Seznam různých projektů, databází, videí, která zaznamenávají jízdu vlaků na celé světě, samozřejmě ponejvíce v ČR.

1. Na co zírá mašinfíra

název dalšího železničního pořadu na TV idnes.

Cesta vlakem může být pro někoho nudná, obzvlášť, pokud má díváním se z okna strávit ve vagonu osm hodin. Na co ale po celou dobu zírá mašinfíra? Ode dneška budete mít možnost dívat se pravidelně na svět jeho očima. Nový unikátní seriál iDNES.tv zahajujeme přelomovým videem českého internetu. Jako vůbec první jsme natočili kompletní cestu vlakové soupravy z Košic až do Prahy, a to v reálném čase. Osm hodin a 703 kilometrů uvidíte non stop ze stanoviště strojvedoucího. A ukážeme vám i další tratě.

Nově se dají videa z idnes stahovat 4K Video Downloader.

Z Košic do Prahy I

(Vlak RJ 1012 společnosti Regiojet v čele s lokomotivou Siemens Vectron s kamerami iDNES.tv na palubě ujel během 8 hodin vzdálenost 703 kilometrů. 45 minutový sestřih )

Z Košic do Prahy II – šestiminutový sestřih

Rybník – Lipno I

– asi 30 minutový sestřih:
Druhá elektrifikovaná trať v českých zemích mezi Rybníkem a Lipnem je jednou z nejromantičtějších u nás. Projíždí skalnatým kaňonem Vltavy pod Čertovou stěnou, míjí klášter ve Vyšším Brodě a dnes už bývalé papírny v loučovicích nad Vltavou. Se seriálem Na co zírá mašinfíra se ji můžete prohlédnout opravdu zblízka a velmi důkladně. Doba jízdy je 40 minut.

Rybník – Lipno II – asi 15 minutový sestříh

Vejprty – Chomutov (trať 137) I

– 1:27 hod. videa
Čeká nás 58 kilometrů liduprázdnou krajinou, budeme míjet romantické strážní domky, místa, kde donedávna stály nádražní budovy, ale také opuštěné průmyslové areály. Projedeme kolem bývalé výtopny, která se pozvolna mění na železniční muzeum a po vysokých náspech a hlubokými zářezy se prudkým klesáním dostaneme až do železničního uzlu Chomutov.

Vejprty – Chomutov (trať 137) II – 15 minutový sestřih,

Dobříš – Praha (trať 210) I

– 4:43 hod. videa
Měli jsme čest umístit kameru do lokomotivy 749.121, Zamračené neboli Bardotky, která na svém mimořádném výkonu právě slavila 50 let ve službě.

Dobříš – Praha (trať 210) II – 15 minutový sestříh

Legendární tratí z Děčína přes Lužické hory

– video a popis tratě 081 a 089 z Děčína-východ do Varnsdorfu – 4 minutová zkrácená verze.

V novém dílu seriálu Na co zírá mašinfíra se projedeme dějištěm románů spisovatele Oty Pavla, po romantické trati s číslem 174 podél řeky Berounky, Pavel, náš dnešní mašinfíra, se na Bardotce 749.253-1 (T 478.1215) v čele Rakovnického rychlíku společnosti KŽC Doprava vydal ze stanice Beroun-Závodí do Rakovníka. Máte se na co těšit, cestou vás čekají krásné výhledy, ocelové mosty a dlouhé tunely.

Křižíkovou dráhou z Tábora do Bechyně za 4 minuty

S projektem Na co zírá mašinfíra se dnes vydáme do jižních Čech, na první ryze elektrickou dráhu na území Rakouska-Uherska. Za jejím vznikem stál na začátku 20. století slavný český vynálezce František Křižík. Z kabiny Bobinky, lokomotivy E422 0003, se podíváme na legendární Bechyňku, trať 202 z Tábora do Bechyně.

Romantickou Šumavou z Číčenic do Nového Údolí

V seriálu Na co zírá mašinfíra se projedeme další z českých horských tratí. Podíváme se na jihočeskou dráhu, která se musí vyšplhat přes hřeben Šumavy z údolí řeky Blanice až k německým hranicím na úplný konec kolejí. Z vlaku společnosti GW Train Regio jsme natáčeli trať 197 mezi Číčenicemi a Novým Údolím.

Volary – Kubova Huď (995 m n. mořem, nejvýše položená žel. zast.) – Hoštice (Michala Tučného) – Strakonice

22. března 2020: Dnes se opět vydáváme na Šumavu. Z Volar dojedeme na nejvýše položené nádraží u nás, Kubovu Huť, které leží ve výšce 995 metrů nad mořem. Lokálkou společnosti GWTR budeme pokračovat opravenou tratí až pod hory. V legendárních Hošticích podle tradice samozřejmě nezastavíme a skončíme až ve Strakonicích.

Kladenským revírem po zrušené trati

Tento díl seriál Na co zírá mašinfíra popíše sice velmi krátký úsek trati, pouhých 6 kilometrů, o to bude unikátnější. Vydáme se po dráze, na které od roku 1982 neprojel vlak s cestujícími. Souprava společnosti Kladenská dopravní a strojní s naší kamerou na čele byla první, po dlouhých 36 letech. Projedeme bývalou trať 11b z Kladna Dubí do Vinařic za pouhé 2 a půl minuty.

Úzkokolejkou partyzánským krajem z Vysočiny na jih

V tomto díle seriálu Na co zírá mašinfíra zamíříme na rozhraní Vysočiny a jižních Čech. Bude to vůbec poprvé, co zmapujeme dráhu o rozchodu pouhých 760 mm. Projedeme krajem s partyzánskou minulostí, skrz hluboké lesy i kolem osamocených zemědělských usedlostí. Z kabiny vlaku společnosti JHMD uvidíte trať 228 z Obrataně do Jindřichova Hradce.

Buštěhradka je jedna z nejstarších tratí v republice

…trať (093), která se z původních 20 kilometrů během let rozrostla na obří železniční síť v severozápadních Čechách. Vlakem společnosti Kladenská dopravní a strojní zamíříme na první úsek Buštěhradské dráhy z Kladna do Kralup nad Vltavou.

Vznik Buštěhradské dráhy má souvislost se začátkem těžby černého uhlí a výrobou železa na Kladensku. Majitelé tamních dolů a hutí potřebovali svoje výrobky co nejrychleji vyvážet do nitra Čech, ale hlavně do Německa.

Lužické hory a jejich podhůří křižují koleje všemi směry. Dnes projedeme jednu z těch páteřních. V mrazivém lednovém dni začneme v Rumburku na trati 081, sjedeme do legendární stanice Jedlová, kde uprostřed hlubokých lesů začíná trať 080 na Českou Lípu. Během necelé hodiny mineme hned tři zaniklé tratě.

 

Krásnou trať Středohořím zmrzačila výstavba dálnice D8

Jen málokterá dráha v Česku je tak mediálně známá jako trať 097 mezi Lovosicemi a Teplicemi. V Českém Středohoří totiž v roce 2013 koleje pohltil mohutný zával kvůli stavbě dálnice D8. Léta se diskutuje o tom, jestli trať obnovit, nebo zrušit. Zatím jsme tak mohli projet jen kus zmrzačené trati z Radejčína do Teplic.

 

Slunce, seno, Šumava. Tuto trať znají široko daleko

Dnes se opět vydáváme na Šumavu. Z Volar dojedeme na nejvýše položené nádraží u nás, Kubovu Huť, které leží ve výšce 995 metrů nad mořem. Lokálkou společnosti GWTR budeme pokračovat opravenou tratí až pod hory. V legendárních Hošticích podle tradice samozřejmě nezastavíme a skončíme až ve Strakonicích.

Nejdelším tunelem Česka žehlíme západní dráhu do Plzně

170 Beroun – Plzeň hl. n.

10. května 2020 Dnešní Mašinfíra se vydá na západ. Projedeme se po jedné z nejstarších tratí v Čechách, jejíž součástí je i nejdelší tunel u nás. Natáčeli jsme první zkušební jízdu rekonstruované Žehličky, tedy lokomotivy 210.072 společnosti KDS-Kladenská dopravní a strojní, na trase Zdice – Plzeň – Cheb. V tomto dílu vám ukážeme její první část.

 

Cyklovlakem po zapomenuté trati v srdci Českého lesa

24. 5. 2020

Seriál Na co zírá mašinfíra dnes nabízí vyslovenou lahůdku. Jízdu po trati, kam se osobní soupravy podívají jen několik dní v roce. Trasu mezi Svojšínem a Borem v západních Čechách projíždějí speciální spěšné vlaky pouze v letní sezoně. Dojedeme ale mnohem dál, až do nitra Českého lesa, do stínu hradu Přimda.

Naše cesta ze Svojšína do Bělá nad Radbuzou vede hned po dvou drahách. Nejdříve projedeme „zapomenutou“ trať 186 mezi Svojšínem a Borem a potom se napojíme na dráhu s číslem 184, která vede mezi Planou u Mariánských Lázní a končí až v Domažlicích.

Lokální trať se současným číslem 186 postavená v roce 1903 byla vůbec první železnicí, která spojovala Bor u Tachova s okolním světem.

 

 

Dojeďte si k Řípu vyhlídkovou jízdou Loďákem

K shédnutí jsou tradičně dvě videa – jedno zrychlené (rychlodráha), projetí tratě za 4 minuty, a nebo standardní rychlostí. Něco se na TV idnes změnilo a videa se už nedaří stahovat v Chrome, ale pokud je chcete přece jen mít, použijte k tomu prohlížeč Edge, což je v podstatě Microsoftem nakoupené jádro prohlížeče Chromium a na videu dejte kontextové menu pravým tlačítkem myši (ne na reklamě, která běží před videem) a dejte uložit video.

naopak mapky k tratím se nejlépe stahují v Mozille Firefox – otevřete fotoalbum a dáte z menu Informace o webové stránce – druhá karta Media a vyberete si ez seznamu objektů ten správný iobrázek – bývá v jpg a dáte uložit jako a dostanete třeba k této trati tuto schématickou mapku:

Českým rájem od zámku k zámku po drážním safari

063 Kopidlno – Dolní Bousov, provoz zastaven, majitelem trati AŽD Praha určená pro testování kolejových vozidel

Trať AŽD Praha by se klidně mohla jmenovat Zámecká, u téměř každé zastávky je nějaký ten zámek. My jsme ji přejmenovali na safari, protože tolik zvířat jsme podél kolejí dosud nepotkali.

Trať mezi Bakovem na Jizerou přes Dolní Bousov do Kopidlna se stavěla a zprovozňovala nadvakrát. Společnost České obchodní dráhy nejprve získala v roce 1881 koncesi na úsek z Kopidlna do Libáně, kde tehdy stával velký cukrovar.

 

090 část Nádherná trať podél Vltavy a Labe z Kralup do Děčína (-východ)

Vydáme se na jednu z prvních tratí u nás, která se po 150 letech stala zároveň prvním českým koridorem. Sto pět kilometrů mezi Kralupy nad Vltavou a stanicí Děčín východ prosvištíme v lokomotivě zvané brejlovec společnosti Kladenská dopravní a strojní.

Úsek mezi Prahou, Podmokly (dnešní stanicí Děčín) a Drážďany patří už téměř 170 let k páteřním tratím tuzemské železniční sítě. A za celou dobu se na tom nic nezměnilo. Dráha se začala stavět ihned po vybudování tratě Olomoucko-pražské, tedy už v roce 1845.

„Dírou“ u Hanušovic pod Králický Sněžník a do údolí Orlice

025 Hanušovice – Dolní Lipka
024 Dolní Lipka – Letohrad – Ústí nad Orlicí

23. srpna 2020

Dnešní díl Mašinfíry nás zavede do podhůří Králického Sněžníku, na trať, která měla několikrát namále. Vystřídáme úseky, kde vlaky společnosti Leo Express musí jezdit velmi pomalu, s těmi, kde si to ženou stovkou. Projedeme hned dvěma „dírami u Hanušovic“ a podél pevnostní linie zamíříme do stanice Ústí nad Orlicí.

První část cesty absolvujeme po trati 025 mezi Hanušovicemi a Dolní Lipkou. Tuto jednokolejnou dráhu postavila v letech 1872 až 1874 společnost Moravská pohraniční dráha (Mährische Grenzbahn, MGB).

Trať 024 (část bez Štíty -) Dolní Lipka – Ústí nad Orlicí

Kolem dalších bunkrů i tajné nemocnice

Z Dolní Lipky budeme až do Ústí nad Orlicí už jenom klesat. Projíždíme kolem suchého poldru, který se po velkých deštích vyprázdnil jen pár dní před naším natáčením. V místě jeho hráze doprava odbočoval takzvaný Lichkovský triangl, který umožňoval jízdu z Dolní Lipky do Mezilesí bez úvrati v Lichkově. Fungoval ale jen za druhé světové války a chvíli po ní. Po pár desítkách metrů se připojíme k trati z Mezilesí.

Po atomové lokálce kolem chladicích věží Temelína

193 Týn nad Vltavou – Čičenice

na co zírá mašinfíra 27. 9. 2020 tv. idnes

Mapy.cz

Nejprve po ní jezdily těžké nákladní vlaky na stavbu jaderné elektrárny Temelín, v roce 2013 se ale osobní doprava zastavila. Po šesti letech se tratě z Týna nad Vltavou do Číčenic ujala společnosti KPT Rail a rozjela alespoň prázdninové spoje.

Dráha mezi Číčenicemi a Týnem nad Vltavou měla být původně součástí jižní transverzálky, která měla vzniknout mezi Vodňany, Táborem a Kutnou Horou. Tato trať ale nakonec nevznikla, zůstalo jenom u úvah.

Projeďte se Českým rájem okolo Trosek až k hoře Tábor

25. 10. 2020

Seriál Na co zírá mašinfíra po čase zavítal do Českého ráje. Motorovým vozem 810.604 turnovského Kolej-klubu projedeme přímo pod pískovcovými věžemi Hruboskalského skalního města. Vyrazíme z Turnova a pod stálým dohledem hradu Trosky vystoupáme až na Kozákovský hřeben a končíme pod horou Tábor v Lomnici nad Popelkou.

Naše dnešní cesta vede po dvou historických drahách. Začínáme na nádraží v Turnově na dnešní trati s číslem 041.

Zdroj: https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/na-co-zira-masinfira-trate-041-a-064-turnov-libun-lomnice-nad-popelkou-cesky-raj-hrad-trosky.A201019_221526_po-cesku_vrja

 

Trať z Rakovníka do Mostu se vyhýbá tajemné lokalitě

Dnešní Mašinfíra se vypraví na více než 70 kilometrů dlouhou cestu ze Středočeského do Ústeckého kraje. Regiosprinterem společnosti Die Länderbahn CZ projedeme malebnou trať 126 z Rakovníka do Mostu. Jednomu místu se velkým obloukem vyhneme, a sice tajemným Kounovským kamenným řadám.

 

38. Lázeňská trať patří k nejhezčím v Evropě. Máme důkaz

Trať 149

8. 11- 2020 idnes – Cestování

Dráhu mezi Mariánskými Lázněmi a stanicí Karlovy Vary dolní nádraží, kterou dnes projedeme, zařadil britský deník The Guardian do desítky nejkrásnějších tratí v Evropě. Vlaky společnosti GWTR na ní projíždějí údolím říčky Teplé. Během 53 kilometrů ji překonávají po čtrnácti mostech, o sedmi tunelech nemluvě.

Wikipedia

Púem street Maps

39. Sluncem i mlhou. Labutí píseň Rakví pod Ještědem

Dnešní díl seriálu Na co zírá mašinfíra nás zavede na další úsek Severočeské transverzálky, mezi Liberec a Českou Lípu. Jízdu po trati 086 jsme zachytili jen pár týdnů před tím, než na ní přestanou jezdit legendární Rakve, tedy motorové vozy Českých drah řady 843. Navíc zažijete, jak se v Podještědí rychle mění počasí.

 

40. Úchvatným Slezským Semmeringem přes hřeben Jeseníků

Dnešní Mašinfíra přináší jednu z největších železničních lahůdek v Česku, jízdu po ikonickém Slezském Semmeringu z Hanušovic do stanice Lipová Lázně. Zvláštním rychlíkem Kladenské dopravní a strojní pojedeme po hranici mezi Rychlebskými horami a Jeseníkem, vyšplháme se až do Ramzovského sedla a čekají nás i tisícimetrové vrcholy.

 

41. Na co zírá mašinfíra SPECIÁL – shrnutí roku 2020: Projeďte se Mutěnkou mezi vinicemi a bývalými doly

 

Rok 2020 završí seriál Na co zírá mašinfíra speciálním dílem. Podařilo se nám získat unikátní záběry z jihomoravské tratě mezi Mutěnicemi a Kyjovem, která je od roku 2009 zrušená. František Tománek natočil jízdu necelý měsíc před koncem pravidelného provozu, v listopadu 2004. Trať dnes slouží jako cyklostezka.

42. Projeďte si Posázavský Pacifik, legendu mezi tratěmi

První Mašinfíra v roce 2021 zamíří na legendární Posázavský Pacifik. Trať přes Vrané nad Vltavou do Čerčan využívali a stále využívají trampové a výletníci. Z pravidelného sezonního vlaku společnosti KŽC Doprava budeme sledovat mohutný tok Vltavy i romantický kaňon Sázavy. Projedeme nespočet tunelů a přejedeme také nejvyšší železniční viadukt u nás.

 

A další na https://tv.idnes.cz/archiv/na-co-zira-masinfira.K913033/10 (je potřeba se adaptovat na to, že je vše řazeno v obráceném pořadí, tedy čím nižší číslo na konci, tím novější videa a na stránce po řádcích opět pozpátku). Logicky se ale bude tedy toto číslo 10 postupně odsouvat dozadu – jak budou přibývat další díly.

Stránku o tratích postupně budu nahrazovat jinou, snad přehlednější, kde by nebyly díly podle pořadí, ale podle čísel tratí s udáním dalších zdrojů … a povídání)

Snažím se stahovat všechna videa a uchovávat všechny textu – to kdyby měl náhodou někdo zájem o nějaký díl, ale všechno posílat by byl problém – je to velké a poslání by bylo pracné.

Další podobné projekty:

2. Pohled z vlaku

www.pohledzvlaku.cz (ČD)

3. Videomapování slovenských tratí
Teraz.sk/TABLET.TV

154 Hronská Dúbrava – Bánská Štiavnica „Trať mládeže“

Vlakem po Orave: Kralovany – Trstená

Lužianky – Leopoldov

140 Lužinaky – Nové Zámky

Chynorany – Lužianky

140 Prievidza – Chynorany

Také

4. Tratě v pohybu (TV iDnes)

(některé tratě jsou stejné s rubrikou Na co zírá mašinfíra, na některých částí jsou zaznamenány jen jejich části)

010+270 Týnec nad Labem – Hoštejn

015 Přelouč – Heřmanův Městec

016 Chrudim – Holice

018 Choceň – Litomyšl

021 Letohrad – Ústí nad Orlicí

020 Týniště nad Orlicí – Choceň

024 Dolní Lipka – Ústí nad Orlicí

025 Hanušovice – Dolní Lipka

031 Pardubice – Hradec Králové

072 Ústí nad Labem-Střekov – Štětí

073 Děčín-východ – Ústí nad Labem-Střekov

081 Děčín – Rumburk

081 Děčín – Česká Lípa 

083 Rumburk – Dolní Poustevna – Děčín

084 Mikulášovice, dolní nádraží – Panský – Rumburk

087 Česká Lípa – Lovosice

089 Rybniště – Varnsdorf

090 Děčín – Ústí nad Labem – Praha

093 Kladno – Kralupy nad Vltavou (Buštěhradská dráha)

095 Zlonice – Vraňany

096 (T5) Roudnice nad Labem – Libochovice

097 Řetenice – Lovosice

110 Louny – Zlonice

113 (T3) Lovosice – Most

114 Postoloprty – Litoměřice, horní nádraží

123 Most – Žatec

124 Krupá – Chomutov

126 Domoušice – Most

130 Klášterec nad Ohří – Ústí nad Labem

131 Ústí nad Labem – Bílina

132 (T6) Podbořany – Kadaň

134 Litvínov – Řetenice

137 Chomutov – Vejprty (26. 6. 2019)

135 Most – Moldava

140 Pernštejn – Klášterec nad Ohří

161 Blatno u Jesenice- Libkovice

197 Čičenice – Nové Údolí

205 Tábor – Bechyně

212 Světlá nad Sázavou Chřenovice

225 Kostelec u Jihlavy-Počátky – Žirovnice – Havlíčkův Brod

227 Slavonice – Kostelec u Jihlavy

228 Obrataň, zastávka – Rodinov

230 Golčův Jeníkov – Havlíčkův Brod

238 Stružinec – Havlíčkův Brod

228 Obrataň – Rodinov (úzkorozchodná jindřichohradecká trať z Jinřichova Hradce do Obrataně)

224 Obrataň – Horní Cerekev

237 Havlíčkův Brod – Humpolec

251 Věžná – Stráž nad Sázavou

252 Křižanov – Studenec

260 Česká Třebová – Borová u Poličky

262 Česká Třebová – Moravská Třebová

291 Zábřeh na Moravě – Hanušovice

901 (T2) Česká Kamenice – Kamenický Šenov a zpět

902 (T2) Ústí nad Labem-Střekov – Zubrnice

 

 

 

5. Očima strojvůdce – databáze videí

Facebook

Díky internetu existuje celá řada možností, jak navštívit místa a zhlédnout činnosti, ke kterým se běžný smrtelník nedostane, nechce-li vyřizovat stohy povolení a absolvovat byrokratická kolečka, na jejichž konci mu ani tak nemusí být vyhověno. Jedním z takových míst je i stanoviště lokomotivy, které je zpravidla určeno výhradně zaměstnancům dopravce. Ačkoli nelze nic namítat proti běžnému kochání se krásami okolí tratí, probíhajícímu ve voze 
skrze okno (v některých případech naštěstí stále polospouštěcí), pohled na trať ve směru jízdy je úplně jiná káva. Na YouTube se v posledních letech objevila celá řada záznamů ze stanoviště, které tento pohled 
zprostředkovávají všem, ale protože každý autor používá jiná hesla (tagy) a neexistuje jednotná řeč, nebývá vyhledání kýženého videa jednoduchou záležitostí. Proto vznikl projekt Očima Strojvůdce, jehož hlavním cílem je katalogizace kvalitních záznamů ze stanoviště strojvůdce, s možností jejich vyhledávání podle různých parametrů. 

Těmi jsou: 

  a.. Projížděná trať (tratě) 
  b.. Výchozí a cílová destinace 
  c.. Dopravce 
  d.. Typ vozidla 
  e.. Kategorie vlaku a jeho číslo 
  f.. Rok pořízení záznamu 
  g.. Kvalita záznamu 
  h.. Autor (uživatel YouTube) 
Databáze je rozšiřována jak jejím autorem (mnou), tak kýmkoli, kdo vyplní on-line formulář. Data jsou následně zkontrolována a vyhovuje-li záznam po stránce obsahové a kvalitativní, je přidán do seznamu, přičemž minimální požadovaná kvalita je HD, tedy rozlišení 720 pixelů na delší straně. 
Facebooková stránka projektu pak informuje o nových aktualizacích, do 
budoucna přinese představení jednotlivých autorů a případné zajímavosti, 
spojené s tématikou pořizování záznamů na stanovišti. 

 

6. Transsibiřská magistrála (Rusko)

v angličtině http://eng.rzd.ru/vtour/index.html

v ruštině http://www.rzd.ru/vtour/index.html

kompletní video záznam celé trasy z Moskvy do Vladivostoku – virtuální prohlídku vytvořil ruský Google pro službu Google Maps – už mimo provoz

http://transsib.ru/

http://transsib.ru/video/

Popis trasy – měst a vsí (города и деревни)

Vyžaduje Flash Player 7, resp. např. v Chrome je třeba (vždy? – hláška) povolit.

K tomu článek na ŽelPage z roku 2007

Vladivostok – Na webových stránkách Ruských železnic se můžete vžít do role cestovatele a absolvovat virtuální projížďku po legendární transsibiřské magistrále. Trasa expresu „Rossija“ vede již přes 100 let z Moskvy do Vladivostoku. Co všechno projížďka nabízí? Lze se volně procházet po soupravě, vstupovat do kupé, komunikovat s posádkou vlaku či ostatními cestujícími anebo sledovat z oken ubíhající krajinu.

V rámci soupravy máte na výběr mezi třemi typy vozů: „Kupječnyj vagon“, „Spalnyj vagon“ a „Restoran“, velkoprostorové spací vozy „Plackarty“ však nejsou v simulaci obsaženy. Téměř týden trvající cesta je zachycena den po dni – vždy v jednom vybraném okamžiku. Během cesty k Tichému oceánu (délka trasy přesahuje 9 200 kilometrů) vlak zastaví v některých známých městech: kupříkladu v Jekatěrinburgu, Novosibirsku či Krajsnojarsku. Zde můžete z vlaku vystoupit a rozhlédnout se na nádraží. Kromě nádražní architektury jsou velmi zajímavé také interiéry a exteriéry ruských vagonů. Hodně se odlišují od těch, na něž jsme zvyklí ve střední Evropě. Výborným doplňkem je především známý samovar, pomocí něj můžete rychle připravit čaj nebo polévku. Technické řešení virtuální projížďky je ve formátu Flash. Vzhledem k zaměření aplikace na cestovatele z celého světa je překvapivé, že k dispozici je pouze ruský jazyk. Nicméně, ovládání cestovatele je velice intuitivní a lze jej zvládnout i bez jeho znalosti.

Jak funguje ovládání

Ovládání je založeno na použití myši: pomocí ní se otáčíte kolem své osy, buďto doleva nebo doprava. Pokud se na displeji objeví velká šipka, jejím následováním (kliknutím myší) se přesunute na pozici, na kterou šipka ukazuje. Všecny dostupné pozice jsou schematicky znázorněny na spodní liště formou fialových koleček (mezi jednotivými pozicemi se lze přesouvat také pomocí této lišty klikem na vybrané kolečko). Horní lišta naopak nabízí jednotlivé dny cesty, u vybaných dnů je uvedeno, ve kterém městě se vlak právě nachází. Stiskem šipky v pravém horním rohu se přesunete do dalšího dne (k přechodu mezi jednotlivými dny lze využít také horní lišty). Po celou dobu je k dispozici i zvukový doprovod.

Cesta do Vladivostoku na Vás čeká na webu RŽD.

zdroj: RŽD

 

Plno dalších videí na YouTube …