a větší
plynulost či omezení hluku a škodlivin. Změna by přinesla úspory pohonných hmot i peněz. Nevýhodou by mohl být takový systém pro lidi se sníženou schopností pohybu a orientace.

Vyplývá to z dokumentu organizace Ropid, která plánuje pražskou MHD, pro magistrát, který má ČTK k dispozici. Návrh musí schválit pražští radní. Pokud by tak učinili, zkušební provoz by mohl začít od soboty 29. června 2024.
V Praze je nyní asi 2500 autobusových zastávek, z nichž je 69 procent na znamení. Pokud stojí cestující na zastávce na znamení, od roku 2011 nemusí dávat znamení, ale řidič má povinnost zastavit. Všechny zastávky na znamení již fungují v některých zahraničních i českých městech.
Ředitel organizace Ropid Petr Tomčík v úterý na jednání dopravního výboru pražského zastupitelstva řekl, že změna se má týkat celé Pražské integrované dopravy, takže i okolí metropole. S vedením Středočeského kraje je podle něj úprava předjednaná. Sjednocení podle něj umožnilo postupně vyřazení starších autobusů, které neměly dostatek tlačítek pro zastavení. „Počítáme vcelku s
masivní informační kampaní pro cestující,“ dodal ředitel. Termín od 29. června je podle něj určen na základě celostátní změny jízdních řádů, která začne platit ve stejný den.
Výhodou zastávek na znamení je podle dokumentu zkrácení intervalů, nižší náklady na pohonné hmoty nebo větší komfort pro projíždějící cestující. Zastavující a rozjíždějící autobusy by tolik neničily silnice v zastávkách a rovněž by se snížil hluk a množství emisí. Z jízdních řádů by pak mohla zmizet řada značek a byly by přehlednější.
Změna by znamenala i finanční úspory, když každé zastavení a rozjetí podle Ropidu stojí jednu korunu. Ročně úspora by podle dokumentu odhadem dosáhla pěti milionů korun. Autobusy, které nemusí zastavit, navíc mají nižší spotřebu nafty.
Naopak nevýhodou může být plánovaná novinka pro lidi se sníženou schopností pohybu a orientace. Pro zastavení je totiž nutné dát řidiči v autobusu včas znamení; stejně, jako to dnes musí dělat rodiče s kočárky. Znamenalo by to rozmístit ve voze dost tlačítek. Hrozí také množství zbytečných zastavení, kdy řidič musí takzvaně dorovnávat jízdní řád, aby ze zastávky neodjel
předčasně. Problém by to mohl být i pro dobíhající, neboť pokud cestující není v zastávce, řidič nemusí zastavit.
V zastávkách nemusí od roku 2011 cestující dávat znamení zdviženou paží, stačí, aby na zastávce stál a řidič zastaví. Pokud v ní již jeden autobus stojí, ten, který přijede po něm, musí zastavit také. Cestujícím ve voze pak před výstupem stačí pouze včas stisknout tlačítko znamení k řidiči.
Ve Středočeském kraji, jehož veřejná doprava je propojena s pražskou, jsou všechny zastávky na znamení například na Benešovsku, v Kutné Hoře, Čáslavi či ve Slaném. V Česku mají všechny zastávky na znamení například také Jihlava a Třebíč nebo Liberecký kraj.

Můj komentář:

Tento článek byl uveřejněný na e-mailové konferenci Inpora zrakově postižených a vzbudil poměrně dost silné obavy a to z toho důvodu, že se v současné době nedá příliš spoléhat, zvláště na některých spojích, obslihovaných smluvními dopravci jako je např. Arriva City (např. linka midibusu 224) nebo ČSAD Středočeského kraje (linka 110) na to, že hlášení fungují, nebo jsou špatně slyšitelná, nebo se někdy stává, že se nezahlásí všechny stanice, hlášení je třeba sjeté o jednu či dvě stanice, protože hlášení ve starších typech autobusů musí spouštět řidič manálně a je samozřejmě zaneprázdněn především řízením vozidla. Zavedením tohoto opatření se případné chyby v hlášení, pokud ho bude mít v kompetenci řidič, ještě prohloubí.
Obrázek AI Bing. Nevidomý tiskne tlačítko u dveří vozidla, kterým dává pokyn buď k zastavení nebo např. v Praze k otevření dveří tramvaje. Tlačítko je trochu jiné, než známe. AI zatím příliš nerespektuje českou realitu.
Nevidomý by musel najít a stisknout tlačítko pro výzvu řidiči, aby na následující zastávce zastavil pro výstup.

