Palmovka – metro B

Stanice Palmovka leží pod ulicí Na Žertvách, de facto v linii bývalé železniční tratě z Vysočan přes zastávku Libeň, dolní, na jejímž místě je křižovatka Zenklova (protínající křižovatku ze severu k jihu), na západ Libeňský most a na východ už zmíněná ulice Na Žertvách. Jde o oblast Prahy 8, dolní Libně (Horní Libeň je Balabenka a dál k Harfě). Je zde velký dopravní uzel, hlavně tramvajový.

Pokračování textu Palmovka – metro B

Přeprava zboží z Číny vlakem

Článeček Alza se vypravila do Číny pro zboží vlakem. Je to již výrazně levnější a rychlejší než lodí

Alza si stejně jako řada jiných obchodníků nechává posílat zboží z Číny lodní dopravou. Jenže ta má už měsíce velké problémy a kromě průplavů se lodě zasekávají i v přístavech. A navíc zdražují. Některé firmy si pomáhají svému zásobování letadly, Alza nyní poprvé vypravila speciální vlak. A ušetřila.

 

Nejde samozřejmě o romatickou představu, kdy si Alza u Českých drah půjčí Pendolino, aby ho vyslala pro zboží přes dva kontinenty. Alza si pronajala kontejnery a kapacitu vlaku od čínského forwardera (firma zabývající se logistikou) a dovoz až do jejich skladů a celní odbavení potom pro Alzu zajišťoval již domluvený český speditér.

Vlak převážel mix produktů pro vánoční trh, ale i zboží na leden a únor. Žádné zlepšení v lodní dopravě totiž nikdo neočekává, naopak se kvůli blížícím Olympijským hrám (ty budou právě v Číně) čeká ještě zhoršení. V kontejnerech tak byly i náhradní díly na AlzaBoxy.

Alza zvolila vlak z více důvodů. Kromě nespolehlivé lodní dopravy tu jsou i výpadky ve výrobě čínských dodavatelů a každé zpoždění stojí peníze. Při současných několikanásobných cenách námořní dopravy vyšel vlak (kde se navíc dá usmlouvat sleva) výrazně úsporněji. Před pandemií by to bylo obráceně a vlak býval proti lodní dopravě asi dvakrát dražší. Rychlejší byl vždy, ale nyní nabírá zpoždění námořní dopravy velkých rozměrů. Alza na dopravě podle svých slov ušetřila desítky tisíc dolarů.

Trasa vlaku Alzy z Pekingu
Přibližná trasa vlaku Alzy z Pekingu do Česka

Vlak vs. loď

Nákladní lodě z Číny většinou míří ze Šanghaje či Šen-Čenu do Rotterdamu nebo Hamburku a na cestě jsou asi měsíc. Kratší balkánská cesta se tolik nevyužívá. Novou severní cestou mezi Ruskem a Arktidou by to šlo rychleji, ale tam zase musejí pomáhat ledoborce. Nyní se tyto časy výrazně prodlužují a cena za námořní přepravu navíc raketově roste.

Na palubu lodi se vejde běžně třeba deset tisíc kontejnerů, na vlak mnohem méně. Může tedy naráz převést stovky či tisíce tun a vlak Alzy podle hrubého odhadu mohl přivézt asi 400 tun zboží.

Alza však nepotřebuje kapacitu celé nákladní lodi, tímto směrem (pořízením vlastní flotily) se vydaly jen opravdu obří světové řetězce jako Walmart či Ikea. U vlaku záleží na počtu vagónů a pro cestu Ruskem by jich měl mít minimálně 41, aby šlo o tzv. ucelený vlak.

Markéta Svatošová, manažerka oddělení mezinárodních přeprav v Alze dále uvedla: „Věříme, že to není náš první a poslední vlak. Všeobecně nám bude konsolidace vzhledem k rostoucím objemům dávat čím dál tím větší smysl jak z finančního, tak operativního hlediska. Každá přeprava, bez ohledu na to, jestli jde o železnici, moře nebo letadlo, se neobejde bez zásahu lidské síly. Pro nás konsolidace v praxi znamená neplýtvání časem provozně-logistických týmů a celních deklarantů a zároveň lepší plánování skladových kapacit. Roli v tom samozřejmě hraje i dopad na životní prostředí – nebereme to jako frázi, ale jako filozofii moderní logistiky 21. století.“

