Pád nevidomého do kolejiště metra není tak úplně výjimečná událost – kromě podnapilých, sebevrahů, jsme asi nejčastějšími cestujícími, kteří tam spadnou. 8. srpna 2024 to pro jednoho z nás skončilo na stanici Křižíkova v cca 17:45 hod. tragicky, smrtí. Po pádu nevidomé osoby do kolejiště se nehýbala. Čekající spolucestující nevěděli o tlačítku, které by zastavilo blížící se soupravu, nemohli nevidomého ani vytáhnout z kolejiště, protože se nehýbal, mávali na strojvůdce směrem k přijíždějící soupravě do tunelu (podle videa), ale to samozřejmě nemohlo pomoci – brzdná vzdálenost souprav vlaku při uváděné rychlosti 55 km/hod. je podle Správy železnice 400 metrů. Nástupiště stanice může být dlouhé asi 100 metrů – souprava metra je totiž dlouhá necelých 100 metrů (94,6 m) – v tom mám trochu rozpor, ale i tak ….
Proti hodnocení médii – připouštím, že je tragické, že cestující neví o bezpečnostních tlačítcích na nástupištích – vpředu i vzadu na stěnách nebo sloupcích u každé koleje zvlášť, ale na každé stanici by měla mít dozor nad bezpečností dozorčí stanice – co v této době dělala? Byla přítomna nebo hlídal stanice centrální dispečink?
Nevidomá osoba zřejmě procházela spojovací chodbu mezi nástupišti a nevšimla se konce této chodby, vykročila na nástupiště, to několika kroky překonala a aniž by bílou holí nahmatala taktilní pásy, spadla do kolejiště.
Co by tedy mohlo pomoci předcházení pádu? Určitě lépe hmatné taktilní bezpečnostní pásy. Poučení lze najít v zahraničí: Paříž (všiml jsem si na některých stanicích až boule – může o ně zakopnout běžný cestující a mohou znesnadňovat nástup kočárků, invalidů na vozíku – měly by nastupovat prvními dveřmi soupravy – na některých stanicích jsou k tomu určené plošiny, u kterých by metro mělo zastavit – zakrývají mezeru mezi nástupištěm a vozem.
Pomohly by určitě testované dveře z nástupiště k vozu, které metro testuje od léta 2023 na Zličíně – jde hlavně o testování přesného zastavení soupravy dveří u dveří na nástupiště. DPP tvrdí, že toho lze dosánout jen při automatizovaném provozu metra, tedy řízení soupravy na autopilotáž, bez zásahu strojvedoucícho, na což bude připravena budovaná linka D a pak případně linka C a B. Trasa A v zabezpečení zatím zaostává.
Zvláště nebezpečné je pro nevidomé zastavení nebo pohyb v místě, kde stojí souprava a nachází se místo mezi vozy – vozy nejsou průchozí. To v případě nových souprav pro Déčko bude také odstraněno.
Pro slabozraké jistým zlepšením za celých 50 let provozu metra je to, že jsou bezpečnostní pásy osvětlené – svítí jasně modře, pokud souprava ve stanici není. Pokud přijíždí, světla se rozblikají a v době, kdy je souprava ve stanici a může se nastupovat, jsou zhasnutá. Tyto bezpečnostní pásy jsou však jen na minimu stanic a to v úseku Bořislavka – Nemocnice Motol a v úseku céčka Střížkov – Letňany (nejsme si jist s Ládvím a Kolbylisy).
Nevidomým alespoň zčásti může pomáhat jiný zdrsněný povrch za bezpečnostním pásem – holý beton, na rozdíl od mramorového povrchu nástupiště. Ale i to je málo.
Zeptal jsem se AI Gemini, jak to je v zahraničí:
Bezpečnost v metru: Srovnání zahraničních systémů
Otázka bezpečnosti v metru, zejména prevence pádů osob do kolejiště, je velmi aktuální a řeší se v mnoha zemích. Existuje celá řada technických a organizačních opatření, která mají za cíl minimalizovat riziko těchto nehod.
