Archiv rubriky: Železniční doprava

Přístupnost železniční dopravy, Usnadnění v dopravě obecně

CG Transit

Napsat komentář

CG Transit je off line vyhledávač jízdních řádů do iOS (iPhone, iPad) nebo do Androidu (mobily, tablety)

Další vyhledávače jízdních řádů

Chystané novinky (testované v beta verzi)

Release Notes

————–
verze 4.2.1
————— možnost upravit velikost fontu v aplikaci
– opravy zobrazení na iPhone X a spol.
– oprava zobrazení přesné trasy spoje po výběru v seznamu spojení na iPadu
– oprava otevření aplikace z aplikace Mapy (připravuje se i pro Android)
– opravy několika dalších věcí

Poznámka
– před instalací smažte aktuální verzi aplikace CG Transit ze zařízení
– data jízdních řádů se aktualizují i v Beta verzi, ale není možné si prodloužit licenci – to pouze tak, že se beta verze odinstaluje a nainstaluje se z AppStore základní verze.

Předcházející novinka
Vystupuj – zatím v iOS
Popisy železničních stanic, Přístupnost železniční dopravy, Tratě v ČR (Správa železnic)

Vysvětlivky k tratím a popisům stanic

Napsat komentář

Vysvětlivky k popisu tratí:

neodsazený # název stanice, označený žst. – nádraží, železniční uzel s možností přestupu

  • návazná trať / návazné tratě (odsazeno – označeno grafickou odrážkou)

odsazení – & zastávka, není uzel

Výpis stanic má nahradit zrakově postiženým železniční mapu, včetně odbočných tratí, na kterých jsou uvedeny další železniční uzly.

Pro opačný směr je třeba zatím číst trať odzadu – kurzorem jít šipkou nahoru (což se dá pohodlně zvládnout).

Odkazy budou na popisy (plánky) železničních stanic, postupně případně s popisem.

Jsou vkládány i odkazy na Odjezdové, případně Příjezdové tabule u uzlů – přestupních stanic. Je zbytečné vkládat dva odkazy – odjezdová a příjezdová, protože na odkazované stránce s tabulí je možno dole na tabuli, zhruba uprostřed se přepnout z Odjezdové na Příjezdovou a naopak, případně si zobrazit stránku se seznamem všech železničních stanic a zastávek, které jsou zapojeny do systému zobrazení informací z informačních tabulí na internetu.

 

Vysvětlení piktogramů používaných v pláncích stanic a na nádražích najdete na stránce

https://www.cd.cz/assets/dalsi-sluzby/sluzby-ve-stanici/pikto_web.pdf

Ke stažení i zde Vysvětlivky_pikto_web.

Typy železničních nástupišť – Wikipedia

Železniční nástupiště

Podle tvaru a umístění se rozlišuje nástupiště:[1]

  • vnější: nachází se vně vlastní trati (kolejového pásu)
  • ostrovní: má koleje a zpravidla i nástupní hranu po obou stranách, zásadně mimoúrovňový přístup cestujících (úrovňově však může být řešena nakládka a vykládka zavazadel a spěšnin) – zde nazývám peróny
  • jazykové: je zúženým prodloužením vnějšího nebo ostrovního nástupiště podél kusé koleje
  • poloostrovní: o standardní výšce, avšak přístup je veden přes kolej po vyznačeném centrálním přechodu – zde nástupní chodníky
  • úrovňové: nově se nezřizují, ponechávána jsou jen ve velmi stísněných poměrech na méně důležitých tratích

Vnější nástupiště jsou typická pro železniční zastávky na jednokolejných i dvojkolejných tratích. Ostrovní nástupiště bývají v železničních stanicích, avšak řidčeji i v zastávkách. Poloostrovní nástupiště jsou přípustná jen za rychlosti vlaků do 50 km/h a s tím, že vlaky zastavují přednostně před centrálním přechodem.[1]

U železniční koleje smí být nástupiště jen z jedné strany. Nástupiště se nesmí navrhovat u kolejí s rychlostí vyšší než 200 km/h. Přednostně se má nástupiště zřizovat u přímé koleje, přípustný poloměr oblouku je nejméně 300 metrů. Při rekonstrukcích je přípustné ponechat oblouky až do poloměru 190 m za podmínky výšky nástupiště do 380 mm.[1]

Železniční nástupiště má v Česku výšku maximálně 550 mm nad spojnicí temen kolejnic, v Německu a Polsku 760 mm (S-Bahn 960mm), ve Velké Británii 1100mm Nástupiště s výškou do 250 mm se považují za úrovňová. Nástupiště výšky 550 mm mají nástupní hranu ve vzdálenosti 1670 mm (v oblouku až 1680 mm) od osy koleje. Pokud je při rekonstrukci ponechán oblouk o poloměru menším než 300 metrů (až do poloměru 190 m), nesmí výška nástupiště přesahovat 380 mm.

Vnější nástupiště má mít šířku nejméně 3,0 metru, musí však mít nejméně 2,5 metru. Oboustranné ostrovní nástupiště musí mít šířku alespoň 6,1 metru na čelech 3,2 metru. Pro oboustranná poloostrovní nástupiště je stanovena minimální šířka 4,3 metru, u konce 3,2 metru.[1]

 

Typy železničních stanic

 

Tratě v ČR (Správa železnic)

Trať 011 010 270 Praha – Kolín – Česká Třebová – Olomouc – Ostrava – Bohumín (koridor)

Napsat komentář

011 Praha – Poříčany – Kolín (souhrnná doprava, osobní vlaky a R nižší kvality)

010 (Praha) – Kolín – Pardubice – Česká Třebová (též EC, IC na trať 260)

270 (Praha – Pardubice -) Česká Třebová – Zábřeh na Moravě – Olomouc – (Přerov) – Hranice na Moravě – Suchdol – Studénka – Ostrava-Svinov – Ostrava hl. n. – Bohumín
Pokračování textu Trať 011 010 270 Praha – Kolín – Česká Třebová – Olomouc – Ostrava – Bohumín (koridor) →

Tratě v ČR (Správa železnic)

Trať 090 Praha – Kralupy nad Vltavou – Lovosice – Ústí nad Labem hl. n. – Děčín

Napsat komentář

Trať je součástí prvního tranzitního koridoru (Děčín – Praha – Česká Třebová – Břeclav (- Bratislava) – Wien, který je součástí 4. panevrospkého železničního koridoru. Jde tedy o elektrifikovanou dvoukolejnou trať s příslušným standardwem vybavení (nástupiště – peróny, podchody …)

Trať má svůj velký význam– kromě mezinárodních EC vlaků jezdí další rychlíky mezi Prahou a Ústím nad Labem, které odtud pokračují dále do severozápadních Čech. Síť rychlých vlaků je doplněna celou řadou vlaků spěšných a osobních. V úseku Praha – Kralupy nad Vltavou je zavedena taktová příměstská doprava, úsek z Prahy do Vraňan je zahrnut do systému Pražské integrované dopravy. Osobní vlaky mají své nezastupitelné místo i v příměstských dopravních systémech Ústí nad Labem a Děčína. Velký význam má trať i pro nákladní dopravu – surovinami jsou po ní zásobovány elektrárna Mělník, papírny ve Štětí, chemické závody v Kralupech nad Vltavou, Lovosicích i Ústí nad Labem, setkáme se zde také s kontejnerovými expresy a dalšími tranzitními nákladními vlaky. Od září 1994 do června 2004 byly v úseku Lovosice – Děčín – Dresden Friedrichstadt provozovány vlaky RoLa.*)

*) Rollende Landstrasse (což by se dalo přeložit přibližně jako „jedoucí silnice“) přeprava kamionů přes určitou oblast po železnici. Zde jezdily tyto vlaky v úseku Lovosice – Dresden a zpět v pravidelných dvouhodinových intervalech. Soupravu tvořila lokomotiva, lehátkový vůz Bc a plošinové vozy Saadmks (s malými koly aby podlaha vozu byla co nejníže a přepravované kamiony splňovaly podmínky průjezdného průřezu na elektrifikované trati). Po vstupu naší země do EU, kdy odpadlo celní odbavování kamiónů na hranicích, dala většina dopravců opět přednost silnici a tento systém dopravy zanikl. Zbývá jen věřit, že v nových podmínkách budou otázky dopravy posuzovány v širším kontextu, než na jaký jsme byli dosud v této zemi zvyklí a budou zohledňována i jiná kritéria, než ta, která u nás tradičně odsouvala železniční dopravu do pozadí.

Pokračování textu Trať 090 Praha – Kralupy nad Vltavou – Lovosice – Ústí nad Labem hl. n. – Děčín →

Tratě v ČR (Správa železnic)

Tratě 171 a 170 Praha – Beroun – Zdice – Plzeň – Cheb

Napsat komentář

Trať 171 Praha – Beroun (linka S7 systému Esko, od 9. 12. 2007 – osobní vlaky)

Do Berouna lze dojet i tratí 173 přes Loděnice a je využívána vlaky, které dále jedou do Zdic a na trať 200 Příbram – Březnice – Písek …

Trať 170 (Praha) – Beroun – Zdice – Hořovice – Rokycany – Plzeň – Mariánské Lázně – Cheb

Praha – Plzeň – Pňovany dvojkolejná trať

Rychlíky do SRN využívají trať 170 v úseku Praha – Plzeň a pak přejíždí na trať 180 na Domažlice a Českou Kubici.

Další vlaky jezdí Praha – Zdice a po té na trať 200 do Březnice, Písku, Putimi, Protivína a Českých Budějovic.

Trať také využívají rychlíky vyšší kvality z Prahy do Plzeně a Železné Rudy.

Pokračování textu Tratě 171 a 170 Praha – Beroun – Zdice – Plzeň – Cheb →