ucelený vlak Alza
Čínský vlak se zbožím pro Alzu, zdroj: Alza

Vlak s dieselovou lokomotivou musel urazit trasu dlouhou asi deset tisíc kilometrů. Nejel přímo z obchodního centra z Šen-Čenu, ale vyrazil z terminálu na předměstí Pekingu trasou přes Kazachstán, Rusko, Bělorusko do překladiště v polských Malaszewiczích, kde došlo k překládce kontejnerů na evropský rozchod kol. Dále pak jel spoj do Česka na terminál v Obrnicích u Mostu. Odsud je to už kousek do skladů Alzy. Cesta trvala plánovaných 19 dnů a 3 dny byly vyhrazené na proclení a překládku.

Ilustrační video souprava z Číny do Evropy:

Tento vlak jede z Číny do Německa přes Kazachstán, Rusko a Polsko – 10214 km (6 346 mil). Cestu urazil za za 14 dní. Cesta po moři by trvala 60 dní. Lokomotivy táhnou až 300 vagónů a se soupravou jede 25 strojvedoucích. Video poskytuje představu o rozsahu evropského obchodu s Čínou. Zdroj neznámý – dostal jsem od známého.

Sledování námořních lodí

Okopírováno z článku Nudíte se? Zkuste sledovat lodě na moři online

MarineTraffic

Mezi nejpopulárnější stránky pro monitorování provozu na mořích patří zcela jistě web MarineTraffic. Služba nabízí sledování plavidel v reálném čase. U většiny lodi je možné si zobrazit detaily, třeba odkud kam se plaví nebo o jaké plavidlo se jedná.

Majitelům plavidel nabízí řadu služeb, včetně satelitního pokrytí s pomocí systému AIS (Automatic Identification System), vylepšeného satelitního sledování nebo pokročilých mapových funkcí.

Na webu najdete i seznam jednotlivých přístavů po celém světě. Poskytuje ale i další informace.

V základní verzi je web zdarma. Pokud chcete pokročilejší funkce (detailnější informace o lodích, až roční záznamy o pohybu plavidla atd.) musíte si připlatit. Všechny cenové plány MarineTraffic najdete zde.

Vessel Finder

Na webu VesselFinder můžete v reálném čase sledovat přes sto tisíc plavidel. Portál samozřejmě také využívá data ze systému AIS.

U jednotlivých lodí si můžete „rozkliknout“ i detaily plavidel. Web nabízí také i analýzu hustoty provozu nebo historické údaje ze systému AIS.

Základní verze je zdarma, můžete si v ní označit až deset lodí, které chcete sledovat. Musíte ale přežít spoustu reklam. U nejlepší placené verze za 99 euro měsíčně si můžete vybrat až 500 lodí a dostanete u nich historii o pohybu až 30 dní zpět. Je pochopitelně bez reklam.

Fleetmoon

V databázi Fleetmoon je přes půl milionu plavidel, které můžete sledovat v reálném čase. Web poskytuje pochopitelně i údaje o plavidlech nebo jízdní řády a obsahuje i seznam přístavů. S pomocí interaktivního nástroje FleetMon Explorer mohou uživatelé plánovat i logistiku a analyzovat i provoz. Autoři nezapomněli ani na aplikaci pro iPhone a iPad.

Základní služby jsou zdarma, i když to tak není úplně pravda. Minimálně se musíte zaregistrovat. Úplně nejlepší verze vyjde na 539 euro za měsíc.

myshiptracking

Pokročilé funkce nabízí i web myshiptracking. Patří mezi ně pochopitelně sledování polohy lodí v reálném čase po celém světě. Díky datům také můžete analyzovat provoz v jednotlivých částech světa, případně získat údaje o vytíženosti přístavů. Web má i aplikaci pro iPhone a Android.

Další služby

Portálů pro sledování lodí je samozřejmě mnohem víc. Vyzkoušet můžete třeba VT ExplorerCruisemapper nebo Vesseltracker.

V textu jsou umístěny printscreeny jednotlivých webů, které vznikly pro potřebu tohoto článku.

