Trať součástí druhého tranzitního koridoru (Petrovice státní hranice u Karviné – Břeclav státní hranice)

Dvoukolejná trať.

Pokračování textu Trať 330 (Bohumín – Hranice na Moravě -) Přerov – Břeclav →

Trať je součástí prvního tranzitního koridoru (Děčín – Praha – Česká Třebová – Břeclav (- Bratislava) – Wien, který je součástí 4. panevrospkého železničního koridoru. Jde tedy o elektrifikovanou dvoukolejnou trať s příslušným standardwem vybavení (nástupiště – peróny, podchody …)

Trať má svůj velký význam– kromě mezinárodních EC vlaků jezdí další rychlíky mezi Prahou a Ústím nad Labem, které odtud pokračují dále do severozápadních Čech. Síť rychlých vlaků je doplněna celou řadou vlaků spěšných a osobních. V úseku Praha – Kralupy nad Vltavou je zavedena taktová příměstská doprava, úsek z Prahy do Vraňan je zahrnut do systému Pražské integrované dopravy. Osobní vlaky mají své nezastupitelné místo i v příměstských dopravních systémech Ústí nad Labem a Děčína. Velký význam má trať i pro nákladní dopravu – surovinami jsou po ní zásobovány elektrárna Mělník, papírny ve Štětí, chemické závody v Kralupech nad Vltavou, Lovosicích i Ústí nad Labem, setkáme se zde také s kontejnerovými expresy a dalšími tranzitními nákladními vlaky. Od září 1994 do června 2004 byly v úseku Lovosice – Děčín – Dresden Friedrichstadt provozovány vlaky RoLa.*)

*) Rollende Landstrasse (což by se dalo přeložit přibližně jako „jedoucí silnice“) přeprava kamionů přes určitou oblast po železnici. Zde jezdily tyto vlaky v úseku Lovosice – Dresden a zpět v pravidelných dvouhodinových intervalech. Soupravu tvořila lokomotiva, lehátkový vůz Bc a plošinové vozy Saadmks (s malými koly aby podlaha vozu byla co nejníže a přepravované kamiony splňovaly podmínky průjezdného průřezu na elektrifikované trati). Po vstupu naší země do EU, kdy odpadlo celní odbavování kamiónů na hranicích, dala většina dopravců opět přednost silnici a tento systém dopravy zanikl. Zbývá jen věřit, že v nových podmínkách budou otázky dopravy posuzovány v širším kontextu, než na jaký jsme byli dosud v této zemi zvyklí a budou zohledňována i jiná kritéria, než ta, která u nás tradičně odsouvala železniční dopravu do pozadí.

Pokračování textu Trať 090 Praha – Kralupy nad Vltavou – Lovosice – Ústí nad Labem hl. n. – Děčín →

Trať 231 Praha – Lysá nad Labem – Nymburk – Kolín (ale řada dálkových vlaků jede na tuto trať z Prahy a to buď přes Lysou nad Labem a Nymburk (trať 231) nebo po trati 010 přes Poříčany do Kolína a dále po této trati 230)

Trať 230: (Praha -) Kolín – Havlíčkův Brod

Trať 250  (Praha – Kolín -) Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou – Tišnov – Brno – Břeclav – Wien / Kúty – Bratislava

(v úseku Brno-Židenice – Brno hl. n. společná s tratí 260)

Nejrychleji po koridoru z Prahy do Brna však jezdí vlaky přes Českou Třebovou – Svitavy do Brna (trať 260) a zde přejíždějí na naší trať 250

Pokračování textu Trať 231, 230 a 250 (Praha) – Kolín – Havlíčkův Brod – Brno – Břeclav (-Wien) – Kúty – Bratislava →

Trať 221 Praha hl. n. – Praha-Hostivař – Čerčany – Benešov u Prahy

linka S9 systému Esko, zhruba do roku 2012 byl jízdní řád nadepsán souhrnná doprava, od té doby už v něm nejsou uváděny dálkové spoje.

Trať 220 (Praha) – Benešov – Olbramovice – Tábor – Veselí nad Lužnicí – České Budějovice

je součástí IV. tranzitního koridoru .

Většina trati je dvoukolejná, zbývající jednokolejné úseky jsou postupně zdvojkolejňovány.

Aktuálně dvojkolejné úseky podle mapy ČD je Praha – Votice a potom Tábor – Doubí u Tábora, Dynín – Ševětín, malý úsek za Chotýčany a možná úsek před Českými Budějovicemi po připojení tratě 190 (?)

Byla postavena jako Dráha císaře Františka Josefa. Úsek z Prahy do Veselí nad Lužnicí byl zprovozněn v roce 1871, mezi Veselím a Českými Budějovicemi začaly vlaky jezdit v roce 1874. V říjnu 1987 byla zprovozněna přeložka v Chotovinách. Probíhá výstavba zastávek Praha.-Zahradní Město a Praha-Eden

Pokračování textu Tratě 221 a 220 Praha – Benešov – Tábor – Veselí nad Lužnicí – České Budějovice →