Archiv rubriky: Integrované dopravní systémy

Flora – stanice metra A a okolí

Stanice Flora leží pod Vinohradskou ulici na rozhraní Žižkova (na sever), Vinohrad (na východ a západ) a Vršovice (na jih). Z vestibulu stanice se můžete dostat přímo do Obchodního centra Atrium Flora, kde je i multikino Cimena City Flora. Stanice slouží i jako důležitý přestupní dopravní uzel mezi metrem, tramvajemi, které kopírují Vinohradskou ulici a nebo jedou směrem k Vinohradské vodárně a na Francouzskou ulici nebo Náměstí Míru. Blízko jsou i Olšanské hřbitovy a hlavně vinohradsko-žižkovská zástavba a oblast Bezovky.

Plánek stanice metra z PDF souboru ze stránek DPP:

Křižovatka ulic Vinohradská – Jičínská, obchodní dům Atrium Flora

Pokračování textu Flora – stanice metra A a okolí

Želivského – metro A – pozemní terminál, tramvaje

Stanice metra A mezi stanicemi od centra Flora a další zastávka za Želivského Strašnická. Bývalá konečná stanice metra. Metro zde může končit – výhybky pro otočení do protisměru. Je to velký dopravní uzel – přestup na pozemní dopravu, autobusový terminál, tramvaje. Blízko rozsáhlé Olšanské hřbitovy, přestup na tramvaj k Strašnickému krematoriu, Palác Vinohardy (bývalá budova Stojimportu), blízko nemocnice Královské Vinohrady, Hotel Don Giovanni Prague, Židovský hřbitov, dolů do vilové čtvrti do Vršovice směrem k Edenu.

Plánek okolí stanice Želivského v PDF – zde převedený na obrázek.

Okolí stanice metra Želivského, trasa A, terminál busů a tramvají

Pokračování textu Želivského – metro A – pozemní terminál, tramvaje

Skalka – stanice metra A a povrchový terminál

Stanice Skalka leží na ulici Na Padesátém, na okraji sídliště a starší zástavby. Blízko je čtvrť Zahradní Město, která se také skládá ze starší vilkové zástavby, ale i moderního sídliště. Ze Skalky je blízko do Hostivaře.

Vzhledem k výhybně zde mohou i soupravy končit a nejet až na Depo Hostivař, pak většinou vlaky přejíždí na druhou protisměrnou kolej – tedy kolej směr centrum. Výhybna je ve směru z centra před stanicí, takže poznáte, že vlak při příjezdu do stanice uhýbá na druhou kolej.

Dostupný je zatím plánek jen z bezbariérových schémat:

Skalko - metro A
Schéma bezbariérového přístupu na stanici Skalka – pozemní autobusový terminál.

Pokračování textu Skalka – stanice metra A a povrchový terminál

Orientační plánky autobusových terminálů a železničních stanic – březen 2020

Seznam orientačních všech (?) dostupných orientačních plánků autobusových nádraží, PID uzlů a vlakových železničníčch stanic a zastávek.

Pokračování textu Orientační plánky autobusových terminálů a železničních stanic – březen 2020

Bezplatná přeprava držitelů průkazů ZTP a ZTP/P ve vlacích i autobusem, financovaných Olomouckým kraje v rámci jeho působnosti

Bezplatná přeprava držitelů průkazů ZTP a ZTP/P ve vlacích i autobusem, financovaných Olomouckým kraje v rámci jeho působnosti

Pokračování textu Bezplatná přeprava držitelů průkazů ZTP a ZTP/P ve vlacích i autobusem, financovaných Olomouckým kraje v rámci jeho působnosti

Informační panely pro MHD

V Brně se využívají panely firmy Herman tzv. ELP.

Jejich popis je na stránce https://www.idsjmk.cz/ced.aspx .

ELEKTRONICKÉ INFORMAČNÍ PANELY ELP

V IDS JMK se poprvé v České republice podařilo v roce 2007 zprovoznit zastávkové ELektronické informační Panely nazývané zkráceně ELPy. Zobrazují informace o aktuálních odjezdech všech druhů doprav zařazených do IDS JMK. Nejedná se přitom o data dle jízdních řádů, ale přebírány jsou informace o aktuálních odjezdech z Centrálního dispečinku.

V jiných krajích a městech samozřejmě informační panely existovaly již dříve. Ale buď zobrazovaly jen údaje o odjezdech dle jízdních řádů (typicky na autobusových nádražích) nebo byly navázány jen na jednoho dopravce (odjezdy na vlakových nádražích, městské dopravy).

V současné době najdete v Brně a Jihomoravském kraji více než 180 ELPů. Přibližně 130 z nich je pětiřádkových vlastněných a spravovaných KORDIS. Dalších 50 je vlastněno a spravováno DPMB. Oba druhy panelů přebírají údaje z CED.

JAK VLASTNĚ ELPY FUNGUJÍ?

Na prvních čtyřech (resp. dvou) řádcích jsou uvedeny nejbližší odjezdy z dané zastávky. V prvním sloupci je číslo linky, za ním cílová stanice. V některých případech následuje číslo nástupiště a zcela vpravo je předpokládaný čas odjezdu s vyznačením nízkopodlažnosti. Dole je panel vybaven samostatným řádkem sloužícím pro zobrazení aktuálních informací o provozu.

Korekce časů odjezdů na ELPech má určitou míru přesnosti. Je dána intervalem odesílání informací o zpoždění z vozidel a dobou, během níž jsou tyto zprávy zpracovány. V reálném provozu jsou tak ELPy schopny korigovat čas odjezdu podle údaje obdrženého z předposlední zastávky. Pokud vozidlo během následující jízdy získá další zpoždění (např. z důvodu zdržení na křižovatce), taková zpráva již do centra pro zpracování údajů pro ELP nedorazí. Občas se proto může stát, že odjezd z ELPu zmizí dříve, než vozidlo na zastávku přijede či obráceně.

Cestující mohou snadno na panelu zjistit, zda je odjezd korigován o případné zpoždění vozidla, anebo zda je uveden pouze odjezd podle jízdního řádu. Pokud před časovým údajem svítí značka ±, nemá systém o vozidle aktuální informace a zobrazuje se odjezd podle jízdního řádu. Vozidlo v tomto případě může přijet později, než je uvedeno na obrazovce. Pokud je časový údaj bez znaku ±, pak je systém s vozidlem v kontaktu a vozidlo by mělo vykonat odjezd podle údaje uvedeného na ELPu. Panely jsou vybaveny i dalšími funkcemi. Zmínit lze například kamery, které umožňují CED sledovat aktuální situaci v daném uzlu. Panely jsou vybaveny i zařízením, které nevidomým sdělí místo, kde se panel nachází a informuje je o odjezdech následujících spojů.

Moje poznámka: na některých místech slouží k zobrazování také odjezdů a příjezdů vlaků.

Ovládání pro nevidomé pomocí vysílačky VPN

U ELP (užívají se i v MHD) je možné použít tl. 1 pro zjištění názvu stanice/zastávky, tl. 2 řekne aktuální čas a opakovaný stisk tl. 6 umlčí aktuálně hlášený řádek a skočí na další. Takhle to funguje v MHD Brno a IDS JMK.

Panely LCD (většinou patřící SŽDC, tj. na vlakových nádražích)

tlačítkem 5 je možné čtení pozastavit a zopakovat čtení stejného řádku a opětným stiskem tl. 6 pokračovat na další řádek.

Plzeňsko

Schématické plánky autobusových nádraží a mnoho jiného z dopravy Plzeňbského kraje najdete na stránce POVED = Plzeňský organizátor veřejné dopravy.

http://www.poved.cz/cz/

IDP = Integrovaný doprava Plzeňska

Odkazy na jednotlivé sekce stránek:

Jízdní řády a spoje, včetně bezbariérových spojů, slev (autobusy, vlaky, MHD, přeprava kol)

Plánky a schémata aut. nádraží, přestupních uzlů (sekce Ke stažení)

Petřiny – stanice metra A a okolí

Petřiny patří k nejstarším pražským sídlištím. Tato stanice obsluhuje především rezidenty (obyvatele) tohoto sídliště, případně je východištěm pro procházky do parku Hvězda na Bílé hoře – je možné popojet tramvají a také ji využívají hojně studenti, bydlící na koleji Hvězda.

Nástupiště má koleje po stranách a je to nástupiště bez sloupů. Uprostřed je stylové dozorčí stanoviště ve tvaru ponorky (kulaté okénko a točité schody nouzového východu)

V prostorách nástupiště jsou zvýrazněny hmatné a světelné bezpečnostní pásy a ve stanici jsou vodící linie.

Z nástupiště vede druhý nejdelší eskalátor na trase A vpředu z centra.

Vzadu z centra jsou dva výtahy do mezichodby a možnost výstupu buď po pevných schodech nebo vyjetí dalším výtahem do Bruncvíkovy ulice, kolmé, kousek od ulice Na Petřinách. Tento východ slouží buď vozáčkářům, maminkám s kočárky, seniorům a pevné schodiště pro rezidenty, obyvatele sídliště.

Na nástupišti je akustický majáček a oznámení směru eskalátoru.

Vestibul stanice za eskalátory je v uliční úrovni. Budova vypadá jako větší garáž, čímž „pěkně“ zapadá do sídliště.

Budova hlavního vstupu do metra, tedy k eskalátorům, je označena na chodníku bílým taktilním pásem, vedoucím kolmo na chodník do stěny stanice. Vchod, respektive východ je vpravo od tohoto naváděcího prvku. (kdyby byl alespoň vpravo, že nevidomý nejde přímo proti vycházejícím lidem!)

Vpravo od východu z metra je Billa.

Vlevo dojdete na kolmou uličku Bruncvíkova, po které byste mohli dojít již k zmíněnému dalšímu východu z metra. Na schématu úplně vlevo dole.

V tomto místě můžete také přejít ulici Na Petřinách (máte ji po pravé ruce, resp. při výstupu z vestibulu metra přímo před sebou). Přejdete koleje a stojíte u označníku na zastávce tramvaje číslo 20, která vás popoveze na konečnou stanici Petřiny, odkud se můžete vydat např. do Obory Hvězda nebo k vysokoškolským kolejím.

Zastávka tramvaje do protějšího směru je více napravo, za Billou, proti kolmé doprava uličce Bubeníčkova za budovou vestibulu metra. Přejít k ní však na tomto místě ulici Na Petřinách nemůžete, musíte jít od metra doprava, přes zmíněnou Bubeničkovu a dále k přechodu přes ulici Na Petřinách a přes koleje. Přejdete pravý pruh a jste v zadní části ostrůvku tramvají, k označníku musíte tedy doleva. Odjíždí odsud linky:

1 Spojovací

20 Nádraží Braník.

Pozor na Mapy.cz jsou směry tramvají, resp. zastávek zakresleny obráceně (16. 11. 2021)


O stanici se můžete dočíst i na Wikipedii.

Stanice může sloužit jako obratiště souprav, může být a také byla pro některé soupravy konečnou stanicí.

O stanici se můžete dočíst i na idnes, kde běžel, těsně před otevřením úseku linky trasy A, seriál ke všem nově otevíraným stanicím seriál.

Stanice Petřiny se nachází pod Brunclíkovou ulicí se středem přibližně v prodloužení ulice Fajmanové. Stanice je navržena jako ražená, 37,6 m pod úrovní terénu, s jedním povrchovým vestibulem nacházejícím se před křižovatkou s ulicí Na Petřinách (vazba na obchodně společenské centrum Petřin). Projekt stanice vznikl v kancelářích Metroprojektu, autorem je architekt Jiří Pešata.

Podlahu na nástupišti tvoří čtvercové dlaždice, které jsou buď bílé, černé nebo šedé barvy. Svým provedením mají odkazovat na vzory historických dlažeb a veřejných chodníků centra metropole.

Stěny podél ostrovního nástupiště jsou zbarvené převážně do červenohnědé barvy. Stejně jako ve zbylých třech nových stanicích se středem obou bočních stěn nástupiště táhne zelený pruh, na němž je jméno stanice složené z podsvícených písmen.

Jednolodní ražená stanice se nachází 37 metrů pod povrchem.

Nástupiště je celkem 217 metrů dlouhé a vedou k němu 51 metrů dlouhé eskalátory.

Na nástupišti je uprostřed dozorčí stanoviště zvláštního tvaru s kulatým okénkem a kulatou apsidou, uvnitř s ocelovým nouzovým schodištěm. Této architektonické modernistické specialitce se proto říká ponorka. Dominantou stanice je také betonový monolit s názvem stanice, který pro změnu připomíná podle videa na idnes dámské poprsí či pozadí.