Zvuková signalizace na křižovatkách

V lednu 2021 se objevila informace o zavádění bezkontaktních ozvučených semaforů na křižovatkách. Nejsem proti tomu, ale netušil jsem, že dojde k tomu, že semafory umlknou (prý ruší okolí – znám mnoho křižovatek, kde jsou domy nebo budovy firem daleko a nikoho klapání křižovatky neruší, ale budiž – prý proto není přijatelné, aby semafory klapaly celý den – podobně to bylo i s majáčky v metru). Prý to musí být jednotné! (ELTODO správce semaforů v Praze. Přístup metodického oddělení Bariréry SONS – když jsem se dotázal na ELTODO (přiznám se, že jsem tuhle informaci neměl, že se všechny semafory takto mění) na jednu křižovatku (Breitzetlova), kde zvukové semafory byly, bylo mi odpovězeno, ale dotaz byl přeposlán i na Bariéry SONS, odkud mi přišla odpověď ŽE JE S PODIVEM, ŽE NEVÍM, ŽE MÁM POUŽÍVAT POMŮCKU! Stejně jako já člověk, který se o tyto věci zajímá, existuje mnoho lidí, kteří špatně vidí a tolik se o tyto věci nezajímají nebo vůbec (jsou třeba slabozrací, senioři), tudíž vůbec o tomhle neví, nechtějí si kupovat nějakou pomůcku, neví o vysílačce VPN, neví, že si mohou o příspěvek požádat na Úřadě práce (vyřízení trvá velmi dlouho – řádově minimálně půl roku!, je to poměrně byrokratický proces zvláště vzhledem k tomu, že jde o lidi s problémy se zrakem, zahlcuje to už tak přetížené posudkové komise, které nestíhají rozhodovat o daleko důležitějších věcech jako je brzké prodloužení průkazky ZTP-P (často zbytečné žádosti, slepý neprozře, lidem s amputacemi nohy nenarostou!), invalidní důchody a jiné dávky … a navíc ne všichni budou vyhodnoceni tak, že mají na příspěvek nárok!). Přitom by stačilo, kdyby aktivace zvukové signalizace fungovala třeba na dvoj nebo trojstisk povelového tlačítka na semaforu a tím by se spustila zvuková signalizace a po přejití by se – dobrá – zase vypnula, aby nerušila. Když jsem takto argumentoval na dopis z Bariér SONS, dostal jsem další kárný dopis přímo od člověka, který byl u toho, když se tento systém vymýšlel – pan Viktor Dudr!!! dnes už na Bariérách nepracuje, nicméně mě si podal. Nevím, proč se organizace zrakově postižených plete do něčeho, co si vyřizujeme soukromě.

Přitom my slabozrací nebo špatně vidící, světloplaší, senioři, kteří špatně vidí, potřebují ozvučení třeba jen někdy – když je oslňuje hodně světla, pokud jsou semafory příliš daleko a vysoko – široká ulice … I kdybyste měli VPN vysílačku, je potřeba ji stále nosit s sebou (využití pro slabozraké není příliš široké, seznam majáčků a semaforů neexistuje …), jisté výhody však připouštím – informační panely nebo pořadové automaty např. v bankách, na poštách …), hledat ji v kapse nebo v ledvince, hrozí, že si něco vyhodíte (u zrakově postižených nic zvláštního). Řešením je umístění vysílačky VPN 03na bílou hůl, ale jak zmiňují moji přátelé: vysílačka na bílé holi bývá poruchovější, hůl někdy spadne, ohne se, zničí, je třeba nechat vysílačku přemontovat na jinou hůl …

Abych doložil, že si to nemyslím jen já sám a doložil reálnou situaci, vytvořil jsem dotazník pro slabozraké. Děkuji za vyplnění. Případně vás později seznámím s jejich výsledky. Problém je, že slabozrakých lidí není tolik jako nevidomých a příliš se nedruží např. v e-mailových konferencích. Snažil jsem se propagovat v příslušných skupinách na Facebooku, rozeslat s žádostí o vyplnění po svých známých …

Další problémy spojené s ozvučenými semafory:

Na některých křižovatkách je takový dopravní hluk, že zvuková signalizace pro chodce na přechodu není leckdy slyšet, ani když stojíte přímo u sloupku, na kterém je povelové tlačítko, natož abyste slyšeli klapání semaforů na protějším chodníku, kterým byste se měli řídit a který by vás měl navigovat, určovat směr, kam máte dojít. Příkladem takové křižovatky je Cíglerova – Broumarská (Praha 14 – u metra Rajská zrahrada, hluk i z výpadové silnice na Chlumecké). Uprostřed přechodu bývají taktilní vodící linie, která vás navede přímo na druhý chodník, ale zpravidla přímo do sloupku semaforu, který je leckdy velmi blízko okraji chodníku.

