Vracím se k tématu zvuková signalizace na křižovatkách se světelnou signalizací …

Na většině křižovatek je, mám pocit, už zavedena aktivace zvukové signalizace z vysílačky VPN. K tomu jsem se vyjadřoval dříve a stále si myslím, že to sice je správný krok, nicméně oddělení tlačítek od spouštění zvukové signalizace nikoli – je pravda, že tam, kde je obytná nebo firemní zóna, je stálé klapání obtěžující. Myslím ale že by se mohl najít způsob, že by se kromě vysílačky dala spouštět akustická signalizace např. dvojstiskem nebo delším přidržení nebo jako třeba stisk a přidržení – nějaký „tajný kód“ by se určitě mohl najít. Že ne všem spouštění vysílačkou vyhovuje potvrdil i výzkum obsažený v bakalářské práci Hany Albrechtové: Ozvučené semafory (Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, 2006).

Na druhou stranu, osahávat tlačítka semaforu není také nijak zvlášť hygienické. Existují už i semafory, kde nejsou tlačítka, ale přesto se akustická signalizace dá vyvolat pávě vysílačkou VPN. Tam má tato aktivace určitě důležitou úlohu, protože jinak je semafor němý.

PO návštěvě centra Bariéry SONS jsem byl krátce seznámen s asi 7 let starým modulem tlačítek, které je velmi moderní, ale jeho zavedení naráží na vyšší ekonomickou náročnost pořízení a možná i na legislativu. Byl vyzkoušen na jedné křižovatce v Ostravě, jeho experimentální zavádění má na starosti AŽD – Automatizace železniční dopravy. Seznámit se s jeho vlastnosti můžete buď právě právě v oddělení Bariér SONS (po domoluvě a zřejmě spíše pro odborníky nebo vážné zájemce o problematiku) nebo z dokumentu PDF  Tlačítka pro chodce Langmatz . Zařízení umožňuje spouštění signálu jak na VPNku, tak i pomocí tlačítka skrytého pod modulem. Z uvedených vlastností v dokumentu – umožňuje taktilní vjem signálu pro hluchoslepé, velkou škálu modifikovatelných nastavování signalizace a to buď na dálku nebo na místě, kde je modul instalovaný.

Dělené přechody

Začaly se také objevovat tzv. dělené přechody a pojem odpojování zvukové signalizace. Jde o přechody, které mají uprostřed ostrůvek, na kterém je sloupek se semafory a tlačítky a  aktivace akustické signalizace vysílačkou VPN, lze pomocí jen některých typů tlačítek na sloupku na ostrůvku vypnout zvukovou signalizaci. Vypnout už prošlý směr můžete na ostrůvku stiskem tlačítka na semaforu ve Vašem směru chůze. Motivací je to, aby se nemísily zvuky jednotlivých směrů, které vycházejí především ze sloupku nad vámi, ale také z výchozího a cílového chodníku, případně z jiného přechodu (VPNka aktivuje akustický signál na celé křižovatce, protože je vysílačka všesměrová). To by se samozřejmě při aktivaci tlačítka na sloupku výchozího chodníku nemohlo stát, protože směr je pak dán jednoznačně. Ostatní směry by mohly zůstat ztichlé a nerušily by akustickou echolokaci směru, kam chce chodec jít.

Většina těchto dlouhých přechodů vede přes několikaproudé směry ulic, případně tramvajové koleje. Zpravidla je celý cyklus vypočítaný tak, že od jednoho chodníku na další projdete, pokud vyjdete včas, v okamžiku, kdy se rozsvítí zelená. Ovšem pokud se vydáte do ulice na zelenou později, čas na přejití poměrně narůstá tomu, za jak dlouho po rozsvícení zelené jste se vydali přecházet. To samozřejmě může zdržovat dopravu, a proto jsou zde ostrůvky, kde chodec vyčká relativně v bezpečí (přece jen jste uprostřed zřejmě docela frekventovaných směrů komunikace) na rozsvícení zelené. Zpravidla tedy oba semafory svítí buď na červenou nebo na zelenou a nemohou se vzájemně rušit – až na výjimky a těch si myslím, že je hodně málo. Někdy je rozsvícení zelené pro přechod opožděné pro přechod přes koleje, které jsou uprostřed ulice, konkrétně na Poděbradské v Praze, u zastávky tramvají Sídliště Hloubětín.

Dělené přechody bývají v případě odbočných pruhů a někdy se na ostrůvek slijí i přechody z různých směrů, např. u nás na Praze 14 – křižovatka Sklenská – Broumarská.

Když jsem si udělal malou anketu mezi nevidomými, udělalo to na mě dojem, že se de facto s praxí dělených křižovatek ani nesetkávají, že neznají, že něco podobného jako odpojení zvukové signalizace funguje a nebo neví, jakým typem tlačítka se to dělá.

Současná funkce tlačítka na sloupku semaforu

Stisk tlačítka neurychlí to cyklus – nemá vliv na to, že se rychleji objeví zelená pro chodce –  přečtěte si o tom článek na idnes.

U nás v Hloubětíně:

Nová křižovatka s děleným přechodem Průmyslová x Poděbradská x Kbelská. Tady je dokonce tlačítko i na cyklosemaforu (jinak dobrá věc pro slabozraké, pokud nevlastní VPNku a nedohlédnou na druhý chodník, na semafor – cyklistický semafor má totiž světla ve výši očí).

Jako dělený přechod by mohl být považován i ostrůvek mezi odbočkou a hlavní komunikací – vezmu-li zmíněnou křižovatku, tak odbočný směr z centra po Poděbradské na Průmyslovou. Tady je opravdu oprávněnost zavést tohle řešení děleného přechodu, protože většinou zelená je na odbočce jindy, než na přechodu přes hlavní přímou komunikaci.

Kousek od zmíněné křižovatky je křižovatka Poděbradská x Slévačská. Po Poděbradské jezdí tramvaje a z přechodu jdete rovnou k ostrůvkům zastávek tramvaje. Podchod byl zrušen. (mimochodem podchody už nejsou v módě a dost jich právě na sídlištích bude rušeno – o tom jindy). Při rozsvícení zelené se nerozsvítí celý úsek od jednoho chodníku k druhému, ale jednak se respektuje odbočování ze Slévačské na Poděbradskou – zelená tedy naskočí později, jednak se tu respektuje i to, že tramvaj jedoucí od Lehovce z kopce, má určitou časovou rezervu při průjezdu křižovatkou. Proto se tady nerozsvítí zelená hned na celou šířku ulice a také máte velmi málo času na to, abyste celou ulici přešel, ale počítá se víceméně i s tím, že chodec smí po vkročení na zelenou dojít k nejbližšímu ostrůvku, odpočívadlu i na červenou, kde má vyčkat zelené.

Křižovatky jsou velmi různé, a proto jsem se rozhodl zkusit je také popsat, ale je jich velmi mnoho, navíc např. v Praze neexistuje seznam světelných ozvučených křižovatek, resp. ti, co ho zřejmě mají, mi ho neposkytli. O světelné křižovatky se v Praze už nestará firma Eltodo, ale přímo Technická správa komunikací Praha.

Vodící linie na přechodech

Vedou středem přechodu od sloupku ke sloupku semaforu. Nevidomý má kontrolovat tuto vodící linii, tedy přímý směr chůze, tak, že nepůjde po ní, ale bude ji mít po levé straně – bílou hůl drží zpravidla v pravé ruce a ve středu těla. Pokud bude vodící linii kontrolovat po pravé straně, tak půjde v protisměru, což je nebezpečné z důvodu, že proti půjdou chodci, ba dokonce po přechodech jezdí i koloběžkáři a cyklisté. Myslím si, že by bylo dobré, kdyby na přechodech, zvláště těch frekventovaných, existovaly dvě vodící linie a to na pravém a levém přecházecím pruhu, bylo by to určitě bezpečnější.

Po konzultaci s panem Františkem Brašnou z centra Bariéry SONS mi bylo sděleno, že se ale s tím, že by nevidomý kontroloval vodící linii po pravé straně těla tak úplně nepočítá, někdo používá i levou ruku k držení bílé hole …

Vodící linie často bývají poškozeny provozem vozidel a nekvalitou asfaltového povrchu vozovky. Tam, kde jsou ještě kočičí hlavy, tedy dlažba, nejsou vůbec.

Nevidomý nemá zpravidla příliš čas na kontrolu, zda jde podél těchto linií a spíš kontroluje směr zvukovou signalizací, pokud je v hlučném provozu dostatečně hlasitá.

Přesto však nechci vodící linie uprostřed přechodů zatracovat a kritizovat.

Taktilní dlažební pásy před přechody

Co je potěšující, je to, že se stává už běžnou věcí, že před přechody, ať se světelnou nebo i většinou i zároveň akustickou signalizací, ač na vyžádání, jsou taktilní dlažební prvky – signální a varovný pás.

Signální pás je zvláštní forma umělé vodicí linie označující místo odbočení z vodicí linie k orientačně důležitému místu, zejména určuje přístup k přechodu pro chodce, popřípadě k železničnímu přejezdu nebo přechodu a současně určuje směr přecházení, přístup k místu nástupu do vozidel veřejné dopravy nebo přístup ke schodům do podchodu nebo na lávku a určuje okraj obytné a pěší zóny; neurčuje přístup k jednotlivým institucím.

Viz bod 1.2.2 přílohy 1 k bezbariérové vyhlášce č. 398/2009 Sb.

Varovný pás je zvláštní forma umělé vodicí linie ohraničující místo, které je pro osoby se zrakovým postižením trvale nepřístupné nebo nebezpečné, zejména hmatově definuje rozhraní mezi chodníkem a vozovkou v místě sníženého obrubníku, určuje hranici vstupu na železniční přejezd nebo přechod, okraj nástupiště tramvajové zastávky s pojížděným mysem, místo se zákazem vstupu, konec veřejnosti přístupné části nástupiště kolejové dopravy, okraj zpevněné plochy na železnici, sestupný schod zapuštěný do chodníku nebo změnu dopravního režimu na okraji obytné a pěší zóny.

Viz bod 1.2.4 přílohy 1 k bezbariérové vyhlášce č. 398/2009 Sb.

Pokud chceme, aby se informace o typu přechodů objevovaly i třeba v navigacích, je potřeba, aby tyto informace byly zanášeny, zmapovány, do map, např. do Open Street Maps. K tomu slouží tzv. tagy, které se nastavují ve vlastnostech bodů a objektů na mapách:

Tactile_paving = hmatná dlažby před přechodem, viz varovný a signální pás;

Divided street crossing – dělený přechod přes ulici

pedestrian crossing island – ostrůvek na přechodu pro chodce

button_operated=yes/no se používá pro sdělení, že nějaká funkcionalita může (nebo musí) být aktivována stiskem tlačítka, tedy např. semaforu

guiding line – vodící linie;

Sound Beadon – zvukový maják (užívat spíše pro majáčky pro vysílačky VPN)

 

Typy majáčků pro VPNky:

AOM = akustický orientační majáček (vydává pouze akustický signál) – růžová

DHM = digitální hlasový majáček (obsahuje dvě hlasové informace) – fialová

OHM = orientační hlasový majáček (Může obsahovat až 128 hlasových informací. Vzhledem pouze ke třem tlačítkům, kterými je vybaven vysílač zabudovaný ve slepecké holi (VPN 03), je však možné prakticky využít pouze 3 hlasové fráze) – oranžová

(tyto barvy jsem užil pro odlišení na Tyflomapě Brna a Jihomoravského kraje)

Tagy na OSM a diskuse

Domnívám se, že by bylo dobré, kdyby informace o zvukové signalizaci na přechodech pro chodce byly zmapovány i do Open Street Maps a pak se případně dostanou i do navigací jako je chilské Lazarillo (navázal jsem s nimi na toto téma kontakt) nebo BlindSquare.

Problém je, jak tag pojmenovat, respektive je problém i v tom, že možná jsem v ČR jediný, kdo si zkusil a snad trochu už pochopil mapování do OSM a zároveň vlastní vysílačku VPN, bez které na moderních přechodech se zvukovou signalizací na vyžádání z této vysílačky nelze zvukovou signalizaci jinak zjistit než tím, že si ji zkusím spustit. Proti tomu stojí stovky takových přechodů a křižovatek, které jsou v České republice už ozvučeny.

Nastartoval jsem proto diskusi na Community Forum Open Street Maps (Wiki aplikace) – téma se jmenuje

RFC: Crossings – guide line, crossings with sound signaling, divided crossings (with island)

Diskuse je vedena v angličtině.

Velmi zajímavý příspěvek zaslal do diskuse lucidos, zřejmě někde z francouzského Grenoblu – dávám sem v českém překladu:

Lucidiot píše:

Ahoj! Já jsem ten, kdo zahájil původní diskuzi na wiki stránce. Náhodou vlastním jedno z těch speciálních zařízení, protože mi ho někdo dal, když vůbec nevěděl, co to je. Ve skutečnosti ty dálkové ovladače nepotřebuji, ale když jsem je měl, tak jsem se o nich pokusil něco dozvědět. Ani jsem si nevšiml, že toto fórum existuje, děkuji, že jsi sem dal diskusi.

Francouzská wiki stránka obsahuje dvě nahrávky dvou signálů, které mohou francouzské dopravní signály vydávat:

• Na červeném semaforu signál každých pár sekund říká Rouge piéton (doslova „Červený chodec“). Pokud se skutečně řídí stavebními předpisy (většina ne), řekne Rouge piéton a za ním dostatek informací, aby bylo možné zjistit, který přesný signál je červený. V tom videu signál říká, že Rouge piéton, boulevard Raspail, aby se zjistilo, pro kterou ulici to je. Někdo by také mohl říci, pro kterou polovinu přechodu, pro ty s ostrovy a/nebo světovým směrem. To je užitečné, protože to, zda signál uslyší rádiovou zprávu z vašeho dálkového ovladače, je zcela náhodné a někdy můžete kolem sebe aktivovat tucet signálů najednou.
• Na zelené světlo začne signál vydávat podivnou melodii vytvořenou zvonky. Už neříká název ulice ani žádné informace o poloze, i když můžete stále najít signál tím, že uhodnete původ hluku. Můžete se snadno zmást a přejít, protože jiný signál šel zeleně.

Tato dvě videa byla natočena v Paříži, kde lze dopravní signály spouštět dálkovým ovladačem a mají tlačítko, které můžete stisknout. Tlačítko je pod béžovou krabičkou. Několikrát jsem byl v Paříži a vyzkoušel jsem jak tlačítko, tak dálkové ovládání.

Nikde jinde ve Francii jsem však tato tlačítka neviděl: každé jiné město používá pouze dálkové ovládání. Některé radnice vám tento ovladač dají zdarma, pokud máte průkaz ZTP, nebo si jej můžete zakoupit online od různých dodavatelů.

Před chvílí mi přítel řekl o signálu, o kterém si myslel, že má chybu a že se zasekl s neustále zapnutým zvukem, což bylo o několik dní později opraveno. To je jedinkrát, co jsem ve Francii slyšel o signálu, který permanentně dělá hluk. Takže otázka dálkově ovládaných signálů ovlivňuje většinu signálů v zemi.

Citace uživatele:

Podle mého názoru je stávající tag pro zvuky, které se objevují automaticky, když funguje přejezd.

To si myslím také, a proto jsem tento problém nastolil jako první. StreetComplete dává tuto nápovědu ke zvukovému pátrání:

Street Complete je grafická mapová aplikace do mobilu, v které je možné přímo v mapě nastavovat tagy, upravovat, přidávat …

Tip: Dávejte pozor na reproduktory. Ne všechny zvukové signály lze aktivovat tlačítkem.

Pouze několik návrhů signálů bude mít velmi viditelný reproduktor, jako je tento , ale i některé zcela nové signály mohou mít reproduktor zcela skrytý uvnitř krytu. Takže očekávám, že většina signálů byla označena, traffic_signals:sound=no, i když byl k dispozici dálkový ovladač. V Paříži, protože má béžová tlačítka, je možné, že byla použita kombinace yes (ano, je tam tlačítko!) a no (tlačítko určitě existuje, ale není aktivováno trvale).

Chcete-li přidat k problémům s ověřitelností, poznamenejte si, že francouzský zákon o stavbě silnic říká, že signály lze aktivovat také v nastavenou denní dobu, aniž by bylo možné zjistit, v kterou dobu, kromě toho, že budete celý den (možná celý) sedět u signálu. (týden). Nikdy jsem to také nikde neviděl, ale to znamená, že to yes (možná ani ve skutečnosti neznamená, že to vydává zvuk přesně po celou dobu).

Diskutující Hungerburg – citace:

Rádio neovládá dopravní signál ani který zvuk, pouze aktivuje vyzařování zvuku.

No, je tu nový problém: Před několika měsíci tu proběhly nějaké práce na silnici a byly instalovány zcela nové dopravní signály. Mají výhradně chránit přechod pro chodce, takže se nikdy neaktivují samy. Musíte stisknout tlačítko, které nezpůsobuje zvuk, ale ve skutečnosti ovládá signál. To lze samozřejmě dokumentovat pomocí  button_operated=yes. Ale zjistil jsem, že pomocí dálkového ovládání se aktivuje zvuk i signál! Kontrolka nad tlačítkem křížového požadavku začne blikat a signál po několika sekundách zezelená.

Předpokládám, že je to prozatím stále okrajový případ, ale pokud nové signály ovládané tlačítky začnou mít tyto systémy na svém místě, z dlouhodobého hlediska to možná budeme muset řešit.

diskutující Skořápka – citace:

Ale to je jen můj názor a měl by být prodiskutován s uživateli těchto značek a zařízení.

Poslal jsem e-mail tomuto sdružení (Grenobelská odbočka francouzské organizace nevidomých Valentina Haüye) pro zrakově postižené v mém okolí, abych se jich na to zeptal a na jakékoli další subjekty, které by mi mohly navrhnout, abych se na ně obrátil. Uvidíme, kam to půjde…

Diskutované tagy jsou např. můj

crossing:sound_signal (takto jsem nastavil na radu asi 4 uzly v Hloubětíně v Praze)

crossing:sound_signals_for_demand (na vyžádání)

crossing:sound_signals_request

Kromě těchto tagů se se pokusil prosadit i tagy pro doplňkovou signalizaci na železničních přejezdech a tagy pro detailnější označování schodů a schodišť s tagem o barevném zvýraznění prvního a posledního schodu, případě o tom, že schodiště je doplněno svislou plošinou pro vozíčkáře (např. v pražském metru a nebo na některých železničních zastávkách na železničním koridoru).

Podobných nápadů mám více, ale nechci přeplnit diskusi a propose /návrhy tagů). V úvahu přichází např. i otagování přístupných památek – způsob či čím jsou přístupné apod.

Pár odkazů:

Jak fungují světelné křižovatky a semafory: VIDEO: Má cenu mačkat tlačítko vícekrát? Tajemství semaforů pro chodce

Typy tlačítek – Chodecká tlačítka SSZ – SONS ČR

Hodně technických pojmů, ale nevysvětleny základní pojmy (odpojení akustické signalizace) a fungování. Vysvětlení bez odkazu až na polosoukromých (? činovník TyfloCentra Brno) stránkách:

Vysvětlení, co je dělený přechod od Josefa Konečného a v závěru seznam dělených přechodů v Brně.

Není tu ani příliš vysvětleno, které tlačítko (z které strany) se má stisknout – to do protisměru naší chůze? Proč by to nemělo jít znovu z VPNky?

Není tu ani příliš vysvětleno, které tlačítko (z které strany) se má stisknout – to do protisměru naší chůze? Proč by to nemělo jít znovu z VPNky?

Seznam ozvučených přechodů v dalších městech na Moravě (Josef Konečný)

Moderní tlačítka pro křižovatky firmy Langmatz www.langmatz.de – dokumentace v PDF

Mapa křižovatek OVANET (Ostravsko)

Akustická signalizace pro nevidomé na železničních přejezdech

Google Maps už zobrazuje světelné křižovatky (Brno, Praha, Olomouc – postupně), stejně jako Mapy.cz

Vytvářím vrstvu mapy na Google Maps s nejen světelnými i nesvětelnými přechody, podchody a jinými (bez) bariérovostmi – textové popisy. Může sem patřit i umístění majáčků pro VPN, tzv. inteligentních mluvících odjezdových tabulích apod. – kromě Olomoucka a asi i Brna nevím o žádných seznamech. Díky za případnou pomoc.

Ukázka výřezu z Mých Map: Bariérovosti a bezbariérovosti nejen pro zrakáče:

Zatím zde najdete:

• pár světelných křižovatek v Praze 9 – Hloubětíně na ose Poděbradská – Chlumecká, včetně výše zmíněných;
• podchody v této oblasti
• odkazy na popisy stanic metra (Černý most, Rajská zahrada, Hloubětín)
• a další vychytávky – viz legenda.

Olomoucko, resp. zatím jen Olomouc:

majáčky – včetně Český pošt, vyřadil jsem oproti zdroji zrušené pošty v Olomouci

inteligentní zastávky v MHD v Olomouci – to Google Maps moc neumí, ale naučil jsem se to vkládat přes vyhledání na Mapy.cz – může být jistá nepřesnost i v tom, že ne vždy odpovídají přesně souřadnice GPS apod.

další elektronické tabule na vlakovém a autobusovém nádraží (shrnutí)

světelných křižovatek v Olomouci

železničních přejezdů s akustickou doplňkovou odezvou v Olomouci;

bankomaty České spořitelny a ČSOB, upravených k ovládání s hlasovým výstupem v Olomouci.

Zdroj: Seznam akustických prvků v Olomouci (PDF).

nakonec jsem se rozhodl nedávat zatím vše do jedné mapy, kvůli omezenému počtu kategorií – chci se ponechat na Prahu a možná další města a lokality možnost přidávat jiné kategorie, než jsou např. v Olomouci, i když ty jsou vzorové. Omezení je 10 kategorií.

Proto jsem zatím vytvořil:

K dispozici mám seznamy i pro okresy Prostějov, Přerov a Šumperk + Přístupné památky a turistické zajímavosti a rád také zařadím místa, která popisuje na svých stránkách Jožka Konečný.

A samozřejmě se budu průběžně věnovat i Praze, svému bydlišti, ale schází mi tady podobné zdroje …

V případě zájmu je možné poskytnout data z mapy ve formátu KMZ / KML, lze převést na gpx.

Čtení bodů s NVDA v počítači se zvukovou myší – výborné.

Talkback v Androidu 13 i VoiceOver mají problém s čtením vložených bodů, říkají o nich, že jsou prázdné …!!! Snad jsou tyto body čteny při procházení zadaných tras … Po otevření popisku bez přítomnosti hlasových výstupů jsou popisky přečteny.

Hlavní cílová skupina: slabozrací, prakticky nevidomí do určitého stupně vidění, asistenti a průvodci nevidomých, věřím, že to něco přinese i samotným nevidomým.