DPP a jeho smluvní dopravci používají k přepravě osob různé typy autobusů a v nich jsou tlačítka rozmístěna na různých místech. Měly by být především u dveří a u míst pro invalidy, což jsou sedadla za řidičem a dále na tzv. čtyřce.

Je tu i hygienické hledisko – tlačítka budou ještě více ochmataná a nevidomému nestačí stisknout jen tlačítko, ale musí ohmatat i okolí, aby tlačítko vůbec našel. Na pomoc spolucestujících se může spolehnout jen částečně.

Neví se, zda funguje a na kterých typech autobusů, signál z vysílačky

Obrázek AI Bing: Nevidomý vpředu v autobuse mačká tlačítko, které má signalizovat řidiči jeho zájem o zastvavní v další zastávce. Zařízení nevypadá reálně jako naše VPNka, ale principem jde o jedno a totéž.
Nevidomý by mohl dát znamení řidiči pomocí vysílačky VPN, pokud ji vlasstní – ne všichni ji však vlastní, ne zvláště senioři, kteří o její existenci ani neví a nebo by si vzhledem k ceně o příspěvek na tuto pomůcku museli požádat na ˇUřadu práce – vyřízení by trvalo třeba minimálně půl roku.

VPN – nástup a výstup nevidomého tlačítko 4. To se dnes užívá především k tomu, aby druhý spoj v zastávce popojel a znovu zastavil u označníku, ale s tím jsou také problémy – ne všichni řidiči to dodržují nebo možná si signalizace všimnou nebo ji mají zapnutou, nebo jim třeba vůbec nefunguje nebo jejich zařízení je starší a neregistruje tento signál.