Navíc na této křižovatce nejsou nikde žádné obytné domy nebo jiné budovy, v kterých by celodenní klapání semaforu rušilo!!!

Můj problém se světelnou křižovatkou je na Průmyslové u křižovatky Kbelská x Průmyslová x Poděbradská. Zde zatím ozvučení zcela chybí – je pouze na přechodu přes Poděbradskou a to zatím bez nutnosti vysílání požadavku vysílačkou, přitom za přechodem jsou obytné domy!!! ale křižovatka je před rekonstrukcí – bude rozšiřována o další pruhy, ulice budou ještě širší. Zmíněný přechod je velmi široký, uprostřed víceproudé ulice je minimální ostrůvek a je to dost nebezpečné místo, pokud auta jezdí před vámi i za vámi. Semafor je umístěn dost vysoko na konstrukci a jeho světlo není příliš jasné – třeba oproti jiným semaforům – např. výše na Poděbradské x Hloubětínská, u restaurace Na Staré hospodě. Semafor je dost blízko krajnici chodníku, takže abyste se postavili před něho a dívali se nahoru a v této pozici čekali, až se rozsvítí zelená, je také poměrně nebezpečné – zamotá se vám hlava, zavrávoráte a spadnete přímo pod kola projíždějících aut v pruhu u chodníku. Chybí tu semafor pro cyklisty.

Co bych určitě ještě změnil, pokud by to bylo technicky možné:

odlišit směry zvukové signalizace, směry na sebe kolmé – plete se, zvuk se může odrážet od domů a nastává mylná echolokace. Příkladem mohou být semafory v Polském Těšíně (viděl jsem ale už někdy v první polovině 90. let – zvuk připomínal hlasitější ptačí zpěv a byl určitě akceptovatelnější, než naše klapání) a na semaforu u železničního nádraží ve Stralsundu (Deutschland 2015).

Je zbytečné, aby se povelem z vysílačky VPN spouštěla zvuková signalizace na všech přechodech celé křižovatky. Nebylo by možné, aby se spouštěl jen požadovaný přechod? I toto by určitě dokládalo to, že daleko efektivnější by byl povel z tlačítka na semaforu: méně by to rušilo okolí, což je hlavní požadavek, nerušilo by to echolokaci směru, kam mám přecházet.

Pokud uvedete semafor do zvukové signalizace, rozezvučí se na všech přechodech. Ozvučení probíhá ne jeden cyklus, ale několik po sobě. To je dobré naopak v tom, že můžete přejít jeden přechod a přes přechod přes kolmou ulici k té, kterou jste přecházeli poprvé. Pokud je ulice široká a uprostřed je ostrůvek, je prý možné na sloupku na ostrůvku deaktivovat jeden pruh a spustit ozvučení na druhém (zatím jsem netestoval), ale svědčí to o tom, že by bylo možné spouštět ozvučení i přímo z povelového tlačítka na sloupku.

Prý se připravuje, že by semafory v noci přepnuté na blikání žluté, se mohly přepnout vysílačkou VPN do režimu červená – zelená a umožnilo to bezpečné přejití. To je na jednu stranu správné, ale hodně semaforů se na tento režim bliká oranžová nepřepíná ani v noc. V noci je daleko lepší viditelnost a slyšitelnost případně přijíždějícího vozidla. Noční řidiči často porušují předpisy a pokud nebude kontrola a postihy v této době za porušení červené, je to plácnutí do vody. Jinak tomu samozřejmě fandím, leč myslím si, že jsou daleko důležitější věci, které by se v souvislosti s tím měly řešit a které jsem se tady snažil popsat.

Co může slabozrakým pomoci?

Cyklistické semafory, otočené k chodníku, ale pozor! tudy projíždí cyklisté. Ne všude vedou přes semafory cyklostezky.

Je možné přijít k sloupku s povelovým tlačítkem. Pokud ho stisknete a svítí červeně, je to signál toho, že na semaforu pro chodce svítí červená. Upozornění ELTODO, tlačítko by se nemělo mačkat v době, kdy svítí na přechodu červená.

