011 Praha – Poříčany – Kolín (souhrnná doprava, osobní vlaky a R nižší kvality)
010 (Praha) – Kolín – Pardubice – Česká Třebová (též EC, IC na trať 260)
270 (Praha – Pardubice -) Česká Třebová – Zábřeh na Moravě – Olomouc – (Přerov) – Hranice na Moravě – Suchdol – Studénka – Ostrava-Svinov – Ostrava hl. n. – Bohumín
Pokračování textu Trať 011 010 270 Praha – Kolín – Česká Třebová – Olomouc – Ostrava – Bohumín (koridor)
Trať součástí druhého tranzitního koridoru (Petrovice státní hranice u Karviné – Břeclav státní hranice)
Dvoukolejná trať.
Pokračování textu Trať 330 (Bohumín – Hranice na Moravě -) Přerov – Břeclav
Trať je součástí prvního tranzitního koridoru (Děčín – Praha – Česká Třebová – Břeclav (- Bratislava) – Wien, který je součástí 4. panevrospkého železničního koridoru. Jde tedy o elektrifikovanou dvoukolejnou trať s příslušným standardwem vybavení (nástupiště – peróny, podchody …)
Trať má svůj velký význam– kromě mezinárodních EC vlaků jezdí další rychlíky mezi Prahou a Ústím nad Labem, které odtud pokračují dále do severozápadních Čech. Síť rychlých vlaků je doplněna celou řadou vlaků spěšných a osobních. V úseku Praha – Kralupy nad Vltavou je zavedena taktová příměstská doprava, úsek z Prahy do Vraňan je zahrnut do systému Pražské integrované dopravy. Osobní vlaky mají své nezastupitelné místo i v příměstských dopravních systémech Ústí nad Labem a Děčína. Velký význam má trať i pro nákladní dopravu – surovinami jsou po ní zásobovány elektrárna Mělník, papírny ve Štětí, chemické závody v Kralupech nad Vltavou, Lovosicích i Ústí nad Labem, setkáme se zde také s kontejnerovými expresy a dalšími tranzitními nákladními vlaky. Od září 1994 do června 2004 byly v úseku Lovosice – Děčín – Dresden Friedrichstadt provozovány vlaky RoLa.*)
*) Rollende Landstrasse (což by se dalo přeložit přibližně jako „jedoucí silnice“) přeprava kamionů přes určitou oblast po železnici. Zde jezdily tyto vlaky v úseku Lovosice – Dresden a zpět v pravidelných dvouhodinových intervalech. Soupravu tvořila lokomotiva, lehátkový vůz Bc a plošinové vozy Saadmks (s malými koly aby podlaha vozu byla co nejníže a přepravované kamiony splňovaly podmínky průjezdného průřezu na elektrifikované trati). Po vstupu naší země do EU, kdy odpadlo celní odbavování kamiónů na hranicích, dala většina dopravců opět přednost silnici a tento systém dopravy zanikl. Zbývá jen věřit, že v nových podmínkách budou otázky dopravy posuzovány v širším kontextu, než na jaký jsme byli dosud v této zemi zvyklí a budou zohledňována i jiná kritéria, než ta, která u nás tradičně odsouvala železniční dopravu do pozadí.
Pokračování textu Trať 090 Praha – Kralupy nad Vltavou – Lovosice – Ústí nad Labem hl. n. – Děčín
Trať 171 Praha – Beroun (linka S7 systému Esko, od 9. 12. 2007 – osobní vlaky)
Do Berouna lze dojet i tratí 173 přes Loděnice a je využívána vlaky, které dále jedou do Zdic a na trať 200 Příbram – Březnice – Písek …
Trať 170 (Praha) – Beroun – Zdice – Hořovice – Rokycany – Plzeň – Mariánské Lázně – Cheb
Praha – Plzeň – Pňovany dvojkolejná trať
Rychlíky do SRN využívají trať 170 v úseku Praha – Plzeň a pak přejíždí na trať 180 na Domažlice a Českou Kubici.
Další vlaky jezdí Praha – Zdice a po té na trať 200 do Březnice, Písku, Putimi, Protivína a Českých Budějovic.
Trať také využívají rychlíky vyšší kvality z Prahy do Plzeně a Železné Rudy.
Pokračování textu Tratě 171 a 170 Praha – Beroun – Zdice – Plzeň – Cheb
Trať 231 Praha – Lysá nad Labem – Nymburk – Kolín (ale řada dálkových vlaků jede na tuto trať z Prahy a to buď přes Lysou nad Labem a Nymburk (trať 231) nebo po trati 010 přes Poříčany do Kolína a dále po této trati 230)
Trať 230: (Praha -) Kolín – Havlíčkův Brod
Trať 250 (Praha – Kolín -) Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou – Tišnov – Brno – Břeclav – Wien / Kúty – Bratislava
(v úseku Brno-Židenice – Brno hl. n. společná s tratí 260)
Nejrychleji po koridoru z Prahy do Brna však jezdí vlaky přes Českou Třebovou – Svitavy do Brna (trať 260) a zde přejíždějí na naší trať 250
linka S9 systému Esko, zhruba do roku 2012 byl jízdní řád nadepsán souhrnná doprava, od té doby už v něm nejsou uváděny dálkové spoje.
je součástí IV. tranzitního koridoru .
Většina trati je dvoukolejná, zbývající jednokolejné úseky jsou postupně zdvojkolejňovány.
Aktuálně dvojkolejné úseky podle mapy ČD je Praha – Votice a potom Tábor – Doubí u Tábora, Dynín – Ševětín, malý úsek za Chotýčany a možná úsek před Českými Budějovicemi po připojení tratě 190 (?)
Byla postavena jako Dráha císaře Františka Josefa. Úsek z Prahy do Veselí nad Lužnicí byl zprovozněn v roce 1871, mezi Veselím a Českými Budějovicemi začaly vlaky jezdit v roce 1874. V říjnu 1987 byla zprovozněna přeložka v Chotovinách. Probíhá výstavba zastávek Praha.-Zahradní Město a Praha-Eden
Pokračování textu Tratě 221 a 220 Praha – Benešov – Tábor – Veselí nad Lužnicí – České Budějovice
odkazy na video seriál na idnes (cca měsíčně nová článek s doprovodným videem k zaniklé trati nebo tra´tovému úseku – přehled) a na přehled zrušených tratí z knihy Miroslava Jelena Zrušené tratě v Čechách na Moravě a ve Slezsku (Dokořán 2009)
dvojkolejná trať – koridor Pokračování textu 260 (Praha -) Česká Třebová Brno