Ředitel ROPIDu Petr Tomčík sice připouští problémy pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace, ale podle reakce SONS a NRZP tuto změnu neprojednal s těmito organizacemi včas tak, aby se mohla udělat příslušná opatření a času je do zavedení změny málo.
Může to být příležitost k tomu, abychom prosadili lepší fungování hlášení v autobusech. To ale bude určitě vyžadovat nějaký čas, peníze a také instruktáž řidičů.
Někteří nevidomí se zmiňují i o tom, že někteří řidiči jsou Ukrajinci a je jazykový problém s nimi komunikovat.
Diskuse na toto téma se také rozvinula na osobní facebookovém účtu Nicola Fryčová, která pracuje na právním oddělení SONS a v dalších organizacích hájících právní cestou práva zdravotně postižených. Zde pan Václav Krása, předseda NRZP, připustil a stručně napsal, že NRZP proti tomu bude protestovat? Není však pozdě? resp. spíš bych šel cestou konstruktivního dialogu – např. za zrakově postižené by značně řešilo situaci zlepšení služby hlášení a fungování vysílačky VPN jako signál řidiči, že bude nevidomý vystupovat.
Myslím si, že nepůjde o nějakou změnu, která nás silně zasáhne. Už dnes takto funguje 69% zastávek a ty, které zatím nemají tento statut, se nacházejí spíše v centru. Rozdhodně ne na zastávkách v centru a na zastávkách, kde je velká frekvence cestujících. Změnu můžeme pocítit ve večerních a pozdně večerních hodinách a pak o víkendech od brzkého rána. Zvyknout si budeme muset zvláště na to, že musíme dávat znamení tlačítkem v tramvajích. Bude to znamenat, že už podruhé nebudeme muset stisknout tlačítko pro otevření dveří?
Pokud to už takto někde funguje, měly by se odtamtud převzít zkušenosti z toho, jak to v jiných městech – ať u nás nebo v zahraničí – zvládají osoby se sníženou schnopností pohybu a orientace.
Také by bylo dobré, kdyby se při této příležitosti změnila struktura hlášení, podobně jako na železnici.
Příští zastávka x y na znamení.
Někdo dá znamení.
Hlášení: zastávku x y zastavíme – ostatní už nemusí mačkat tlačítko, nevidomí ho nemusí hledat.
Hlášení zastávku x y projíždíme
Teprve po projetí zastávky – hlášení Příští zastávka y z na znamení. (Na znamení by se mohlo časem vynechat, ale zpočátku bych ho určitě zachoval).
V Praze na rozdíl od jiných měst se bohužel hlásí zastávka, v které bude spoj zastavovat a hned přitom se hlásí, která bude příští. Jisté opodstatnění to má, ale také se to může plést, cestující se může přeslechnout, nezaznamenat, že jde až o další příští zastávku. Proto by bylo vhodnější hlásit příští zastávku až po odjezdu z aktuální zastávky.
Hlášení, které se už objevuje – v zastávce, na které řidič čeká na odjezdový čas, protože se předjel, pokud někde nemusel zastavovat, by mělo být cestujícím oznámeno.
To, že zrakově postižený bude špatně informovaný o tom, na které je zastávce, kde vystoupil, může mít oproti běžným cestujícím daleko horší problémy, zvláště u spojů, které jezdí třeba jen jednou za hodinu nebo dvakrát do hodiny. Jde o to, že jde o osobu s omezenou schopností orientace, tedy musí najít zpáteční zastávku, zorientovat se v místě. Ne vždy jsou zastávky proti sobě a ne vždy je přechod přes ulici přímo u zastávky.
Své problémy se zavedením opatření mohou mít i tělesně postižení, tedy občané se omezenou schopností pohybu, ale i další jako sluchově postižení (důležité jsou informační panely v autobusech, na kterých se budou ukazovat zastávky, které se projíždějí) nebo i s dalšími postiženími, např. s poruchou autistického spektra, kterým třeba někdo řekne – musíš vystoupit na třetí zastávce, ale co když ty dvě předcházející autobus bude projíždět? Tohle je ale spíš nutné řešit individuálně a těžko na to vymyslet nějaké obecné řešení.
Domnívám se, že se to dá zvládnout, ale bylo by dobré, kdyby se spolu s tímto opatřením udělala další, která by šla vstříc lidem se sníženou pohyblivostí a omezenou orientací.
Také zde můžete vyjádřit své konstruktivní názory a nebo se zúčastnit mé ankety v bratrské facebookové skupině Zrakově postižení cestují k tomuto webu. Děkuji.
Nejsem schopen ani kompetentní tyhle věci někde ovlivňovat.

Zavedení jednotného charakteru zastávek v autobusové síti PID –

Otázky a odpovědi na webu DPP

Vyjádření Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých

– zatím jen ve vnitřní členské i nečlenské e-mnailolvé konferenci Vis-imp + v příloze e-mail v PDF (24. dubna 2024 10:28)

Milí účastníci konference Vis-Imp,
v souvislosti s plánovaným rozšířením režimu zastávek na znamení na všechny autobusové zastávky v Praze i ve Středočeském kraji jsme se rozhodli oslovit zainteresované subjekty a představitele s naším stručným vyjádřením, které zasíláme v příloze.

Jsme si vědomi, že trend rozšiřování tohoto režimu půjde jen těžko zvrátit, proto se soustředíme na základní podmínky, které mají být splněny, aby osoby s těžkým zrakovým postižením byly schopny samostatně, bezpečně a důstojně cestovat.