Důležité odkazy

Funkce VPNek a přehled si můžete nastudovat na stránkách výrobce Apex Jesenice u Prahy. Bohužel jsem nenašel ceny VPN, ale dotázal jsem se jich. Ceny VPN zakoupené přímo u výrobce jsou prý příznivější, než ceny při zakoupení v prodejnách Tyflopomůcek SONS (marže?).

Návod na VPN (SONS)

Návod na použití VPN 01 (de facto inovovaná VPN 02) a 03 (Centrum pro nevidomé – Josef Louda)

Hlášení poruch semaforů v Praze – Eltodo:

800 101 109

NON STOP
volání zdarma

Formulář pro hlášení poruch.

Českomoravská B a okolí

Českomoravská leží ve Vysočanech, poblíž O2 Arény – lední a multifunkční haly, ještě před ní je autobusový terminál, který však pozbyl po prodloužení metra dál na Černý most svůj význam. Poblíž najdeme obchodní dům Galerie Harfa. Stanice leží u ulice Drahobejlovy, ve východní části Libně (místní označení Vysočan). K nádraží Praha-Libeň horní se dá dojít asi za 10-15 minut, ale cesta je poměrně komplikovaná okolo O2 Arény a O2 Universum k Českomoravské ulici a po ní směrem na Harfu. Z Drahobejlovy ulice dojdete doleva k vysočanské poliklinice, případně dále do parku před poliklinikou a dále na Podvinný mlýn nebo pod Prosek. Na druhou stranu dojdete Drahobejlovou ulicí k Trafačce nebo na Sokolovskou ulici k Divadlu a kulturnímu středisku Gong.

Pokračování textu Českomoravská B a okolí

Vysočanská – stanice B a okolí

Stanice Vysočanská leží u ulice Sokolovská, u náměstí OSN, u ulice Freyová, která vede z Vysočan na Harfu. Druhý výstup z metra je k ulici Paříkově, kterou je možné dojít k vlakové železniční stanici Praha-Vysočany. Na rohu Sokolovské a Paříkovy je sídlo Dopravního podniku hl. m. Prahy a naproti je Železářství U Rotta. Poblíž, na Sokolovské je také Úřad městské části Prahy 9 – ve staré a nové budově, kterou sdílí s Úřadem práce Prahy 9. Je tu také obchodní centrum Fénix a hned u výstupu k Paříkově ulici Lídl.

Pokračování textu Vysočanská – stanice B a okolí

Jízdní řád 2022 pro vlaky

Společnost Avizer Z (vydavatel deníku Zdopravy.cz) se už potřetí rozhodla pro vydání knižního jízdního řádu (KJŘ).

Knižní jízdní řád české železnice pro rok 2022 je od pátku 3. prosince 2021 prodáván v nádražních prodejnách Pont to go. Cena zůstává stejná jako loni a předloni: 149 korun s DPH.

Limitované množství KJŘ bude nabízeno i skrze e-shop na stránkách https://eshop.ponty.cz, kde lze už dnes jízdní řád zarezervovat. Rozesílání bude zahájeno příští týden.

Jízdní řád bude rovněž k dostání v prodejně Pragomodelu v Klimentské ulici 32 v Praze. (tam mi loni prodali poslední kousek o stovku víc – ber nebo neber – prý to dělal neměli a měl jsem se přihlásit o náhradu).

Jde o jediný knižní jízdní řád pro celou českou železnici, který je k dostání v široké maloobchodní síti. K jeho vydání přispěl velkou měrou zájem čtenářů deníku Zdopravy.cz.

Tabulkový jízdní řád je také možné stáhnout na Správě železnic a pokud chcete stáhnout všechny tabulky, nemusíte už stahovat po jedné, ale můžete stáhnout celý balík najednou, což se hodí třeba pro instalaci do iPadu. Tabulky jsou ve formátu PDF a pomohou tedy z naší komunity pouze slabozrakým.

Nevidomí mohou získat licenci Idos off line od Chaps, která nám ji opět letos laskavě darovala, u mně – stačí mi napsat, včetně svého jména.

Ke změnám jízdního řádu budou určitě brzy nějaké články v médiích, na které zde odkážu nebo si sem změny vypíšeme.

