Archiv rubriky: PID – Pražská integrovaná doprava

Flora – stanice metra A a okolí

Stanice Flora leží pod Vinohradskou ulici na rozhraní Žižkova (na sever), Vinohrad (na východ a západ) a Vršovice (na jih). Z vestibulu stanice se můžete dostat přímo do Obchodního centra Atrium Flora, kde je i multikino Cimena City Flora. Stanice slouží i jako důležitý přestupní dopravní uzel mezi metrem, tramvajemi, které kopírují Vinohradskou ulici a nebo jedou směrem k Vinohradské vodárně a na Francouzskou ulici nebo Náměstí Míru. Blízko jsou i Olšanské hřbitovy a hlavně vinohradsko-žižkovská zástavba a oblast Bezovky.

Plánek stanice metra z PDF souboru ze stránek DPP:

Křižovatka ulic Vinohradská – Jičínská, obchodní dům Atrium Flora

Pokračování textu Flora – stanice metra A a okolí

Želivského – metro A – pozemní terminál, tramvaje

Stanice metra A mezi stanicemi od centra Flora a další zastávka za Želivského Strašnická. Bývalá konečná stanice metra. Metro zde může končit – výhybky pro otočení do protisměru. Je to velký dopravní uzel – přestup na pozemní dopravu, autobusový terminál, tramvaje. Blízko rozsáhlé Olšanské hřbitovy, přestup na tramvaj k Strašnickému krematoriu, Palác Vinohardy (bývalá budova Stojimportu), blízko nemocnice Královské Vinohrady, Hotel Don Giovanni Prague, Židovský hřbitov, dolů do vilové čtvrti do Vršovice směrem k Edenu.

Plánek okolí stanice Želivského v PDF – zde převedený na obrázek.

Okolí stanice metra Želivského, trasa A, terminál busů a tramvají

Pokračování textu Želivského – metro A – pozemní terminál, tramvaje

Skalka – stanice metra A a povrchový terminál

Stanice Skalka leží na ulici Na Padesátém, na okraji sídliště a starší zástavby. Blízko je čtvrť Zahradní Město, která se také skládá ze starší vilkové zástavby, ale i moderního sídliště. Ze Skalky je blízko do Hostivaře.

Vzhledem k výhybně zde mohou i soupravy končit a nejet až na Depo Hostivař, pak většinou vlaky přejíždí na druhou protisměrnou kolej – tedy kolej směr centrum. Výhybna je ve směru z centra před stanicí, takže poznáte, že vlak při příjezdu do stanice uhýbá na druhou kolej.

Dostupný je zatím plánek jen z bezbariérových schémat:

Skalko - metro A
Schéma bezbariérového přístupu na stanici Skalka – pozemní autobusový terminál.

Pokračování textu Skalka – stanice metra A a povrchový terminál

Petřiny – stanice metra A a okolí

Petřiny patří k nejstarším pražským sídlištím. Tato stanice obsluhuje především rezidenty (obyvatele) tohoto sídliště, případně je východištěm pro procházky do parku Hvězda na Bílé hoře – je možné popojet tramvají a také ji využívají hojně studenti, bydlící na koleji Hvězda.

Nástupiště má koleje po stranách a je to nástupiště bez sloupů. Uprostřed je stylové dozorčí stanoviště ve tvaru ponorky (kulaté okénko a točité schody nouzového východu)

V prostorách nástupiště jsou zvýrazněny hmatné a světelné bezpečnostní pásy a ve stanici jsou vodící linie.

Z nástupiště vede druhý nejdelší eskalátor na trase A vpředu z centra.

Vzadu z centra jsou dva výtahy do mezichodby a možnost výstupu buď po pevných schodech nebo vyjetí dalším výtahem do Bruncvíkovy ulice, kolmé, kousek od ulice Na Petřinách. Tento východ slouží buď vozáčkářům, maminkám s kočárky, seniorům a pevné schodiště pro rezidenty, obyvatele sídliště.

Na nástupišti je akustický majáček a oznámení směru eskalátoru.

Vestibul stanice za eskalátory je v uliční úrovni. Budova vypadá jako větší garáž, čímž „pěkně“ zapadá do sídliště.

Budova hlavního vstupu do metra, tedy k eskalátorům, je označena na chodníku bílým taktilním pásem, vedoucím kolmo na chodník do stěny stanice. Vchod, respektive východ je vpravo od tohoto naváděcího prvku. (kdyby byl alespoň vpravo, že nevidomý nejde přímo proti vycházejícím lidem!)

Vpravo od východu z metra je Billa.

Vlevo dojdete na kolmou uličku Bruncvíkova, po které byste mohli dojít již k zmíněnému dalšímu východu z metra. Na schématu úplně vlevo dole.

V tomto místě můžete také přejít ulici Na Petřinách (máte ji po pravé ruce, resp. při výstupu z vestibulu metra přímo před sebou). Přejdete koleje a stojíte u označníku na zastávce tramvaje číslo 20, která vás popoveze na konečnou stanici Petřiny, odkud se můžete vydat např. do Obory Hvězda nebo k vysokoškolským kolejím.

Zastávka tramvaje do protějšího směru je více napravo, za Billou, proti kolmé doprava uličce Bubeníčkova za budovou vestibulu metra. Přejít k ní však na tomto místě ulici Na Petřinách nemůžete, musíte jít od metra doprava, přes zmíněnou Bubeničkovu a dále k přechodu přes ulici Na Petřinách a přes koleje. Přejdete pravý pruh a jste v zadní části ostrůvku tramvají, k označníku musíte tedy doleva. Odjíždí odsud linky:

1 Spojovací

20 Nádraží Braník.

Pozor na Mapy.cz jsou směry tramvají, resp. zastávek zakresleny obráceně (16. 11. 2021)


O stanici se můžete dočíst i na Wikipedii.

Stanice může sloužit jako obratiště souprav, může být a také byla pro některé soupravy konečnou stanicí.

O stanici se můžete dočíst i na idnes, kde běžel, těsně před otevřením úseku linky trasy A, seriál ke všem nově otevíraným stanicím seriál.

Stanice Petřiny se nachází pod Brunclíkovou ulicí se středem přibližně v prodloužení ulice Fajmanové. Stanice je navržena jako ražená, 37,6 m pod úrovní terénu, s jedním povrchovým vestibulem nacházejícím se před křižovatkou s ulicí Na Petřinách (vazba na obchodně společenské centrum Petřin). Projekt stanice vznikl v kancelářích Metroprojektu, autorem je architekt Jiří Pešata.

Podlahu na nástupišti tvoří čtvercové dlaždice, které jsou buď bílé, černé nebo šedé barvy. Svým provedením mají odkazovat na vzory historických dlažeb a veřejných chodníků centra metropole.

Stěny podél ostrovního nástupiště jsou zbarvené převážně do červenohnědé barvy. Stejně jako ve zbylých třech nových stanicích se středem obou bočních stěn nástupiště táhne zelený pruh, na němž je jméno stanice složené z podsvícených písmen.

Jednolodní ražená stanice se nachází 37 metrů pod povrchem.

Nástupiště je celkem 217 metrů dlouhé a vedou k němu 51 metrů dlouhé eskalátory.

Na nástupišti je uprostřed dozorčí stanoviště zvláštního tvaru s kulatým okénkem a kulatou apsidou, uvnitř s ocelovým nouzovým schodištěm. Této architektonické modernistické specialitce se proto říká ponorka. Dominantou stanice je také betonový monolit s názvem stanice, který pro změnu připomíná podle videa na idnes dámské poprsí či pozadí.


 

 

Bořislavka – stanice metra A a okolí

Další stanice na novém úseku trasy A za stanicí Dejvická je Bořislavka, která je díky tomu moderní i ve smyslu řešení bezbariérovosti. Metro kopíruje Evropskou ulici a tramvaje. Tato stanice je jednak přestupním bodem pro autobusy, ale i tramvaje. Nachází se na začátku sídliště Černý vrch, dá se říci, téměř v jeho úpatí. Směrem na jih lze jít do oblasti staré zástavby a např. k poliklinice Na Dlouhém lánu, kde sídlí i doporučovaná optika (z Centra zrakových vad FN Motol).

Pokračování textu Bořislavka – stanice metra A a okolí

Anděl – metro Trasa B

Stanice metra trasy B Anděl leží mezi stanicemi Karlovo náměstí a Smíchovské nádraží. Původně se jmenovala Moskevská (recipročně v Moskvě je stanice Pražská na jednom s moskevských sídlišť). Stanice leží na Smíchově, tedy na levém břehu Vltavy, směrem z centra metro podjelo Vltavu. Má dva výstupy: jeden na křižovatku Anděl, jde o ulice Nádražní směrem k smíchovskému nádraží – Štěfánikova směrem na Arbesovo náměstí a dále směrem k Újezdu – Lidická směrem k Vltavě a Plzeňská směrem do Motola. Jde o širší centrum Prahy s mnoha obchody a obchodními domy, ale také obytnými činžovními domy a možnost přestupu na tramvaje všemi čtyřmi směry.

Druhý výstup je do podchodu Na Knížecí – jde o autobusový terminál, z kterého odjíždí jednak městské autobusy do všech možných stran, zejména např. do Motola, k fakultní nemocnici Motol (Centrum zrakových vad autobusem 167 na zastávku Pod Šafránkou nebo Kudrnova) a na Homolku). Odjíždí odsud i meziměstské autobusy směrem na jihozápad. Z terminálu se dostanete také autobusem linky 231 ke Správě sociálního zabezpečení.

Pokračování textu Anděl – metro Trasa B

Strašnická – stanice metra A a povrchový přestupní uzel

Stanice Strašnická se nachází jižně od ulic Vinohradská a Černokostelecká a od strašnické Vozovny tramvají. Dá se říci, že leží v centru Starých Strašnic – Nové Strašnice jsou východnějším směrem.

Leží na ulici V Olšinách, která vede od vršovického náměstí Kubánské revoluce (Slavia) až na východ do Nových Strašnic. Tramvaje se tu obrací směrem k Průběžné ulici, kterou jedou k ulici Na Padesátém. V místě, kde se s ní setkávají, je nová železniční zastávka Praha-Zahradní Město (dostupná též ze Skalky) a dále do Zahradního Města a do Hostivaře.

Zdroj: PID

Pokračování textu Strašnická – stanice metra A a povrchový přestupní uzel