Zmiňované bezpečnostní prvky, jako jsou taktilní a zvukové pásy, nebo dveře na nástupištích, jsou součástí mnoha moderních systémů. Jejich účinnost však může značně varíovat v závislosti na konkrétním typu metra, stáří stanice a celkové koncepci systému.
Bezpečnostní prvky a jejich účinnost:
Taktilní a zvukové pásy: Tyto prvky mají za úkol upozornit zrakově postižené osoby na blížící se hranu nástupiště. Jejich účinnost je ovlivněna materiálem, provedením a umístěním. Některé studie ukazují, že tyto prvky mohou výrazně snížit riziko pádů.
Dveře na nástupištích: Dveře, které se synchronně otevírají a zavírají s dveřmi vlaku, poskytují nejvyšší úroveň bezpečnosti. Zabraňují pádům osob do kolejiště a zároveň snižují riziko uvěznění.
Další bezpečnostní prvky: Kromě výše uvedených prvků se používají i další opatření, jako jsou například kamerové systémy, nouzové tlačítka, osvětlení a signalizace.
Srovnání s českým metrem:
Srovnání bezpečnosti českého metra s zahraničními systémy je obtížné, neboť každý systém má své specifické vlastnosti. Obecně lze říci, že moderní zahraniční metro systémy často disponují komplexnějšími bezpečnostními systémy než to české.
Nicméně, i české metro prochází postupnou modernizací a zaváděním nových bezpečnostních prvků. Je důležité si uvědomit, že bezpečnost je komplexní problém, který vyžaduje neustálou pozornost a investice.
Závěr:
Bezpečnost v metru je prioritou v mnoha zemích. Neustále se vyvíjejí nové technologie a řešení, která mají za cíl minimalizovat riziko nehod. Pokud se zajímáte o konkrétní srovnání českého metra s jinými systémy, doporučuji vám vyhledat odborné studie nebo se obrátit na příslušné dopravní podniky.
Bezpečnostní prvky v metru: Konkrétní příklady z různých měst
Jistě, rád bych Vám poskytl konkrétnější informace o bezpečnostních prvcích v metru různých měst. Jak jsem již zmínil, bezpečnostní systémy se mohou značně lišit v závislosti na věku metra, jeho technickém stavu a celkové dopravní koncepci města.
Příklady měst a jejich bezpečnostních systémů:
Tokio, Japonsko: Japonské metro je známé svou vysokou úrovní bezpečnosti. Kromě standardních prvků jako jsou taktilní pásy a nouzová tlačítka, využívají zde také sofistikované kamerové systémy a senzory, které dokáží detekovat pády osob do kolejiště téměř okamžitě. Některé stanice mají navíc automatické závory, které se uzavírají před příjezdem vlaku.
Paříž, Francie: Pařížské metro je jedním z nejstarších na světě. I přesto prochází neustálou modernizací. Mnohé stanice jsou vybaveny platformními dveřmi, které zabraňují pádům. Kromě toho se využívají také různé typy signalizace a informačních systémů pro cestující.
Singapur: Singapurské metro je známé svou čistotou a efektivitou. Všechny stanice jsou vybaveny platformními dveřmi a moderními bezpečnostními systémy. Kromě toho se klade velký důraz na prevenci sebevražd, což je bohužel stále aktuální problém v mnoha městech.
New York, USA: Newyorské metro je jedním z největších na světě a jeho bezpečnostní systémy se neustále vyvíjejí. Mnohé stanice jsou vybaveny platformními dveřmi, zejména na novějších linkách. Kromě toho se využívají kamerové systémy a nouzová tlačítka.
Typy zabezpečení kolejiště:
Platformní dveře: Jsou nejúčinnějším způsobem, jak zabránit pádům osob do kolejiště. Dveře se otevírají a zavírají synchronně s dveřmi vlaku.
Taktilní a zvukové pásy: Upozorňují zrakově postižené osoby na blížící se hranu nástupiště.
Kamerové systémy: Slouží k monitorování nástupišť a umožňují rychlou reakci v případě incidentu.
Nouzová tlačítka: Umožňují cestujícím přivolat pomoc v případě nebezpečí.
Senzory: Dokáží detekovat pády osob do kolejiště a automaticky spustit alarm.
Osvětlení: Dobré osvětlení nástupišť přispívá k bezpečnosti.
Informační systémy: Poskytují cestujícím aktuální informace o provozu a zvyšují tak jejich povědomí o bezpečnosti.
Srovnání s českým metrem:
Jak jsem již zmínil, české metro prochází postupnou modernizací. Některé stanice jsou již vybaveny taktilními pásy a nouzovými tlačítky. V budoucnu se plánuje rozšíření těchto prvků a zavedení dalších bezpečnostních opatření.
Nejnovější trendy v oblasti bezpečnosti v metru
Bezpečnost v metru je neustále se vyvíjející oblast. Mezi nejnovější trendy patří:
Inteligentní kamerové systémy: Tyto systémy využívají umělé inteligence k detekci neobvyklých situací, jako jsou pády osob, opuštění předmětů nebo podezřelé chování.
Senzory pro detekci pádů: Kromě kamer se používají i další senzory, které dokáží detekovat pád osoby do kolejiště a okamžitě spustit alarm.
Prediktivní údržba: Díky analýze dat získaných z různých senzorů lze předvídat potenciální poruchy a provádět údržbu dříve, než dojde k havárii.
Bezdotykové technologie: Stále více se využívají bezdotykové technologie pro ovládání dveří, eskalátorů a dalších zařízení, což snižuje riziko přenosu infekčních nemocí.
Integrace s dalšími systémy: Bezpečnostní systémy metra se stále více integrují s dalšími systémy, jako jsou např. systémy pro řízení dopravy nebo systémy pro evakuaci.
Nejčastější příčiny pádů osob do kolejiště
Mezi nejčastější příčiny pádů osob do kolejiště patří:
Nepozornost: Cestující se často nechají rozptýlit mobilním telefonem, čtením nebo rozhovorem a nevšimnou si blížící se hrany nástupiště.
Únava: Únava může vést ke snížené pozornosti a zvýšenému riziku úrazu.
Alkohol a drogy: Požití alkoholu nebo drog výrazně zvyšuje riziko pádu.
Zrakové a sluchové postižení: Osoby se zrakovým nebo sluchovým postižením mohou mít potíže s orientací na nástupišti.
Technické závady: Vzácně může k pádu dojít v důsledku technické závady, např. pokud se dveře vlaku nezavřou správně.
Rozdíly v bezpečnostních systémech různých typů metra
Bezpečnostní systémy se mohou lišit v závislosti na typu metra:
Podzemní metro: V podzemním metru je kladen velký důraz na prevenci požárů a zaplavení. Často se využívají speciální systémy pro odvod vody a detekci kouře.
Nadzemní metro: Nadzemní metro je více exponované vnějším vlivům, jako je např. vítr nebo námraza. Proto se zde často používají speciální konstrukce a materiály, které zvyšují odolnost proti povětrnostním vlivům.
Lehké metro: Lehké metro je často menší a má nižší kapacitu než klasické metro. Bezpečnostní systémy jsou proto přizpůsobeny menšímu počtu cestujících.
Obecně platí, že moderní metro systémy, bez ohledu na typ, jsou vybaveny celou řadou bezpečnostních prvků, které mají za cíl minimalizovat riziko nehod.
Senzory pro detekci pádů v metru: Strážní andělé na nástupišti
Senzory pro detekci pádů představují jeden z nejmodernějších nástrojů v oblasti bezpečnosti metra. Jejich primárním úkolem je včas odhalit situaci, kdy osoba nešťastně spadne na koleje, a tím výrazně zkrátit reakční dobu záchranných služeb.
Jak senzory fungují?
Existuje několik typů senzorů, které se pro tento účel využívají:
Infračervené senzory: Fungují na principu detekce změn v infračerveném záření. Pokud se do tohoto záření dostane lidské tělo, senzor vyhodnotí tuto změnu jako potenciální pád.
Radarové senzory: Využívají elektromagnetické vlny k detekci pohybu. Pokud dojde k náhlé změně pohybu, senzor zaregistruje pád.
Kamerové systémy s umělou inteligencí: Nejmodernější systémy využívají kamery vybavené umělou inteligencí, které dokáží analyzovat obraz v reálném čase a rozpoznat pád osoby.
Výhody senzorů pro detekci pádů:
Rychlá detekce: Senzory dokáží detekovat pád téměř okamžitě, což je klíčové pro záchranu lidského života.
Vysoká přesnost: Moderní senzory mají velmi vysokou přesnost detekce, což minimalizuje počet falešných alarmů.
Automatické spuštění alarmu: Při detekci pádu je automaticky spuštěn alarm, který upozorní dispečera a záchranné služby.
Doplněk k jiným bezpečnostním systémům: Senzory pro detekci pádů mohou být efektivně kombinovány s dalšími bezpečnostními prvky, jako jsou kamerové systémy nebo nouzová tlačítka.
Omezení a výzvy:
Náklady: Implementace senzorů pro detekci pádů může být nákladná, zejména pokud se jedná o rozsáhlý systém.
Falešné alarmy: I když jsou moderní senzory velmi přesné, mohou za určitých okolností vyvolat falešné alarmy, což může zatěžovat záchranné služby.
Ochrana soukromí: Kamerové systémy využívající umělou inteligenci mohou vyvolávat otázky týkající se ochrany soukromí.
Budoucnost senzorů pro detekci pádů
Očekává se, že význam senzorů pro detekci pádů bude v budoucnu ještě větší. Díky neustálému vývoji technologií budou tyto senzory stále přesnější, rychlejší a levnější.
Dále se můžete ptát sami, např.
Zajímá vás nějaký konkrétní aspekt senzorů pro detekci pádů? Můžete se například zeptat na:
Jaké jsou nejčastější chyby, které mohou ovlivnit přesnost senzorů?
Jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými typy senzorů?
Jaké jsou legislativní požadavky na instalaci těchto senzorů?
Rád Vám na všechny otázky odpovím.
Zpráva o pádu nevidomého do kolejiště metra 8. srpna 2024 např. z Týdeníku Policie.
Přehled umístění nouzových tlačítek ve stanicích (idnes – fotogalerie) – zatím jen trasa B
Zatím z popisků k fotografiím:
ZLIČÍN
Začáteční a zároveň konečná stanice linky B. Cestující se z ní mohou dostat pouze jedním východem, tlačítko pro nouzové zastavení vlaku tak najdou na zábradlí a u výtahu přímo vedle východu nebo na stěně na konci stanice, vždy u každé koleje jedno. U vstupu na Zličíně lze tlačítko najít vedle výtahu.
STODŮLKY
U vstupu z náměstí Junkových jsou tu dvě nouzová tlačítka na sloupech, otočena jsou nezvykle doprostřed nástupiště, nikoliv směrem ke koleji. U druhého vstupu se pak tlačítka nachází na zdech u schodů, jak ukazují šipky. Stodůlky mají nouzová tlačítka na sloupu, ale jen na jedné straně nástupiště.
LUKA
V této stanici architekti zvolili podobné řešení jako ve Stodůlkách. Nouzová tlačítka se tu u jediného východu nachází na sloupech u zábradlí. Na opačné straně stanice jsou pak umístěna na zdi přímo před začátkem tunelu. Stanice Luka tlačítko pro nouzové zastavení vlaku schovává vedle zábradlí.
LUŽINY
Zde se tlačítka nouzového zastavení vlaku nachází u jediného výstupu, který je ve směru na centrum. Najdete je na stěně hned u konce tunelu. Na druhé straně pak mají stejná umístění zase u začátku tunelu. Lužiny mají tlačítko nouzového zastavení vlaku přímo vedle tunelu na stěně.
HŮRKA.
Tato stanice má v případě umístění nouzových tlačítek stejné řešení jako předchozí Lužiny. U jediného vstupu je najdete na stěně před tunelem, na opačné straně nástupiště je pak nepřehlédnete na protilehlé stěně. Hůrka má nouzová tlačítka na stěně přímo u tunelu nedaleko schodiště.
NOVÉ BUTOVICE.
Nouzová tlačítka se tu nachází na stěnách u zábradlí při vstupech. Na obou stranách stanice mají přitom totožná umístění, protože nástupiště je symetrické. V Nových Butovicích jsou při vstupu do metra tlačítka umístěna vedle schodiště a tunelu.
JINONICE
Stanice má pouze jeden vstup ze směru na centrum a třetinu nástupišť vždy tvoří sloupy. Přímo za nimi se tak asi ve třetině perónů zepředu i zezadu nachází tlačítka, která nejsou na první pohled kvůli tmavým zdem ani patrná. Šipka ukazuje pouze na jednu stranu, avšak každá strana nástupiště má tlačítka vlastní.
Nouzové tlačítko ve stanici Jinonice se na konci perónu nachází na stěně u tunelu. Tlačítko pro nouzové zastavení vlaku v Jinonicích se schovává za sloupy.
RADLICKÁ
Stanice má pouze jeden východ ve směru na centrum. Tlačítka se tak pod ním schovávají na ostění u zábradlí, na druhé straně pak na stěně před tunelem.
SMÍCHOVSKÉ NÁDRAŽÍ.
Tato stanice s hned několika východy má tlačítka ve směru na centrum schovaná pod schody na zdech přímo u tunelu. Na druhé straně nástupiště jsou pak o něco viditelnější na sloupech vedle odpadkového koše, jak ukazuje šipka. Smíchovské nádraží má tlačítka ve směru na Zličín umístěna na sloupech.
ANDĚL.
Tlačítka pro nouzové zastavení vlaku se na Andělu nachází na začátku i konci každé strany perónu. Umístěna jsou symetricky na ostění poblíž eskalátorům. Nouzové tlačítko na Andělu je na stěně u tunelu.
KARLOVO NÁMĚSTÍ.
Zde budou cestující ve směru centrum nouzové tlačítko hledat na zdi u hodin a počítadla času od příjezdu posledního metra přímo u tunelu. Na druhé straně perónu, který lze rychlou chůzí přejít za ani ne 20 sekund, ho naleznou u laviček, taktéž na konci, kde je umístěn i hydrant.
NÁRODNÍ TŘÍDA.
Cestující ve směru Černý most tlačítko na začátku nástupiště najdou asi v první čtvrtině perónu, na druhé straně je pak umístěno na stěně asi čtyři metry od tunelu. Národní třída má tlačítko na stěně hned vedle hydrantu.
MŮSTEK, trasa B
Na frekventované přestupní stanici na linku A budou cestující nouzové tlačítko hledat na sloupech, a to na obou stranách perónu. U metra ve směru na Černý most se tlačítko nachází na začátku přímo pod počítadlem času. Na Můstku je tlačítko pro nouzové zastavení vlaku na sloupu.
NÁMĚSTÍ REPUBLIKY.
Ve směru na Černý most se tu tlačítko nachází na zdech u laviček, kde je i hydrant. Na druhé straně je pak umístěno na ostění asi 15 metrů od konce nástupiště. Nouzové tlačítko ve stanici Náměstí republiky na ostění před lavičkami
FLORENC, trasa B.
Další přestupní stanice skrývá nouzová tlačítka na sloupech, jde vždy o třetí sloup od začátku i konce nástupiště.
KŘIŽÍKOVA.
Na této stanici jsou nouzová tlačítka snad nejvíce nenápadná, a to kvůli barvě ostění. Na obou stranách nástupiště se nicméně nachází nedaleko od posledních sloupů na zdech, jsou tedy asi v první a druhé třetině perónů. Nouzové tlačítko na Křižíkově se nachází ve třetině nástupiště.
INVALIDOVNA.
Tato stanice má v případě tlačítek pro nouzové zastavení vlaku stejné řešení jako předchozí Křižíkova. Záchranné knoflíky se nachází asi ve třetinové vzdálenosti od začátku a konce tunelu, v podstatě hned za prvními sloupy. Nouzové tlačítko je ve stanici Invalidovna u hydrantu.
PALMOVKA.
Tato stanice má jako jediná na lince B celkem jen dvě tlačítka, tedy pouze jedno pro každou kolej. Jsou umístěna na kukani zhruba uprostřed perónu.
ČESKOMORAVSKÁ.
Tato stanice má stejné řešení nouzových tlačítek jako Křižíkova nebo Invalidovna. Má pouze jeden východ, tedy prostřední třetinu nástupiště tvoří sloupy. Právě za těmi krajními na stěně lze nouzové knoflíky najít. Ve stanici Českomoravská je tlačítko na ostění vedle sloupů.
VYSOČANSKÁ.
I zde třetinu nástupiště tvoří sloupy a nouzová tlačítka se tak nachází na zdech vedle krajních sloupů. Na Vysočanské je nouzové tlačítko na stěnách vedle sloupů.
KOLBENOVA
Také tato modrá stanice skrývá nouzová tlačítka na stěnách vedle sloupů uprostřed. Při zastavení metra ve stanici tlačítka leží naproti druhému vagónu vždy od začátku i konce. Ve stanici Kolbenova se nouzové tlačítko nachází ve třetině nástupiště nad hydrantem
HLOUBĚTÍN
Poslední stejné řešení nouzových tlačítek jako u předcházejících stanic má tato barevná zastávka. Na obou stranách perónů se schovávají vždy na stěně vedle krajních sloupů. V Hloubětíně jsou tlačítka ve třetině nástupiště na zdi vedle sloupů.
RAJSKÁ ZAHRADA.
Tlačítka se zde nachází na stěnách přímo před koncem či začátkem tunelu. Cestující tak v případě nouze musí doběhnout až na konec perónu. Rajská zahrada a nouzové tlačítko na stěně přímo u tunelu
ČERNÝ MOST
Počáteční a konečná stanice s kolejemi uprostřed skrývá tlačítka pro nouzové zastavení vlaku na stěně hned na začátku i konci kolejiště. Nouzové tlačítko na Černém Mostě je umístěno na zdi přímo u tunelu.
Zásahy IZS v poslední době:
8: srpna 2024 – nevidomý na Křžižíkově – smrt
15. 8. 2024 opilý muž na Jiřího z Poděbrad
22. 8. 2024 opilá žena na stanici Nádraží Veleslavín, pomohlo tlačítko S. O. S.
–
Doporučuji též k přečtení článek
Nouzová tlačítka v metru jsou daleko a málo výrazná. Magistrát chystá lepší značení
Pozvánka na akci, která Vám může pomoci v tom, jak se chovat v metru a při případném pádu do kolejiště – jen na přihlášení pro zrakově postižené
během volného svátečního dne 28. října budou mít nevidomí a slabozrací lidé opět možnost prozkoumat zázemí pražského metra, a to v rámci akce „Nevidomí v metru“.
Dopravní podnik hl. m. Prahy spolu se Sjednocenou organizací nevidomých a slabozrakých České republiky připraví netradiční exkurzi, během níž si budou moci návštěvníci doslova osahat prostory metra bez přítomnosti ostatních cestujících.
Akce se uskuteční během výluky části trasy metra C, o jakou stanici metra se bude jednat, upřesníme po jednání s Dopravním podnikem.
Věříme, že o tuto akci bude mezi námi, zrakově postiženými cestujícími, velký zájem, proto neváhejte s přihlášením a předběžné přihlášky posílejte na e-mail: alblova@sons.cz
Přihlášeným zájemcům zašleme podrobnější informace, nezapomeňte tedy uvést svůj telefon a mail. Uveďte také město, z něhož byste přijeli, abychom tento údaj mohli zohlednit při rozdělování účastníků do jednotlivých skupin.
Mějme na paměti, že nic a nikdo nezaručí naši bezpečnost při samostatném pohybu v metru lépe, než my sami, proto věřím, že nabízenou možnost využijeme v co nejhojnější míře.
K účasti zve
Luboš Zajíc – prezident SONS ČR, z. s.