Určitě budou změny u provozovatelů dopravy na různých tratích – např. rychlíky Kolín – Lysá nad Labem – Mělník – Litoměřice – Ústí nad Labem západ přebírá RegioJet.

V novém jízdním řádu jsem si také všiml, že RegioJet začne jezdit do haličského (polského) Přemyšle, což je velmi pěkné město, kde jsem byl na zájezdě.

Došlo opět k přečíslování tratí – trať 231 (Praha -) Lysá nad Labem – Nymburk – Kolín, zatímco 232 Praha – Lysá nad Labem – Milovice.

Přečíslované jsou i tratě ve východních Čechách: 026 Dobruška – Opočno – Václavice – Týniště a 027 Broumov – Starkoč.

V novinkách v komfortu cestování se můžete dočíst na webu Železničáře nebo na stránkách Českých drah.

Z úvodního textu k „šotoušskému Silvestru“ v sobotu 11. 12. na Zdopravy:

RegioJet přebírá od Českých drah provoz na lince R23 mezi Kolínem a Ústím nad Labem, Die Länderbahn CZ na L4 mezi Mladou Boleslaví a Rumburkem. České dráhy naopak převezmou provoz po GW Train Regio mezi Trutnovem a Svobodou nad Úpou.

Zásadní změnou má být kvalita nasazovaných vozidel: České dráhy hned na třech provozních souborech nasazují úplně nové soupravy. Ve dvou případech půjde zatím ale jen o ochutnávku: souprava push-pull vyjede na trať z Ostravy do Frenštátu pod Radhoštěm pouze jedna, stejně tak InterJet. V plném rozsahu se mají objevit nové RegioPantery na lince P2 z Klatov do Berouna. Nasazení nových vlaků má uvolnit modernější soupravy na jiné výkony, to ale zatím nenastane.

Sobota je i ve znamení loučení s provozem. Středočeský kraj už na konci října ukončil provoz na třech lokálkách, včera naposledy vyjely vlaky z Vraňan do Lužce. Dnes končí osobní doprava z Březnice do Rožmitálu pod Třemšínem a z Vlašimi do Trhového Štěpánova. Takřka konec je i mezi Rakovníkem a Kralovicemi, kde bude o víkendech jezdit sezónní Rakovnický rychlík.

Velkou změnou je i roční zastavení provozu mezi Blanskem a Brnem. Dálkové vlaky mezi Prahou a Brnem již rok jezdí přes Havlíčkův Brod, rychlíky přes Českou Třebovou do Brna skončí v Blansku. Na rok nahradí vlaky kompletně mezi Blanskem a Brnem autobusy.

 

Objeví se určitě i článeček na serveru Zdopravy.cz .

Ze stránek https://vlak.wz.cz/ v sekci zpráv můžete odskočit na charakteristiky krajských změn (tiskové zprávy Českých drah):

Jihomoravský kraj

Jihočeský kraj

Kraj Vysočina

Ústecký kraj

Zlínský kraj

Liberecký kraj

Moravsko-slezský kraj

Pardubický kraj

Královehradecký kraj

Středočeský kraj – PID – trvalé změny od 12. 12. 2022

České dráhy

Královehradecký kraj

Středočeský kraj – PID – trvalé změny od 12. 12. 2022

České dráhy

Olomoucký kraj

Praha a Středočeský kraj

Karlovarský kraj

Nový jízdní řád 2022 v Plzeňském kraji: Nové RegioPantery na lince Klatovy – Plzeň – Beroun
Nový jízdní řád 2022 v Plzeňském kraji: Nové RegioPantery na lince Klatovy – Plzeň – Beroun

Další budou přibývat – sledujte Tiskové zprávy Českých drah.

ĆT24

Většinou vyjde i článek na idnes a jinde.

 

Hlaseni na nadrazich

Správa železnic mění „nádražní rozhlas“, přestala hlásit končící vlaky i výchozí stanici

06 Pro 2021 5:00

Změna má zjednodušit a zpřehlednit podávání informací cestujícím. Správa železnic začíná s výraznou proměnou hlášení informací na železničních stanicích. Nová směrnice upravuje, co se cestují z reproduktorů na nádraží dozví.

