Tento článek byl uveřejněný na e-mailové konferenci Inpora zrakově postižených a vzbudil poměrně dost silné obavy a to z toho důvodu, že se v současné době nedá příliš spoléhat, zvláště na některých spojích, obsluhovaných smluvními dopravci jako je např. Arriva City (např. linka midibusu 224) nebo ČSAD Středočeského kraje (linka 110) na to, že hlášení fungují, nebo jsou špatně slyšitelná, nebo se někdy stává, že se nezahlásí všechny stanice, hlášení je třeba sjeté o jednu či dvě stanice, protože hlášení ve starších typech autobusů musí spouštět řidič manálně a je samozřejmě zaneprázdněn především řízením vozidla. Zavedením tohoto opatření se případné chyby v hlášení, pokud ho bude mít v kompetenci řidič, ještě prohloubí.

DPP a jeho smluvní dopravci používají k přepravě osob různé typy autobusů a v nich jsou tlačítka rozmístěna na různých místech. Měly by být především u dveří a u míst pro invalidy, což jsou sedadla za řidičem a dále na tzv. čtyřce.

Je tu i hygienické hledisko – tlačítka budou ještě více ochmataná a nevidomému nestačí stisknout jen tlačítko, ale musí ohmatat i okolí, aby tlačítko vůbec našel. Na pomoc spolucestujících se může spolehnout jen částečně.

Neví se, zda funguje a na kterých typech autobusů, signál z vysílačky

VPN – nástup a výstup nevidomého tlačítko 4. To se dnes užívá především k tomu, aby druhý spoj v zastávce popojel a znovu zastavil u označníku, ale s tím jsou také problémy – ne všichni řidiči to dodržují nebo možná si signalizace všimnou nebo ji mají zapnutou, nebo jim třeba vůbec nefunguje nebo jejich zařízení je starší a neregistruje tento signál.

Ředitel ROPIDu Petr Tomčík sice připouští problémy pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace, ale podle reakce SONS a NRZP tuto změnu neprojednal s těmito organizacemi včas tak, aby se mohla udělat příslušná opatření a času je do zavedení změny málo.

Může to být příležitost k tomu, abychom prosadili lepší fungování hlášení v autobusech. To ale bude určitě vyžadovat nějaký čas, peníze a také instruktáž řidičů.

Někteří nevidomí se zmiňují i o tom, že někteří řidiči jsou Ukrajinci a je jazykový problém s nimi komunikovat.

Diskuse na toto téma se také rozvinula na osobní facebookovém účtu Nicola Fryčová, která pracuje na právním oddělení SONS a v dalších organizacích hájících právní cestou práva zdravotně postižených. Zde pan Václav Krása, předseda NRZP, připustil a stručně napsal, že NRZP proti tomu bude protestovat? Není však pozdě? resp. spíš bych šel cestou konstruktivního dialogu – např. za zrakově postižené by značně řešilo situaci zlepšení služby hlášení a fungování vysílačky VPN jako signál řidiči, že bude nevidomý vystupovat.

Myslím si, že nepůjde o nějakou změnu, která nás silně zasáhne. Už dnes takto funguje 69% zastávek a ty, které zatím nemají tento statut, se nacházejí spíše v centru. Rozdhodně ne na zastávkách v centru a na zastávkách, kde je velká frekvence cestujících. Změnu můžeme pocítit ve večerních a pozdně večerních hodinách a pak o víkendech od brzkého rána. Zvyknout si budeme muset zvláště na to, že musíme dávat znamení tlačítkem v tramvajích. Bude to znamenat, že už podruhé nebudeme muset stisknout tlačítko pro otevření dveří?

Pokud to už takto někde funguje, měly by se odtamtud převzít zkušenosti z toho, jak to v jiných městech – ať u nás nebo v zahraničí – zvládají osoby se sníženou schnopností pohybu a orientace.

Také by bylo dobré, kdyby se při této příležitosti změnila struktura hlášení, podobně jako na železnici.

Příští zastávka x y na znamení.

Někdo dá znamení.

Hlášení: zastávku x y zastavíme – ostatní už nemusí mačkat tlačítko, nevidomí ho nemusí hledat.

Hlášení zastávku x y projíždíme

Teprve po projetí zastávky – hlášení Příští zastávka y z na znamení. (Na znamení by se mohlo časem vynechat, ale zpočátku bych ho určitě zachoval).

V Praze na rozdíl od jiných měst se bohužel hlásí zastávka, v které bude spoj zastavovat a hned přitom se hlásí, která bude příští. Jisté opodstatnění to má, ale také se to může plést, cestující se může přeslechnout, nezaznamenat, že jde až o další příští zastávku. Proto by bylo vhodnější hlásit příští zastávku až po odjezdu z aktuální zastávky.

Hlášení, které se už objevuje – v zastávce, na které řidič čeká na odjezdový čas, protože se předjel, pokud někde nemusel zastavovat, by mělo být cestujícím oznámeno.

To, že zrakově postižený bude špatně informovaný o tom, na které je zastávce, kde vystoupil, může mít oproti běžným cestujícím daleko horší problémy, zvláště u spojů, které jezdí třeba jen jednou za hodinu nebo dvakrát do hodiny. Jde o to, že jde o osobu s omezenou schopností orientace, tedy musí najít zpáteční zastávku, zorientovat se v místě. Ne vždy jsou zastávky proti sobě a ne vždy je přechod přes ulici přímo u zastávky.

Své problémy se zavedením opatření mohou mít i tělesně postižení, tedy občané se omezenou schopností pohybu, ale i další jako sluchově postižení (důležité jsou informační panely v autobusech, na kterých se budou ukazovat zastávky, které se projíždějí) nebo i s dalšími postiženími, např. s poruchou autistického spektra, kterým třeba někdo řekne – musíš vystoupit na třetí zastávce, ale co když ty dvě předcházející autobus bude projíždět? Tohle je ale spíš nutné řešit individuálně a těžko na to vymyslet nějaké obecné řešení.

Domnívám se, že se to dá zvládnout, ale bylo by dobré, kdyby se spolu s tímto opatřením udělala další, která by šla vstříc lidem se sníženou pohyblivostí a omezenou orientací.

Také zde můžete vyjádřit své konstruktivní názory a nebo se zúčastnit mé ankety v bratrské facebookové skupině Zrakově postižení cestují k tomuto webu. Děkuji.

Nejsem schopen ani kompetentní tyhle věci někde ovlivňovat.

Zavedení jednotného charakteru zastávek v autobusové síti PID –

Otázky a odpovědi na webu DPP

Vyjádření Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých

– zatím jen ve vnitřní členské i nečlenské e-mnailolvé konferenci Vis-imp + v příloze e-mail v PDF (24. dubna 2024 10:28)

Milí účastníci konference Vis-Imp,
v souvislosti s plánovaným rozšířením režimu zastávek na znamení na všechny autobusové zastávky v Praze i ve Středočeském kraji jsme se rozhodli oslovit zainteresované subjekty a představitele s naším stručným vyjádřením, které zasíláme v příloze.

Jsme si vědomi, že trend rozšiřování tohoto režimu půjde jen těžko zvrátit, proto se soustředíme na základní podmínky, které mají být splněny, aby osoby s těžkým zrakovým postižením byly schopny samostatně, bezpečně a důstojně cestovat.

Pěkné dny přeje
Luboš Zajíc (prezident SONS)

Text přílohy:

Vyjádření SONS ČR, z. s. k úmyslu sjednocení všech
autobusových zastávek v Praze a Středočeském kraji
do režimu zastávek na znamení
Reagujeme na úmysl zavedení režimu zastávek na znamení u všech autobusových zastávek v Praze a ve Středočeském kraji, a to z pohledu osob s těžkým zrakovým postižením. Z rozšiřování zastávek na znamení nejsme nadšeni, o výraznějším vlivu na energetické úspory či výrazném zlepšení plynulosti dopravy máme určité pochybnosti.
Opatření rozhodně přinese zhoršení komfortu pro přepravu lidí s těžkým zrakovým postižením.
Trváme na tom, aby, má-li být opatření skutečně realizováno, byly v maximální míře zabezpečeny následující podmínky:

• Stoprocentní funkčnost a spolehlivé používání akustického hlášení zastávek.
  Bez tohoto systému cestující s těžkým zrakovým postižením nemají naprosto žádnou kontrolu nad tím, na které zastávce chtějí vystoupit. Mizí možnost odpočítání zastávek dle zastavení a otevření dveří, nevidomý je zcela odkázán na dotazování spolucestujících či řidiče, což je nepřijatelné. Ideální by bylo, pokud by po stisku tlačítka oznamujícího úmysl cestujícího vystoupit z dopravního prostředku, bylo akusticky potvrzeno, že autobus na nejbližší zastávce zastaví, jak je tomu např. v regionálních vlacích.
• Zrychlené zavádění nové frekvence VPN vysílačů – aktuálně používané frekvence jsou velmi poruchové, signál vyslaný vysílačkou není v určitém
  procentu případů přijímačem zaznamenán. Nevidomý nemůže dát spolehlivě signál o svém úmyslu nastoupit či vystoupit do nebo ze soupravy.
• Stoprocentní dodržování pravidla o povinnosti každého vozidla zastavit na zastávce, kde se zdržuje kterýkoliv cestující, a to bez ohledu na to, zda vozidlo přijede do zastávky jako první či druhé.
• Připomínáme již existující (bohužel ne ve všech případech dodržovanou) povinnost, že, pokud na zastávce řidič otevřel dveře jako druhé vozidlo, musí vždy znovu ještě zastavit i u označníku, pokud u něj stojí člověk s bílou holí.
• V této souvislosti poukazujeme i na problém, že ne na všech zastávkách je označník zastávky z hlediska nevidomých dobře nalezitelný, absentuje signální pás apod.
• Je potřebné, abychom postupně dospěli ke standardnímu umístění a hmatnému
  označení tlačítek signalizujících úmysl cestujícího vystoupit, aby je byl nevidomý schopen v každé soupravě nalézt.
• Měl by být zaveden „nízkoprahový“ a přístupný systém v podobě fungující telefonní linky, kam by bylo možné hlásit a relevantně řešit případy, kdy dojde v souvislosti s autobusovou dopravou k problémům.
  V Praze dne 24. 4. 2024

konec citace

Největší obavy nevidomých jsou už ze zmíněného fungování hlášení a to např. i pod vlivem jednoho z dílů seriálu Sanitka, kdy se nevidomá ocitla v noci na konečné, pronásledována a pak se sama vydala do neznámého prostředí, spadla kamsi a později na následky úrazu zemřžela.

Také upozorňují, že největší problémy jsou v regionálních linkách, tedy mimo pásma P a 0, kdy jsou hlášení buď úplně nefunkční a nebo velmi tichá, nejvíce v přední části vozidla, kde je eventuelně možn ost se domluvit s řidičem.

Dále bylo v diskusích správně zmíněno, že systém hlášení a signalizace pro nevidomé býval jednokanálový, tj. signál z vysílačky VPN o nástupu, případně výstupu nevidomého (tlačítko 4 VPN) byl systémem přijat, až když se ukončilo hlášení stanic např. ve vozidle nebo oznámení, o jakou linku jde venku na zaswtávce vyvolané také nevidomým z vysílačky (tlačítko 3). Pokud se hlášení hned o čáísle linky a smru jízdy, nevidomý opakoval stisk tlačítka, čímž se vše zdržovalo, systém do reproduktoru ven opakoval hlášení třeba třikrát. Na zastávce může být i několik nevidomých s VPN, kteří o sobě neví a nebo se nedomluví, kdo bude signalizovat a dotazovat se po čísle a směru linky.

Jsou novější systémy už dokonalejší?

Výrobce Apex Jesenice a také TYFLOSET

Dalším problémem jsou i starfší typy vysílaček VPN, integrovaných do držadla slepecké bílé hole – na rozdíl od kapesní VPN 01 mají je 3 tlačítka; tlačítka 4, 5 a 6 jsou sdružená pod tlačítka 1, 2, a 3, tedy tlačítko 1 vyvolává základní informace z majáčků, n apř. na budovách, ale zároveň číslo a směr linky, tlačítko 2 vyvolává detailní informaci z majáčků na budovách a také signalizaci o nástupu nebo výstupu nevidomého z vozidla MHD jako tlačítko 4), tlačítko 3 ve vysílačce na holi vyvolává informaci z informačních mluvících tabuli.

Problémové jsou i autobusy typu SORS – mlčí. Údajně to bylo předvedeno DPP v garážích Kačerov i za účasti vedoucího Barirér SONS. Přitom zařízení na Karosách fungovalo bez problémů až třeba do vzdálenosti 150 metrů od vozidla. Vysílačka integrovaná v holi stojí cca 3000 Kč,. je vzhledem k tomu, že hůl může nevidomému častěji upadnout, daleko náchylnější na poruchu. Aby nevidomým měl hůl a jedště v kapse další pomůcku – kapesní vysílačku, je zase trochu hodně pomůcek s sebou, o které se musí starat, neztratit je …

Dobře VPNky fungují na tramvajích.

V Pražské integrované dopravě operuje aktuálně 43 dopravců (autobusových i vlakových) – jejich přehled najdete na https://pid.cz/kontakty/dopravci/

Každý má jiné autobusy, jiné systémy, ROPID jim zatím toto zdá se toleroval, ale tím se také rozchází struktura hlášení i obslušné systémy.

Přehled typů autobusů najdete zde: https://seznam-autobusu.cz/

Domnívám se, že bude nutná – kromě sjednocení systému a kontroly jeho fungování, také aktivita od nás, zrakově postižených, nahlašovat příslušným dopravcům problémy s hlášením a fungováním, systému, dokud se nezřídí nějaké centrální telefonní číslo ROPIDu – věřím, že oznámení přímo dopravci bez zprostředkování bude i efektivnější, pokud budou o této situaci informováni. (je možné, že se zatím  změna statutu zastávek bude týkat jen těch v pásmu P a 0, tedy pražských, ale nicméně i tak je dobré psát a volat dopravcům).

Jedna možnost je získat informaci o dopravci z jízdních řádů (IDOS – off nebo i on line). Složitější je zjišťování kontaktů a linek přes uvedený odkaz na seznamu dopravců. Existuje i seznam linek na webu PID (PDF, poměrně složitě strukturovaný), ale tam zase chybí u linky kontakt na dopravce. Proto jsem se rozhodl o vytvoření tabulky podle čísel linek, u kterých bude trasa a dopravce s kontakty – jméno dopravce, telefonní číslo, e-mail a webové stránky. Na jednom listu linky autobusů, na druhém linky vlaků v rámci PID a na třetím listu další kontaktní informace na dopravce – adresa a také zde uvedené odkazy. Problém bude spíše s aktualizací.

Na některých linkách operuje více dopravců – v přehledu značeno hvězdičkou, kterou jsem zachoval a odpovídají ji dva řádky v tabulce s číslem linky a za ní hvězdičky. Někde se jedná také o více relací – buď na více řádcích s jedním dopravcem a nebo stanice dalších směrů za lomítkem, příklad linky 401 Praha-Roztyly – Jindřichův Hradec / Tábor / Třeboň. I tady je potřeba se před nahlašováním podívat, o jaký spoj kterého dopravce se jednalo do jízdního řádu.

Dokument s názvem Dopravci v PID bude přístupný z mého GoogleDisku, případně stažitelný jako tabulka Excel – zatím ve stadiu rozpracovanosti, ale můžete se na to samozřejmě podívat a případně, pokud najdete chybu, tak mě na ní upozornit.

V této souvislosti bych rád upřel pozornost na sledování hodnocení standardů kvality služeb, které můžete najít ze stránek DPP a nejnovější za první čtvrtletí roku 2024 např. autobusů..

Tabulka: Podívejte se zejména na B9 Informování ve vozidlech (tj. zřejmě i hlášení, celkově 85%, dále podle dopravců, DPP jako hlavní dopravce 95,6%). Zaznamenal jsem velkou obměnu vozového parku za moderní autobusy Iveco, nízkopodlažní, čtyřdveřové i kloubové (hybridní), v kterých je hlášení řízeno pozici podle GPS – hlášení ale téměř až ve stanici, obnova vozového parku proběhla nejen u PID, ale např. i u ČSAD Střední Čechy (linka 110). Autobusy poznáte vizuálně podle moderního červeno šedého nátěru. ČSAD Střřední Čechy – kamery ve vozidle sledované i z dispečinku, případně vyslané hlášení z dispečinku, že např. cestující dávají na sedladlo zavazadla nebo tašky, což se nesmí – nespouští to řidič.

Další parametry, které se nás jako invalidů týkají: B2 Bezbariérová vozidla (městské 50%, příměstské 30%), B3 Garance  bezbariérových (99%), B10b  Informování na zastávkách – označník a infoprvky (90%, DPP 91,9% – nejsem si jist, zeda to zahrnuje i ozvučené infotabule a nebo informování řidiče z vysílačky VPN).

Hodnocení standardů kvality služeb za první čtvrtletí 2024 v tramvajích

(Informování ve vozidlech, tj. i hlášení 95%)

Hodnocení standardů kvality služeb za první čtvrtletí 2024 Metro

Informování veš vozidlech též 95%

V další diskusi na konferenci Inpora nevidomých se vyskytl názor, že by se nemělo v autobusech měnit hlášení tak, že příští stanice bude hlášena až po odjezdu nebo míjení z aktuální stanice – uváděným důvodem je, že by třeba nevidomý mohl mít možnost ještě rychle vystoupit, pokud by linka před další stanicí odbočovala jinam, což není možné, pokud bude hlášení, až po odjezdu ze stanice, navíc v tomto momentě je největší hluk motorů rozjíždějícího se vozidla. Ovšem takto se hlásí aktuální stanice a příští stanice za sebou a může dojít k přeslechnutí. Ukazuje se také, že běžnější i v jiných městech (Brno, Opava, Teplice …) je hlášení příští stanice až po odjezdu ze stanice. Takto to funguje i v pražském metru a dodnes na to nebyly žádné připomínky – alespoň o nich nevím. Optimální by možná bylo hlášení o příští zastávce spouštět v době pobytu ve stanici, pokud vůbec linka ve stanici zastaví.

Problémem může být i to, když zrakově postižený kvůli nefunkčnosti nebo špatnému fungování (mylnému, posunutému) hlášení vystoupí na špatné stanici a chce se vrátit, jak najde sám přechod a zastávku do protějšího zpětného směru – někdy nebývají proti sobě.

Základem je však stále, aby hlášení fungovala a případně, aby nevidomým pomohli spolucestující nebo se o pomoc mohli obrátit přímo na řidiče – při nástupu předními dveřmi.

Včera při cestě osobním vlakem po území PID jsem si uvědomil, že ve vlacích se přešlo na zastávky na znamení bez velké reklamy, humbuku, ale na druhé straně hlášení fungují. Trochu složité je nalezení tlačítek na znamení v různých typech drážních vozidel.

Přesto jsem v této věci optimista. Do 29. června fungovalo v Praze 69% zastávek na znamení. Naopak zdůrazňováním požadavku zlepšení standardů může dojít díky tomuto opatření k zlepšení.

Další pokračování causy

Konference Vis-imp 26. června 2024 10:33 vyjádření SONS, prezidenta Luboše Zajíce – citace:

Předmět e-mailu: Informace ke sjednocení režimu autobusových a trolejbusových zastávek na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje

Vážení účastníci konference Vis-Imp,
v pátek 21. června 2024 jsme se zúčastnili schůzky organizované společností ROPID, na níž bylo opět diskutováno téma sjednocení režimu autobusových a trolejbusových zastávek v rámci pražské integrované dopravy, tedy (Praha i Středočeský kraj).
Opět jsme prosazovali požadavky, které jsme prezentovali i na této konferenci. Zcela zamítnut nebyl náš požadavek na potřebu akustické odezvy po stisknutí tlačítka signalizujícího úmysl vystoupit, ale technické řešení se teprve hledá a rozhodně se zlepšení nedočkáme v blízké době. Zmíněna byla i možnost zesílení akustického upozornění pro řidiče, které se ozve po stisku tlačítka pro nástup či výstup nevidomého do soupravy, který na šestitlačítkovém vysílači VPN spouštíme povelem č. 4. Toto však také není úplně ideální řešení.

Ohrazovali jsme se i proti chystané změně v akustickém hlášení zastávek, kdy považujeme za lepší variantu hlášení aktuální a příští zastávky najednou, před zastavením vozidla.

S ROPIDem zůstáváme v další komunikaci, budeme se snažit o prosazení našich požadavků.

Níže kopírujeme text, jímž ROPID vysvětluje, jak bude vše od 29. června fungovat, za důležitou považujeme pasáž,  kam se obracet v případě stížností, tu proto oproti původnímu textu předřazujeme.

Zprávu podává
Luboš Zajíc

„STÍŽNOSTI, PODNĚTY A PŘIPOMÍNKY

V případě, že zažijí cestující ve spoji PID nějakou nepříjemnou situaci, určitě nám k jejímu vyřešení, vysvětlení a napravení pomáhá obdržení konkrétní stížnosti. Můžeme pak prostřednictvím dopravce např. oslovit konkrétního řidiče a s ním danou situaci probrat.
Pokud dostáváme jen obecné podněty, nedokážeme jejich řešení zacílit dostatečně směrem k pracovníkům, kterých se to nejvíc týká. Naopak chování drtivé většiny řidičů je bezproblémové.
V případě podání stížnosti je třeba přidat informace o datu, čase, místu události, čísle linky a směru jízdy. Pokud je přidáno zpravidla čtyřmístné (u trolejbusů třímístné) evidenční číslo vozidla, dohledání to usnadňuje.

ROPID (jakýkoli spoj Pražské integrované dopravy, včetně spojů DPP, a. s.)

– písemně přes kontaktní formulář: https://pid.cz/kontakty/
– písemně přes email: info@pid.cz
– písemně na adresu: ROPID, Rytířská 406/10, 110 00
– telefonicky (zejména pro nevidomé): +420 234 704 560

Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s. (spoje metra, tramvají a většina městských autobusů)

– písemně přes kontaktní formulář: https://www.dpp.cz/kontakt/kontaktni-formular/podnet-stiznosti-pochvaly
– telefonicky (zejména pro nevidomé): +420 296 18 17 16

_______

Cílem je vše zjednodušit a sjednotit tak, aby cestující nemuseli řešit, kde, jaký režim platí. Inspirací je nejen zahraničí ale i řada regionů u nás v Česku. Jednotný režim odbavování v zastávkách mají v Londýně, Vídni, Berlíně či Paříži, ale také v Ústeckém a Libereckém kraji, v Jihlavě nebo třeba v Bratislavě. Všude ubyl počet hlášení v autobusech, snížila se zpoždění, uspořily pohonné hmoty a snížily hluk a emise z neustálého brzdění a rozjezdů. Snížila se také četnost oprav vozidel, pro řidiče se stala práce o kus snesitelnější a cestujícím změna přinesla možnost jezdit zejména večer a o víkendech rychleji a v kratších intervalech.

ČEKÁTE NA ZASTÁVCE A CHCETE NASTOUPIT

Už 13 let neplatí, že je na zastávce potřeba mávat, nebo na sebe jinak upozorňovat. Jako cestujícímu vám stačí nacházet se v prostoru zastávky a řidič pak má povinnost zastavit. Stejně tak musí řidič zastavit v případě, že před ním v zastávce zastavil již jiný autobus, za nímž by své cestující neviděl.

Dávat znamení řidiči autobusu jsou dlouhodobě zvyklí pouze cestující s kočárky, vozíčkáři, nevidomí (pomocí zařízení VPN) a hůře pohybliví lidé. Jejich znamení však signalizuje řidiči záměr nastoupit do vozidla, nejde o žádost o zastavení autobusu, ten při jejich přítomnosti na zastávce zastaví vždy.

JEDETE V AUTOBUSE A CHCETE VYSTOUPIT

Zmáčknete nejbližší tlačítko „stop“ či tlačítko dveří. Obě tlačítka mají stejnou funkci, a to upozornit řidiče, že máte zájem v následující zastávce vystoupit. Tlačítko „stop“ vám současně navolí otevření nejbližších dveří, tlačítko dveří kromě zajištění jejich otevření po svém stisknutí rovněž informuje řidiče o vašem zájmu vystoupit. Stejnou funkci signalizace zájmu vystoupit mají i tlačítka se symboly kočárku či vozíčku. Vozíčkář, cestující s kočárkem či nevidomý (VPN) tlačítka před výstupem mačkají již dávno, zejména proto, aby jejich pomalejšímu výstupu řidič věnoval dostatečnou pozornost, případně jim vyklopil plošinu.

INFORMACE PRO ŘIDIČE AUTOBUSŮ A TROLEJBUSŮ

Přestože se pro řidiče autobusů a trolejbusů ani cestující od 29. 6. 2024 základní pravidla nemění, sjednocení režimu fungování všech zastávek vyvolalo vhodnou příležitost řidičům připomenout některé postupy, které s již 13 let fungujícím režimem zastavování v zastávkách tohoto typu souvisí.
Řidiči byli zejména požádáni o maximální možnou toleranci ve vztahu k cestujícím, zejména k dětem, k lidem s omezenou schopností pohybu či orientace a těm, kteří třeba využijí nevhodné tlačítko, nebo to správné stisknou později. Zdůrazněna jim byla povinnost zastavovat v zastávce za předchozím stojícím autobusem a v případě, že v zastávce zastaví až jako třetí vozidlo, jejich povinnost vpředu u označníku zastavit opakovaně. Opakované zastavení u označníku je pak vyžadováno i v případě, že řidič vidí na zastávce nevidomého či vozíčkáře. Ve všech těchto případech jde však o pravidla, která v rámci PID platí již mnoho let.

Konec citace e-mailu z konference Vis-imp

Můj komentář:

Už samotné téma příspěvku nás zavádí za nelogické zcestí: Informace ke sjednocení režimu autobusových a trolejbusových zastávek na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje.

Totiž problém není ve sjednocení zastávek, ale v tom, že všechny zastávky začaly být od 29. 6. 2024 na znamení – v tomto smyslu došlo k sjednocení zastávek bez znamení na znamení.

„Zcela zamítnut nebyl náš požadavek na potřebu akustické odezvy po stisknutí tlačítka signalizujícího úmysl vystoupit, ale technické řešení se teprve hledá a rozhodně se zlepšení nedočkáme v blízké době.“

Nevíme z e-mailového příspěvku, s kým představitelé SONSu (z mého pohledu spíš představitelé sebe samých – viz dále) jednali, ale kdyby to byli opravdu odborníci, věděli by, že na některých linkách (110, 141 ….?), respektive, že v nejnovějších vozech Iveco se po stisku tlačítka na znamení ozve buď trylek nebo pípnutí – zvuková signalizace, že už někdo stiskl tlačítko. Proč by to měl být velký technický problém, když už to někde funguje?

„Zmíněna byla i možnost zesílení akustického upozornění pro řidiče, které se ozve po stisku tlačítka pro nástup či výstup nevidomého do soupravy, který na šestitlačítkovém vysílači VPN spouštíme povelem č. 4. Toto však také není úplně ideální řešení.“

Toto vyjádření je trochu nejasné – sám tuto funkci na stanicíéch nevyužívám, takže nemohu hodnotit její funkcionalitu, ale dovedl bych si představit, že by tato možnost fungovala i při jízdě v autobuse a kompenzovala by pro nevidomého nutnost hledání tlačítka na tyči nebo na dveřích. Proč by to měl být tak velký technický problém, moc nechápu.

„Ohrazovali jsme se i proti chystané změně v akustickém hlášení zastávek, kdy považujeme za lepší variantu hlášení aktuální a příští zastávky najednou, před zastavením vozidla.“

S tímto nesouhlasím už vůbec, což jsem vyjádřil i tím, že jsem napsal na info@pid.cz . Ve většině měst v ČR, též ve vlacích a i v zahraničí, dokonce i v pražském metru to funguje tak, že je zahlášena stanice, vozidlo zastaví nebo nyní už stanici projede, dojde k odbavení a teprve potom doje k nahlášení příští stanice ….  V současné chvíli na některých linkách se hlásí aktuální stanice a hned zároveň příští, což je nelogické, dvě informace po sobě, příští je vlastně ta, aktuální, kde zastaví nebo ji projede. Změnou by mohlo dojít právě k sjednocení hlášení. U některých linek – mám zkušenost s linkami 599 a 600 (okolí Českého Brodu, sobota 29. června 2024), hlášení pomocí určení lokace vozidla GPS, hlášena byla aktuální a zároveň příští de facto v místě projížděné nebo zastavované zastávky a následně po odjetí z tohoto místa se zahlásila příští stanice znovu – budiž, to by se dalo ještě přijmout. Rádoby zástupci nevidomých a slabozrakých, aniž bya se třeba v anketě někoho zeptali, bez argumentzace tady prezentují, že by bylo lepší starý nelogický a zavádějící formát ponechat a případně ho zřejmě i rozšířit, což by bylo dle mého asi finančně nákladné, nemuselo by se ani potkat se sympatiemi a kladnou odezvou cestující veřejnosti, protože hlášení o stanicích tu není jen pro zrakově postižené, ale slouží všem. V předcházejících diskusích někteří jedinci argumentovali tím, že by při případném ohlášení příští stanice zároveň s aktuální mohli být lépe informováni o dalším směru linky a mohli na poslední chvíli na aktuáln í stanici vystoupit. Ale to je poměrně lichý argument například v tom, že pokud bude zastávkou projíždět a automatizovaná hlášení se ozvou až víceméně v lokaci projížděné zastávky, řidič nemusí už dle instrukcí DPP (a TV kampaně) jim v zastávce stejně vůbec zastavit. Vystupování na poslední chvíli proti nastupujícím cestujícím s nataženou bílou holí vpřed není také z hlediska nastupujících i vystupujícího nevidomého nic bezpečného a cestující se mohou dostat do konfliktu. Jak tomu zabránit?

Především tím, že budeme jasně hlasově informováni, která linka přijela a nebudeme naslepo nastupovat do autobusu, kterým nechceme jet. To předpokládá, že bude lépe, rychleji fungovat hlasové vybavení čísla linky a směru, na kapesní vysílačce VPN tlačítko 3. V příspěvku – nevím, zda na jednání – nebylo tohle vůbec zmíněno. A konečně tohle může být opravdu technický problém, který se musí řešit. Na tuto skutečnost jsem už v minulosti vícekrát upozorňoval i výrobce Apex Jesenice – na stole na výstavě kompenzačních pomůcek zařízení funguje rychleji a lépe. Trochu si toho byli i vědomi, ale tak nějak jsem měl pocit, že neví, jak na to a co s tím.

SONS na začátku argumentoval tím, že je potřeba, aby tubyla nějaká nízkoprahová telefonní linka pro nevidomé (viz výše),. kam byl mohli volat své stížnosti při nefungování systému). Dovolil bych si proto v závěru (možná to bude mít ještě pokračování …) uvést jeden nízkoprahový (jak tomu rozumím já tzv. polopatistický) návod k užívání městské hromadné dopravy. (kdo cítí, že má IQ tak nějak nad 110 neboli v normě, číst dál nemusí). K čtení bych to však naopak doporučil těm, kteří hájí to, že se musí hlásit obě zastávky najednou – jak tu aktuální, tak tu jakoby příští. Zřejmě se do té situace neumí vůbec vzít, možná jezdí jen v metru a snaží se o tom rozhodovat. Bohužel!

Nízkoprahový návod na využívání městské hromadné dopravy v rámci Pražské integrované dopravy (Praha, Středočeský kraj a dále) pro zrakově postižené

1. Měl bych vědět, kam jedu a kterou linkou se tam dostanu, případně, kde budu přestupovat.
2. Ideální mít kompenzační pomůcku – vysílačku VPN kapesní nebo na bílé slepecké holi.
3. Nějak jsem se dostal na zastávku (trefil jsem tam, dovedl mě tam někdo …), nejlépe, když stojím u označníku zastávky, to je taková ta tyčka, u které dopravní prostředek obvykle zastavuje. Přijede autobus, tramvaj nebo trolejbus. Potřebuji si zjistit číslo linky. Na kapesní VPN stisknu tlačítko 3. Vozidlo řekne číslo linky a směr, kterým jede. Podle toho, kam jedu a podle instrukcí, jak se tam dostat, se rozhodnu, zda spoj využiju. Svůj nástup mohu ještě zdůraznit tím, že stisknu tlačítko 4 Nástup a výstup nevidomého. Pokud je zastávka dlouhá (pokud to vím) a nebo mám pocit (protože jak jinak, jsem-li nevidomý, případně se zeptám spolučekajících), že za sebou stojí dvě linky dopravního prostředku, mohu tímto tlačítkem 4 na sebe upozornit i řidiče následujícího vozidla, které stojí ve frontě za aktuálním vozidlem, aby po odbavení popojel a zastavil, abych mohl nastoupit. Nevyhnu se ale asi toho, že řidič vozidla, které stojí v zastávce, bude křičet: „Tak si nastupte!“ protože dostane stejný signál. Tato funkcionalita je bohužel trochu nedomyšlená, možná i technicky neřešitelná …
4. V autobuse poslouchám pozorně hlášení. Pokud se ozve hlášení příští stanice a je to stanice, na které mám vystoupit, záleží na tom, zda jsem už aktuální stanicí projel nebo ne (a v tom, je právě ošidnost toho, co prosazuje SONS). V okamžiku, kdy toto zazní já stisknu tlačítko pro výstup, může to řidič interpretovat jako můj zájem vystoupit na aktuální zastávce. Pokud bude hlášení až za aktuální zastávkou mohu bez obav tlačítko na znamení stisknout – nejlépe, co nejdříve po projeté zastávce, protože pokud stisknu tlačítko na poslední chvíli, řidič může zastávku projet a nezastavit a moje stížnost nebude brána jako oprávněná.
5. Celé to závísí na tom, aby celý systém správně fungoval – abych fungovalo oznámení čísla spoje a směru, aby fungovalo správně hlášení na všech stanicích (při manuální obsluze dochází k chybám, že je hlášena jiná stanice, než je aktuální nebo která bude následovat) a také abych našel tlačítko na znamení nebo o jeho stisk požádal spolucestujícího nebo přímo řidiče, pokud sedím vpředu na místech určených pro invalidy – sedadla za řidičem. Tady by se hodilo, kdyby oznámení k řidiči šlo i stisknutím tlačítka 4 z vysílačky VPN. Ohrazovali jsme se i proti chystané změně v akustickém hlášení zastávek, kdy považujeme za lepší variantu hlášení aktuální a příští zastávky najednou, před zastavením vozidla. Přijatelné ještě je, pokud linka automaticky hlásí příští zastávku jak v aktuální zastávce, tak ještě jednou po odjetí zastávky. Dobrá je také praxe, pokud spoj – jak to bývá v metru při zkrácení trasy do depa nebo v tramvajích – hlásil, že jede mimorádně po jiné trase.
6. Podezření na ruční ovládání hlášení mohu pojmout, když je některá stanice nehlášena nebo se hlásí příliš brzy před stanicí nebo se dokonce hlásí několik zastávek najednou. Pak se raději zeptám na výstupní zastávku řidiče nebo spolucestujících.

Tak vidíte, jak je to jednoduché – hlavně do toho zapojit logiku!