Snažím se tu soustředit co nejvíce informací s popisem stanic, tratí … apod.
Hledám optimální způsob, vzláště pro zrakově postižené, nevidové.
Na této trati 070 z Prahy do Trunova bychrád vyzkoušel možnost stažení excelovské tabulky do vašeho zařízení – tabulka je poměrně rozsáhlá k prohlížení na webu.
Budu rád, když do komentářů připíšete, jak se vám tento způsob líbí.
Tabulka se stahuje z mého GoogleDocx – jmenuje se 070 Praha – Turnov a zpět.xlsx . Tabulku popíšu uvnitř příspěvku.
Tabulka s tratí 070 Praha – Turnov
Otevře se v prostředí GoogleDocs. Stáhnout si ji můžete přes menu Soubor – Stáhnout – v různých formátech, včetně Microsoft Excel s příponou xlsx nebo jako PDF. Užiaatelé mají samozřejmě jen právo číst, ne-editovat.
Popis tabulky:
Tabulka má tři listy:
První list a druhý list s tabulkou trati Praha – Turnov a na druhé listu Turnov – Praha – momentálně zpracovávám.
Druhý list popíšu níže.
nyní k sloupcům prvního listu:
Sloupce jsou nadepsané v záhlaví
První sloupec kilometry (pokud má trať nějaké odbočné tratě nebo počáteční stanice jako např. tato trať – většina vlaků jezní z Prahy hl. n., osobní vlaky PID KŽC Doprava jezdí z Prahy-Masarykova nádraží (do Prahy-Čakovic) kilometry jsou tady uvedeny a v komentáři k buňce je vše vysvětleno. Kilometry jsou uváděny z Prahy hlavního nádraží.
Druhý sloupec: Typ zastávky nebo stanice. Praha-Masarykovo nádraží je koncová neboli hlavová stanice – končí tu koleje. Kromě toho, zda jde o zastávku nebo stanici uvádím, na kterouo stranu v tomto směru jízdy je budova, přístřešek, nástupiště, případně kolik je peronů, nástupišť apod. – zdrojem mi jsou mapy.cz a to, co znám.
Třetí sloupec Název stanice
Čtvrtý sloupec: jsou tu opět názvy stanic, ale jde o hypertextový odkaz, po jehož odbavení se dostanete na plánek PDF – obrázek, který je uložen na servru Českých drah. Plánky se občas aktualizují.
Řádky v těchto sloupcích jsou sloučeny, protože v následujícím sloupci najdeme na každém řádku Další tratě nebo spoje – busy, městské busy (busy mohou být neaktuální, jsou tu čísla tratí a hlavní přestupní stanice, u autobusů jen směrové stanice)
Další sloupec – Odjezdové tabule a v dalším sloupci Příjezdové tabule – bude ještě doplněno, zatím tam jsou hlavně hypertextové odkazy na uzlové stanice, tedy tam, kde se přestupuje.
Další sloupce tvoří GPS a mapa – budou GPS souřadnice a odkazy na mapy – nejspíš mapy.cz místa stanice
Zatím poslední sloupec odkazuje na fotky zastávek a stanic http://www.zastavkopedie.er.cz/
Přemýšlím i o odkazech na informace o výletech z místa stanice – např. na server Vlakem jednoduše https://www.vlakemjednoduse.cz/.
Výlety z místa nabízí i Mapy.cz, vpravo v panelu při zobrazení místa.
Třetí: další informace jako např.
Výsek z mapy ČD a
| Poloha vlaku | GRAPP Správa železnic |
| Open Street Maps | Relace: 070 – Praha – Turnov (48629) |
| Mapy.cz | |
| Wikipedia | Železniční trať Praha – Turnov |
| Traťový jízdní řád – tabulka SŽDC | |
| ZelPage.cz | Trať 070 |
Turnov
plánky autobusových stanice – u železniční stanice a autobusového nádraží (vpravo po východu z budovy)
Mladá Boleslav hl. n. (- Bakov nad Jizerou)
hlavní nádraží je mimo centrum Mladé Boleslavi. Do města můžete dojet buď místní dopravou, která stojí před nádražím, nebo vlakem na Mladá Boleslav-město. Tato zastávka je u autobusového nádraží. Většinou vlaky na sebe navazují. V Mladé Boleslavi neb Bakově nad Jizerou je cestujícím umožněn přestup mezi vlaky na této trati a na trati Česká Lípa – Nymburk. Většinou vám informaci podá průvodčí, v které stanici je domluven přestup cestujících. Trať mezi těmito dvěma uzly je po stejné trati – tedy společná trať Mladá Boleslav – Bakov nad Jizerou.
Na těchto odkazech se můžete dovědět další informace k trati:
polohu vlaků na mapové aplikaci GRAPP on line na stránkách Správy železnice (slíbili, že by snad mohla být přístupnější)
Pěkný popis tratě je na Wikipedii i na ZelPage. Naopak příliš složitý se mi zdá z hlediska cestujícího na webhu Atlas drah.
Z historie tratě Praha – Turnov
Hlavní trať, vybudovaná v letech 1864 – 1865.
Této trati se říká první regionální dráha v Čechách. Jejím cílem nebylo umožnit mezistátní spojení, ani zajistit dálkovou přepravu, ale měla sloužit oblasti, kterou procházela.
Jednání o stavbě dráhy začalo na schůzce v lázeňském městečku Sedmihorky 28. září 1856 různých osobností z vrstev šlechticů, průmyslníků, velkostatkárů i kléru a zájmem všech bylo co v nejkratší době spojit Pojizeří s pražsko-drážďanskou tratí. Odkud má trať vést, na tom se shodli hned – bude to Turnov, protože tudy už procházela trať z Hradce Králového do Liberce. Horší to bylo se shodnout na tom, kudy nová trať povede a kde se napojí na zmíněnou trať. Nakonec zvolili cestu, která jim přišla nejjednodušší z hlediska technického i obchodně politického a v podstatě jde o současné vedení tratě přes Mnichovo Hradiště, Mladou Boleslav do Neratovic, kde ovšem trať už namířili ke Kralupům nad Vltavou, kudy procházela zmíněná pražsko-drážďanská trať. Protože Kralupy ležely na Buštěhradské trati, vybudované z Kladna do Kralup, přišlo vyjednavačům logické, že Buštěhradská dráha bude mít zájem prodloužit svou trať dál do Neratovic a na sever, jenže valná hromada akcionářů dráhy v roce 1862 těsně o 11 hlasů tento projekt zamítla. Opatrní akcionáři zřejmě nechtěli riskovat investování do stavby tratě, která vedla převážně tenkrát zemědělským krajem. Ale nakonec díky šlechticům Waldsteinovi a Thurn-Taxisovi a velkoprůmyslníkovi Lannovi a Liebigovi a dalším se podařilo prosadit říšský zákon č. 89 z 28. srpna 1863, který opravňoval ke stavbě žádané dráhy, včetně odbočky do Prahy. Vše bylo vázáno podmínkou, že stavba kmenové dráhy bude ukončena do tří let.
Tento zákon kromě dalšího v sobě obsahoval i další zajímavé podmínky, které musela nově založená (24. května 1864) společnost Turnovsko-kralupsko-pražská železnice (známá pod německou zkratkou TKPE) dodržet: Železniční podnik měl povinnost přepravovat poštu a samozřejmě i armádu (za snížené sazby). Koncesionářům se dále přikazovalo: „…připustiti vedení státního telegrafu a své hlídače k dohlídce na vedení státního telegrafu zavázatí…“ Stejně jako vybavit trať druhou kolejí za předpokladu překročení čistého zisku 200 tisíc rakouských zlatých na jednu míli, a to v průběhu dvou let. V závěru se můžeme dočíst, že koncese se vydává na dobu 90 let s výhradou převzetí dráhy státem po uplynutí 30 let. Za vložený kapitál se nemusela v porovnání s Buštěhradskou nebo Ústecko-teplickou dráhou tato společnost vůbec stydět – činil 7 miliónů zlatých).
Výstavbou 87,7 km dlouhé tratě včetně 12 staničních budov, třech výtopen a více než 70 strážních domků pověřila společnost stavební firmu Vojtěcha Adalberta Lanny, svého koncesionáře.
Zkušený stavitel se dal hned do díla a stavba pokračovala velmi rychle – rovinatý terén nekladl mnoho překážek až na údolí Jizery. Trasa budoucí železnice zde musela překonat vodní toky. Prvenství mezi umělými stavbami náleželo bezesporu 29 metrů vysokému viaduktu u Krnska, jímž trať překročila stránovské údolí.
Za všeobecné pozornosti celého kraje projel 15. října 1865 vyzdobený vlak se 17 vozy poprvé trať z Kralup do Turnova a po slavnostním aktu a vysvěcení celé dráhy se oslavován vrátil zpět.
Úsek z Neratovic do Prahy stavělo podnikatelství G. Sölch a A. Tichý a část z Libně na dnešní hlavní nádraží TKPE ve vlastní režii, kromě žižkovského tunelu, který stavěla firma Františka Rzihy.
V roce 1882 byla TKPE sloučena se společností České severní dráhy (BNB).
K zestátnění BNB došlo v roce 1908.
Trať, spojující průmyslový sever Čech s vltavsko-labskou vodní cestou, umožnila také levnější dopravu kladenského uhlí do Liberce a okolí. Velký význam měla pro cukrovarnický průmysl – odbočovalo z ní celkem 12 cukrovarských vleček o souhrnné délce přes 35 km.
Přehled uvedení do provozu:
Turnov – Neratovice (a dále do Kralup nad Vltavou): 23. 10. 1865;
Neratovice – Praha Čakovice – pro nákladní vlaky): 23. 10. 1871, pro osobní vlaky:
23. 10. 1871;
Praha Čakovice – Praha hlavní nádraží: 28. 10. 1872 (v září 2008 v úseku Odb Balabenka – Praha hl. n. zrušena);
odbočka Balabenka – Praha hl. n.: 01. 09. 2008 (Nové spojení);
Elektrifikace pouze úsek Praha hl. n. – Praha-Vysočany: 27. 04. 1928;
Praha-Vysočany – Odb Skály (- Lysá n. Lab.): 28. 05. 1976;
Trať je úsekem celostátní dráhy, mimo pražský železniční uzel (počínaje stanicí Praha-Vysočany) je jednokolejná a neelektrifikovaná; v úseku mezi odbočkou Skály a stanicí Praha-Vysočany mohou vlaky využívat alternativně i druhou traťovou kolej souběžně vedené trati Kolín – Lysá nad Labem – Praha.
Původně se jednalo o prostý souběh dvou tratí, tratě TPKE z Prahy (hl. n.) do Turnova a tratě ÖNWB z Prahy (Těšnova) do Lysé nad Labem. V době parního provozu byly s ohledem na velké stoupání vlaky jedoucí z Prahy značně pomalejší, než vlaky v opačném směru. Proto byla po zdvoukolejnění trati na Lysou nad Labem vybudována na konci souběhu mezi všetatskou tratí a druhou kolejí trati z Lysé nad Labem jednoduchá spojka. Pravá kolej (posuzováno ve směru od Prahy) byla ponechána pro vlaky jedoucí z Vysočan do Lysé nad Labem, levá pak začala sloužit jen pro vlaky z Vysočan do Všetat. Prostřední kolej, po níž jezdily vlaky po spádu z Lysé do Vysočan a která tím pádem byla rychleji uvolňovaná, začaly využívat i vlaky ze Všetat. Uvedeným zásahem se propustnost tratě na úseku do Satalic částečně zvýšila. V současné době probíhá rozsáhlá rekonstrukce trati z Prahy-Vysočan do Lysé nad Labem, při níž by měl být všechny tři koleje na odbočce Skály (která se změní na výhybnu), propojeny a elektrifikovány. Tohoto úseku se využívá i pro křížení vlaků po této trati, tedy vlak z Prahy-Vysočan nemusí čekat na dojezd vlaku z Neratovic, ale prokříží se někde v úseku před odbočkou Skály, pokud ovšem nepřijíždí vlak od Lysé, resp. z Prahy-Horních Počernic. V tomto úseku také vznikne zastávka Praha-Rajská zahrada s lávkou spojující stejnojmennou stanici metra. Tato zastávka umožní rekonstrukci železniční stanice Praha-Vysočany. Zmiňovaná rekonstrukce by měla být dokončena v roce 2024. Na místě mimoúrovňové křižovatky u Rajské zahrady stával obyčejný most, spojující Kyje (Lehovec) s Hutěmi, začouzený od sazi z parních lokomotiv. Dnes jsou z něho vidět jen zbytky pilířů, přesto je slavným, protože dal jméno sídlišti Černý most, obchodnímu centru, stanici metra. Ovšem přece jen je tu jeden problém – tak, kde je konečná stanice metra B leží místně Rajská zahrada, tedy místa jsou prohozena: Černý most a Rajská zahrada. Odbočka Skály se nachází těsně pod místem, které se jmenuje Skály. Toto místo je zřejmě označeno proto takto, že projíždí Hutěmi (Hrádkem) uměle proraženým průsmykem mezi skalami.
V současné době jezdí po trati ve dvouhodinovém taktu rychlíky z Prahy do Turnova (resp. Tanvaldu) a celá řada osobních vlaků. Několik osobních vlaků pokračuje ze Všetat do Mělníka. Kromě toho jezdí v pracovní dny po trati Praha (Masarykovo nádraží) – Praha-Čakovice v hodinovém taktu osobní vlaky v rámci Pražské integrované dopravy, jejich provoz zajišťuje společnost KŽC doprava. O letních víkendech je nabídka rychlíků navýšena o další rychlíky do oblasti Kokořínska a Lužických hor, které rovněž zajišťuje společnost KŽC doprava.
Výchozí pražskou stanicí většiny vlaků osobní dopravy je v současné podobě od jízdního řádu 2018 stanice Praha-Vršovice. Úsek Praha – Mnichovo Hradiště je součástí systému Pražské integrované dopravy a vlaky zde jezdí v systému příměstské železnice Esko, osobní vlaky jsou značeny jako linka S3, rychlíky jako linka R21 (do prosince 2016 R3, od té doby požaduje ministerstvo dopravy použití celostátního značení linek).
Uvažuje se o modernizaci trati, zejména o zrychlení – cesta autobusem z Prahy-Černého mostu až do Liberce společností RegioJet trvá hodinu.
V poslední době se uvažuje o komplexní přestavbě mladoboleslavského uzlu, jehož součástí by měla být jak rekonstrukce stávajícího hlavního nádraží včetně zaústěných tratí, tak výstavba nového nádraží v blízkosti centra. Zároveň s touto akcí by měla být zprovozněna tzv. Všejanská spojka, nová trať z Lysé nad Labem přes Milovice do Čachovic. Po jejím uvedení do provozu by měla sloužit především pro dálkovou dopravu; zároveň by mělo dojít ke zkrácení jízdních dob. Dokončení těchto akcí je naplánováno na rok 2030
Nákladními expresy a průběžnými nákladními vlaky je zásobována i automobilka v Mladé Boleslavi.
Na trati je jeden tunel mezi stanicemi (dopravními body) Praha hl. n. – Praha-Vysočany (Odbočka Balabenka) o délce 1316 m.
Provoz rychlíků zajišťují motorové jednotky řady 845 dopravce Arriva a motorové lokomotivy řady 749 dopravce KŽC, v osobní dopravě převládají motorové lokomotivy řady 750.7 a motorové vozy řady 853 a 843.
Použité materiály:
Pavel Schreier: Po stopách našich železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Baset 2004)
Zdeněk Vlk: připravovaný Průvodce po železničních tratích 070 Praha Turnov (klubová příloha časopisu Dráhař)