Článeček Alza se vypravila do Číny pro zboží vlakem. Je to již výrazně levnější a rychlejší než lodí

Alza si stejně jako řada jiných obchodníků nechává posílat zboží z Číny lodní dopravou. Jenže ta má už měsíce velké problémy a kromě průplavů se lodě zasekávají i v přístavech. A navíc zdražují. Některé firmy si pomáhají svému zásobování letadly, Alza nyní poprvé vypravila speciální vlak. A ušetřila.

Nejde samozřejmě o romatickou představu, kdy si Alza u Českých drah půjčí Pendolino, aby ho vyslala pro zboží přes dva kontinenty. Alza si pronajala kontejnery a kapacitu vlaku od čínského forwardera (firma zabývající se logistikou) a dovoz až do jejich skladů a celní odbavení potom pro Alzu zajišťoval již domluvený český speditér.

Vlak převážel mix produktů pro vánoční trh, ale i zboží na leden a únor. Žádné zlepšení v lodní dopravě totiž nikdo neočekává, naopak se kvůli blížícím Olympijským hrám (ty budou právě v Číně) čeká ještě zhoršení. V kontejnerech tak byly i náhradní díly na AlzaBoxy.

Alza zvolila vlak z více důvodů. Kromě nespolehlivé lodní dopravy tu jsou i výpadky ve výrobě čínských dodavatelů a každé zpoždění stojí peníze. Při současných několikanásobných cenách námořní dopravy vyšel vlak (kde se navíc dá usmlouvat sleva) výrazně úsporněji. Před pandemií by to bylo obráceně a vlak býval proti lodní dopravě asi dvakrát dražší. Rychlejší byl vždy, ale nyní nabírá zpoždění námořní dopravy velkých rozměrů. Alza na dopravě podle svých slov ušetřila desítky tisíc dolarů.

Vlak vs. loď

Nákladní lodě z Číny většinou míří ze Šanghaje či Šen-Čenu do Rotterdamu nebo Hamburku a na cestě jsou asi měsíc. Kratší balkánská cesta se tolik nevyužívá. Novou severní cestou mezi Ruskem a Arktidou by to šlo rychleji, ale tam zase musejí pomáhat ledoborce. Nyní se tyto časy výrazně prodlužují a cena za námořní přepravu navíc raketově roste.

Na palubu lodi se vejde běžně třeba deset tisíc kontejnerů, na vlak mnohem méně. Může tedy naráz převést stovky či tisíce tun a vlak Alzy podle hrubého odhadu mohl přivézt asi 400 tun zboží.

Alza však nepotřebuje kapacitu celé nákladní lodi, tímto směrem (pořízením vlastní flotily) se vydaly jen opravdu obří světové řetězce jako Walmart či Ikea. U vlaku záleží na počtu vagónů a pro cestu Ruskem by jich měl mít minimálně 41, aby šlo o tzv. ucelený vlak.

Markéta Svatošová, manažerka oddělení mezinárodních přeprav v Alze dále uvedla: „Věříme, že to není náš první a poslední vlak. Všeobecně nám bude konsolidace vzhledem k rostoucím objemům dávat čím dál tím větší smysl jak z finančního, tak operativního hlediska. Každá přeprava, bez ohledu na to, jestli jde o železnici, moře nebo letadlo, se neobejde bez zásahu lidské síly. Pro nás konsolidace v praxi znamená neplýtvání časem provozně-logistických týmů a celních deklarantů a zároveň lepší plánování skladových kapacit. Roli v tom samozřejmě hraje i dopad na životní prostředí – nebereme to jako frázi, ale jako filozofii moderní logistiky 21. století.“

Vlak s dieselovou lokomotivou musel urazit trasu dlouhou asi deset tisíc kilometrů. Nejel přímo z obchodního centra z Šen-Čenu, ale vyrazil z terminálu na předměstí Pekingu trasou přes Kazachstán, Rusko, Bělorusko do překladiště v polských Malaszewiczích, kde došlo k překládce kontejnerů na evropský rozchod kol. Dále pak jel spoj do Česka na terminál v Obrnicích u Mostu. Odsud je to už kousek do skladů Alzy. Cesta trvala plánovaných 19 dnů a 3 dny byly vyhrazené na proclení a překládku.

Ilustrační video souprava z Číny do Evropy:

Tento vlak jede z Číny do Německa přes Kazachstán, Rusko a Polsko – 10214 km (6 346 mil). Cestu urazil za za 14 dní. Cesta po moři by trvala 60 dní. Lokomotivy táhnou až 300 vagónů a se soupravou jede 25 strojvedoucích. Video poskytuje představu o rozsahu evropského obchodu s Čínou. Zdroj neznámý – dostal jsem od známého.