Pěkné dny přeje
Luboš Zajíc (prezident SONS)

Text přílohy:

Vyjádření SONS ČR, z. s. k úmyslu sjednocení všech
autobusových zastávek v Praze a Středočeském kraji
do režimu zastávek na znamení
Reagujeme na úmysl zavedení režimu zastávek na znamení u všech autobusových zastávek v Praze a ve Středočeském kraji, a to z pohledu osob s těžkým zrakovým postižením. Z rozšiřování zastávek na znamení nejsme nadšeni, o výraznějším vlivu na energetické úspory či výrazném zlepšení plynulosti dopravy máme určité pochybnosti.
Opatření rozhodně přinese zhoršení komfortu pro přepravu lidí s těžkým zrakovým postižením.
Trváme na tom, aby, má-li být opatření skutečně realizováno, byly v maximální míře zabezpečeny následující podmínky:

  • Stoprocentní funkčnost a spolehlivé používání akustického hlášení zastávek.
    Bez tohoto systému cestující s těžkým zrakovým postižením nemají naprosto žádnou kontrolu nad tím, na které zastávce chtějí vystoupit. Mizí možnost odpočítání zastávek dle zastavení a otevření dveří, nevidomý je zcela odkázán na dotazování spolucestujících či řidiče, což je nepřijatelné. Ideální by bylo, pokud by po stisku tlačítka oznamujícího úmysl cestujícího vystoupit z dopravního prostředku, bylo akusticky potvrzeno, že autobus na nejbližší zastávce zastaví, jak je tomu např. v regionálních vlacích.
  • Zrychlené zavádění nové frekvence VPN vysílačů – aktuálně používané frekvence jsou velmi poruchové, signál vyslaný vysílačkou není v určitém
    procentu případů přijímačem zaznamenán. Nevidomý nemůže dát spolehlivě signál o svém úmyslu nastoupit či vystoupit do nebo ze soupravy.
  • Stoprocentní dodržování pravidla o povinnosti každého vozidla zastavit na zastávce, kde se zdržuje kterýkoliv cestující, a to bez ohledu na to, zda vozidlo přijede do zastávky jako první či druhé.
    • Připomínáme již existující (bohužel ne ve všech případech dodržovanou) povinnost, že, pokud na zastávce řidič otevřel dveře jako druhé vozidlo, musí vždy znovu ještě zastavit i u označníku, pokud u něj stojí člověk s bílou holí.
  • V této souvislosti poukazujeme i na problém, že ne na všech zastávkách je označník zastávky z hlediska nevidomých dobře nalezitelný, absentuje signální pás apod.
  • Je potřebné, abychom postupně dospěli ke standardnímu umístění a hmatnému
    označení tlačítek signalizujících úmysl cestujícího vystoupit, aby je byl nevidomý schopen v každé soupravě nalézt.
  • Měl by být zaveden „nízkoprahový“ a přístupný systém v podobě fungující telefonní linky, kam by bylo možné hlásit a relevantně řešit případy, kdy dojde v souvislosti s autobusovou dopravou k problémům.
    V Praze dne 24. 4. 2024

konec citace

Největší obavy nevidomých jsou už ze zmíněného fungování hlášení a to např. i pod vlivem jednoho z dílů seriálu Sanitka, kdy se nevidomá ocitla v noci na konečné, pronásledována a pak se sama vydala do neznámého prostředí, spadla kamsi a později na následky úrazu zemřžela.

Také upozorňují, že největší problémy jsou v regionálních linkách, tedy mimo pásma P a 0, kdy jsou hlášení buď úplně nefunkční a nebo velmi tichá, nejvíce v přední části vozidla, kde je eventuelně možn ost se dom oluvit s řidičem.

Dále bylo v siskusích správně zmíněno, že systém hlášení a signalizace pro nevidomé býval jednokanálový, tj. signál z vysílačky VPN o nástupu, případně výstupu nevidomého (tlačítko 4 VPN) byl systémem přijat, až když se ukončilo hlášení stanic např. ve vozidle nebo oznámení, o jakou linku jde venku na zaswtávce vyvolané také nevidomým z vysílačky (tlačítko 3). Pokud se hlášení hned o čáísle linky a smru jízdy, nevidomý opakoval stisk tlačítka, čímž se vše zdržovalo, systém do reproduktoru ven opakoval hlášení třeba třikrát. Na zastávce může být i několik nevidomých s VPN, kteří o sobě neví a nebo se nedomluví, kdo bude signalizovat a dotazovat se po čísle a směru linky.

Jsou novější systémy už dokonalejší?

Výrobce Apex Jesenice a také TYFLOSET

Dalším problémem jsou i starfší typy vysílaček VPN, integrovaných do držadla slepecké bílé hole – na rozdíl od kapesní VPN 01 mají je 3 tlačítka; tlačítka 4, 5 a 6 jsou sdružená pod tlačítka 1, 2, a 3, tedy tlačítko 1 vyvolává základní informace z majáčků, n apř. na budovách, ale zároveň číslo a směr linky, tlačítko 2 vyvolává detailní informaci z majáčků na budovách a také signalizaci o nástupu nebo výstupu nevidomého z vozidla MHD jako tlačítko 4), tlačítko 3 ve vysílačce na holi vyvolává informaci z informačních mluvících tabuli.

Problémové jsou i autobusy typu SORS – mlčí. Údajně to bylo předvedeno DPP v garážích Kačerov i za účasti vedoucího Barirér SONS. Přitom zařízení na Karosách fungovalo bez problémů až třeba do vzdálenosti 150 metrů od vozidla. Vysílačka integrovaná v holi stojí cca 3000 Kč,. je vzhledem k tomu, že hůl může nevidomému častěji upadnout, daleko náchylnější na poruchu. Aby nevidomým měl hůl a jedště v kapse další pomůcku – kapesní vysílačku, je zase trochu hodně pomůcek s sebou, o které se musí staqrat, neztratit je …

Dobře VPNky fungují na tramvajích.

V Pražské integrované dopravě operuje aktuálně 43 dopravců (autobusovýách i vlakových) – jejich přehled najdete na https://pid.cz/kontakty/dopravci/

Každý má jiné autobusy, jiné systémy, ROPID jim zatím toto zdá se toleroval, ale tím se také rozchází struktura hlášení i obslušné systémy.

Přehled typů autobusů najdete zde: https://seznam-autobusu.cz/

Domnívám se, že bude nutná – kromě sjednocení systému a kontroly jeho fungování, také aktivita od nás, zrakově postižených, nahlašovat příslušným dopravcům problémy s hlášením a fungováním, systému, dokud se nezřídí nějaké centrální telefonní číslo ROPIDu – věřím, že oznámení přímo dopravci bez zprostředkování bude i efektivnější, pokud budou o této situaci informováni. (je možné, že se zatím  změna statutu zastávek bude týkat jen těch v pásmu P a 0, tedy pražských, ale nicméně i tak je dobré psát a volat dopravcům).

Jedna možnost je získat informaci o dopravci z jízdních řádů (IDOS – off nebo i on line). Složitější je zjišťování kontaktů a linek přes uvedený odkaz na seznamu dopravců. Existuje i seznam linek na webu PID (PDF, poměrně složitě strukturovaný), ale tam zase chybí u linky kontakt na dopravce. Proto jsem se rozhodl o vytvoření tabulky podle čísel linek, u kterých bude trasa a dopravce s kontakty – jméno dopravce, telefonní číslo, e-mail a webové stránky. Na jednom listu linky autobusů, na druhém linky vlaků v rámci PID a na třetím listu další kontaktní informace na dopravce – adresa a také zde uvedené odkazy. Problíém bude spíše s aktualizací.

Na některých likách operuje více dorpavců – v přehledu značeno hvězdičkou, kterou jsem zachoval a odpovídají ji dva řádky v tabulce s číslem linky a za ní hvězdičky. Někde se jedná také o více relací – buď na více řádcích s jedním dopravcem a nebo stanice dalších směrů za lomítkem, příklad linky 401 Praha-Roztyly – Jindrřichův Hradec / Tábopr / Třeboň. I rtady je potřeba se před nahlašováním podívat, o jaký spoj kterého dopravce se jednalo do jízdního řádu.

Dokument s názvem Dopravci v PID bude přístupný z mého GoogleDisku, případně stažitelný jako tabulka Excel – zatím ve stadiu rozpracovanosti, ale můžete se na to samozřejmě podívat a p=řípadně, pokud najdete chybu, tak mě na ní upozornit.

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *