Archiv rubriky: Aktuality

Novinky s euroklíčem na železničních nádražích

 

mezinárodní projekt EUROKLÍČ už více než dvacet let efektivně pomáhá lidem se sníženou schopností pohybu ve vyspělých evropských zemích a zapouští kořeny i v USA.

Dlouhodobým cílem projektu
je zajistit osobám se sníženou schopností pohybu na celém území ČR rychlou a důstojnou dostupnost veřejných sociálních a technických kompenzačních zařízení (např. výtahů, svislých a schodišťových plošin apod.) tím, že:
a) budou tato zařízení osazena jednotným „eurozámkem“,
b) osobám se zdravotním postižením budou na základě průkazu TP, ZTP nebo ZTP/P distribuovány univerzální „euroklíče“,
c) prostřednictvím Sítě pro rodinu v jednotlivých krajích budou „euroklíče“ dlouhodobě zapůjčovány rodičům dětí do tří let,
d) seniorům a osob. krátkodobě zdr. indisponovaným budou „euroklíče“ půjčovány přímo ve veřejně přístupných budovách
(např. u obsluhy, na recepci, vrátnici apod.).

Po rozkliknutí článku se dočtete o novinkách v obsluze dveří k WC na nádražích ČD, resp. Srpávy železnic pro nevidomé a těžce slabozraké.

Pokračování textu Novinky s euroklíčem na železničních nádražích

Kniha Zmizelé koleje, zaniklá nádraží

Autoři: Petr LapáčekPetr OvsenákJosef Bosáček
Cpress leden 2019 na GooglePlay jako e-kniha za 415 Kč (21. listopadu 2020)
Železnice nám přinesla nejen revoluci v dopravě osob a zboží, ale také nové architektonické prvky přetvářející ráz krajiny. Tato kniha Vám jedinečným, výpravným způsobem přiblíží historii české železnice – seznámíte se s již zaniklými tratěmi i nadobro ztracenými malebnými nádražíčky a samozřejmě poznáte tratě, železniční uzly a nádraží, která původní trasy a stavby nahradila. Vše je doprovázeno množstvím unikátních historických fotografií a přehlednými mapami původních i nových železničních tras. Z obsahu knihy: *Zrušené české, moravské a slezské lokální tratě *Pražský železniční uzel *Zastávky zaniklé ve 20. století *Tunely, přeložky a traťové spojky *Trať Brno – Tišnov – Žďár nad Sázavou – Havlíčkův Brod *Přeložky spojené s elektrizací tratí a zvýšení výkonosti tratí v poválečném období *Přeložky tratí v Podkrušnohoří *Severočeská transverzálka *Přeložky na tranzitních železničních koridorech

 

 

 

 

Informace z Databázeknih.cz

Žánr
Literatura faktuHistorie
Vydáno 2019, CPress
Orig. název

Zmizelé koleje, zmizelá nádraží

Počet stran 408
Jazyk vydání český
ISBN 978-80-264-2852-7

O knihu se dá aktuálně soutěžit v Kvízu idnes:

KVÍZ: Bylo tu, není tu. Poznejte zaniklé železniční tratě a vyhrajte knihu

 

Upozornění na literární pásmo ČRo Neúprosné rovnoběžky

Zola, Čechov, Wordsworth…

Seriál Neúprosné rovnoběžky se věnuje železnici v evropské literatuře

Pětidílný seriál se zabývá tématem raných literárních obrazů železnice a kulturními dopady nového, mechanizovaného způsobu dopravy. Připravil Michal Špína

ČRo Vltava pondělí 10. až pátek 14. února 2020 v 17:30 hod., repríze v 1:30

Dostupné na iradiu.

Jak literatura reflektovala železnice a kulturní dopady nového, mechanizovaného způsobu dopravy? O tom vypráví pětidílný seriál Neúprosné rovnoběžky, který uvádíme v premiéře v rámci Kontextů od 10. do 14. února. Poslouchejte na Vltavě vždy od 17:30 a po odvysílání také on-line. Pořad připravil literární historik a komparatista Michal Špína.

Seriál Neúprosné rovnoběžky připomene stavbu železnic jako přímý zásek do krajiny. Naznačí, jak železnice vstoupila do konfrontace s divokou přírodou a zlikvidovala klidná místa v jezerní oblasti Anglie proslavená básníkem Williamem Wordsworthem, kterému odpor k železnici nebyl nic platný. Ve jménu železnice padaly také hluboké lesy v Karpatech, jak píší ruští romanopisci a také dvě pozoruhodné ukrajinské prozaičky.

Tajemný domek u trati

Pořad se bude zabývat i strážním domkem u trati – tajemným a osudovým místem beze jména a bez kontaktu s civilizací. Této pozoruhodné stavbě se věnuje jak Charles Dickens, tak Gerhart Hauptmann. Seriál připomene také nejslavnější „železniční“ román francouzského naturalismu – Lidskou bestii Émila Zoly a propletenec vztahů a symbolů, kterými Zola v této knize svět okolo železnice umělecky ztvárnil. Abychom ale nezůstali jen v západní Evropě: Neúprosné rovnoběžky se zaměří i na obraz železnice v Rusku u Maxima Gorkého a Antona Pavloviče Čechova.

V poslední kapitole přijde řada na „železnost“ železnic i fenomén železa v literatuře a zazní také odpověď na otázku položenou na začátku: Proč Anna Karenina ve slavném románu Lva Nikolajeviče Tolstého musela ukončit svůj život právě pod koly vlaku?

Účinkují: Marie Štípková, Anežka Rusevová, Barbora Šupová, Ivan Řezáč, Filip Kaňkovský a Jiří Böhm

Připravil: Michal Špína
Spolupráce na pořadu: Ivo Kristián Kubák, Alena Zemančíková
Natočeno v roce 2020.

 

Transamerická železnice – 150 let

Studio 6 ČT 10. 5. 2019: K výročí Tranamerické železnice – 150 let

Stavba první transkontinentální železnice aneb 23 000 km zajížďka přece není problém

článek na servru Logistická akademie. Začátek stavby 8. ledna 1863 za prezidenta Abrahama Lincolna: Jedině parní železnice dokáže spojit města vzdálená od sebe tisíce mil, otevřít osadníkům nové oblasti, zpřístupnit přírodní bohatství, zabezpečit zemi po vojenské stránce. 10. května 1869 zatloukl zlatý (pozlacený – zlato by bylo na hřeb v kolejnicích moc měkký kov) hřeb do kolejnice guvernér státu Kalifornie Amasa Leland Stanford, člen Velké čtyřky a pozdější zakladatel Stanfordovy univerzity, kde je původní „zlatý hřeb“ dodnes uložen. Okolnosti:

  • americká občanská válka průmyslového Severu proti otrokářskému Jihu,
  • zlatá horečka (železnice končila v Iowě)
  • nutnost spojit východ se západem – vybíjení indiánských kmenů: Dělníky doprovázející vojáci si přivydělávali loupením v indiánských osadách, a celá stavba železnice znamenala konec pro kmeny Čejenů a Siouxů naprostou zkázu. Kromě „potlačování nepokojů“ znamenal kontakt s dělníky a vojáky pro indiány také nové nemoci, úbytek potravy a omezení území, na kterém se mohli vyskytovat.
  • Díky transkontinentální železnici se zkrátila doba cestování napříč Amerikou z šesti měsíců na jeden týden.

Čtyři obchodníci na západě, takzvaná Velká čtyřka (Big Four) založili společnost Central Pacific Railroad, která se ujala stavby z kalifornského Sakramenta. Z východu, respektive z iowského města Council Bluffs začala stavět Union Pacific Railroad. Na stavbě v Kalifornii se podílela ještě společnost Western Pacific Railroad, která v roce 1864 přidělila všechna práva na stavbu transkontinentální železnice právě Velké čtyřce a její Central Pacific Railroad. Společně tyto dvě společnosti vybudovaly 1322 km železnice, Union Pacific jich postavila 1746. Za západu to totiž šlo velmi těžce. Na stavbě pracovalo přes 40 tisíc dělníků a vojáků. Z toho 20 tisíc položilo život. Číslo je nepřesné, protože položené životy Číňanů nepodléhaly žádné statistice. Stávka byla potlačena přerušením zásobování jídla. Čínští imigranti byli nejpočetnější skupinou dělníků Central Pacific Railroad, vydělávali podstatně méně, než ti „bílí“. Pro Union Pacific Railroad pracovali zase zejména Irové, veteráni z občanské války. Při prorážení téměř půl kilometru dlouhého tunelu Summit byl poprvé místo střelného prachu použit nitroglycerin. Pro stavbu potřebné koleje, vozy a lokomotivy se na stranu Tichého oceánu dostávaly desetiměsíční plavbou nákladními loděmi okolo Hornova mysu. Žádná rýpadla, žádná mechanizace – téměř vše na obou stranách se dělo silou svalů. Desítky metrů vysoké náspy se zavážely ručními kárami, zeminu hrnuly železné pluhy tažené buvoly. Díry pro odstřel skal v tunelech se vrtaly ručními vrtáky. Ke koordinaci postupu došlo až když v dubnu 1865 skončila Občanská válka, a do projektů se zapojili průbojní inženýři, kteří se jako důstojníci naučili ve válce organizaci a řízení. V současné době vede podél původní železnice americká dálnice Interstate 80. Pozůstatky železnice můžeme vidět na mnoha místech, především pak v horách masivu Sierra Nevada. Wikipedia: First Transcontinental Railroad

Před 140* lety mohli stavitelé první transkontinentální železnice vítězně zvolat: Hotovo! Hotovo! Hotovo!

článek Technického týdeníku.

  • článek byl napsán před 10 lety, tedy v roce 2009, k 140. výročí otevření transkontinentální železniční magistrály.

Hudební ztvárnění vybudování magistrály už léta hraje Robert Křesťan s Druhou trávou – skladba patří k nejoblíbenějším a a nedávné době dostala nové aranžmá (nový zvukový kabát)