„Textace hlášení byla upravena s cílem zjednodušit a zpřehlednit podávané informace. Zároveň se pro podání základních informací upřednostnil vizuální informační systém, pokud je v daném místě nainstalován. Tím došlo ke snížení objemu akustického informování, snížení zvukové zátěže v místě a blízkém okolí. Cílem je zpřehlednění podání informací o mimořádnostech,“ řekla mluvčí Správy železnic Radka Pistoriusová.

Moje poznámka: zrakově postižení musí tak více spoléhat na informace z např. mobilních tabulí – aplikace v mobilu nebo na informace v jízdních řádech, ale na druhou stranu informace, které nebudou hlášeny příliš nesnižují

Nová verze hlášení se postupně objevuje na všech stanicích. Nebude konečná: Správa železnic chystá současně i soutěž na jednotný informační systém s využitím syntetického hlasu. O zkrácení „nádražního rozhlasu“ se mluví několik let, k výraznější změně dochází nyní.

„Text byl zkrácen na nezbytně nutné informace o vlaku – číslo vlaku, dopravce, případně linka, nácestné stanice pro nezbytnou pro identifikaci směru a cílová stanice, čas odjezdu a nástupiště či kolej,“ dodala Pistoriusová.

Neuvádí se už nyní výchozí stanice, jen při operativním hlášení v cílové stanici. Změnou je i konec hlášení o vlaku, který ve stanici končí. Jsou uvedeny pouze na příjezdové tabuli.

„Na zastávkách se akustické informování nepodává, je kladen důraz na vizuální informace, hlášení proběhne pouze při informování o mimořádnostech,“ dodala Pistoriusová. Jednotný systém pro všechny stanice Správa železnic v létě uvedla, že chystá jednotný informační zvukový systém na stanicích.

Aktuálně na českých nádražích zní hlasy čtyř dodavatelů s různými verzemi systému, které se pro cestující liší hlavně hlasem. Výraznou převahu má systém Innis od společnost Chaps patřící do skupiny České dráhy. Je na více než 800 stanicích a zastávkách. Cestující ho poznají jednoduše: jde o jediný ženský hlas při oznamování informací v češtině.

Na více než 150 stanicích je systém mikroVox, která namluvil Václav Knop. Na zhruba 50 stanicích je systém od Starmonu namluvený Alexanderem Postlerem.

„Jednotný informační systém je ve fázi tvorby a nastavení zadávacích podmínek projektu. Akustický výstup bude jednotný – formou syntetického hlasu. Nasazení tohoto systému předpokládáme koncem roku 2023, jeho rozšíření poté v roce 2024,“ dodala Pistoriusová.

Zdroj: https://zdopravy.cz/sprava-zeleznic-meni-nadrazni-rozhlas-prestala-hlasit-koncici-vlaky-i-vychozi-stanici-98456/

Plzeňské autobusové terminály

Schémata plzeňských autbusových terminálů nenajdete v doplňkových souborech Idosu, ale na webu IDPK.

Dáme si sem dva nejdůležitější – později popíši

Ve schématu vpravo dole je QR kód, kterým si můžete zjistit spojení z autobusového terminálu Hlavní nádraží do jakékoli stanice v Plzni – stačí ofotit QR čtečkou a na mobilu se vám ukáže stránka http://panely.poved.cz/, kde si v jednoduchém formuláři najdete cílovou stanici, kam chcete jet. Můžete si vybrat stanici podle přednastavených znaků, přímým zápisem a vybrat si pak Autobusové zastávky, Vlakové zastávky a MHD.

Mapa místa Plzeň, terminál Hlavní nádraží

Druhým plánkem je CAN – Centrální autobusové nádraží:

 

Plzeň, Centrální autobusové nádraží

I na tomto schématu vpravo dole je QR kód, kterým si můžete zjistit spojení z autobusového terminálu Hlavní nádraží do jakékoli stanice v Plzni – stačí ofotit QR čtečkou a na mobilu se vám ukáže stránka http://panely.poved.cz/, kde si v jednoduchém formuláři najdete cílovou stanici, kam chcete jet. Můžete si vybrat stanici podle přednastavených znaků, přímým zápisem a vybrat si pak Autobusové zastávky, Vlakové zastávky a MHD.

 

Leží poblíž náměstí Emila Škody ve Skvrňanech, nejbližší vlaková stanice Plzeň-Skvrňany, jak ukazuje Mapa: