Veřejná doprava v Česku se postupně učí být přístupnější pro lidi s různým hendikepem – od vozíčkářů přes neslyšící až po nevidomé a slabozraké. Přesto zůstává mnoho míst, kde se bariéry odstraňují pomalu, nebo se dokonce vytvářejí nové.
Jako slabozraký cestující se s těmito problémy setkávám denně:
-
Bezpečnost nevidomých v metru – 8. srpna 2024 spadl na Křižíkově do kolejiště nevidomý cestující a tragicky zemřel. Cestující kolem nestiskli nouzové tlačítko, dozorčí prý měnil službu. „Lobbuji“ za okamžité zavedení automatického mikrovlného detekčního systému, který by vlak zastavily, ještě než dojde k neštěstí. Čekat na nové soupravy bez strojvedoucího s dveřmi jen na některých linkách je nepřijatelné. Považovat za dostatečné preventivní opatření reflexní označení nouzových tlačítek na nástupištích nebo uspořádání osvětových akcí DPP pod názvem Nwevidomí v kolejišti metra, kdy se nevidomí seznámí s tím, jak to vypadá v kolejišti a co má v případě pádu dělat, prohlídnou si detailně vozy soupravy metra a případně podiskutují s pracovníky záchranných čet, mně přijde velmi nedostatečné a nic neřešící – to vše pod hlavičkou SONS, která by měla usilovat o víc – nebo ne? Takhle ji to stačí? Přitom dveře mezi nástupištěm a kolejištěm se už tuším dva roky testuje na Zličíně – jde o to, aby vlak uměl zastavit přesně na úrovni dveří. Metro už jezdí v praze 50 let v výrazné změny se v těchto otázkách bezpečnosti neudály.
-
Úzké průchody v metru – například u přestupů na Florenci a Muzeu jsou nekomfortní,. úzké a někdy zúžený průchod blokují i ležící podnapilí nebo zfetovaní, na které ani dozorčí nezavolá Policii, aby je odstramnila.
-
Špatně hmatné taktilní pásy, někde i chybějící vodící linie nebo navigační zvukové majáky – chybí jejich seznam. Rádoby taktilní bezpečnostní pásy nejsou dnes už téměř vyhmatatelné bílou holí. Nevím, zda v době návrhu a instalace to bylo lepší – taktilnost se mohla ošlapat.
-
Samoobslužný prodej jízdenek ve vlacích – často s nimi neumí zacházet ani vidící cestující. Podle EAA – evroppské normy pro přístupnost budou ty současné nahrazeny až někdy v roce 2040 – ochranná lhůta pro provozovatele!!! Plácnutí do vody.
-
Nevidomý nemůže cestovat vlakem na Lítačku po Praze, musí si zakoupit jízdenku podle tarifu dopravce (ČD nebo jiného) – držitelé ZTP-P musí mít dvě jízdenky, pokud jedou vlakem a zároveň chtějí využít Lítačku, přestože se jedná o jednu cestu. U rychlíků, které nestaví v poslední zastávce pásem 0, B a P může držitel průkazu použít slevu na Lítačku až např. z Berouna, Kolína … apod. tedy z první vlakové zastávky spoje. Nejde o peníze, ale o to vyřešit tento letitý problém – proč nemůže nevidomý v Praze cestovat na ZTP-P, když ve většině moravských krajů cestuje zdarma vlaky a atutobusy po celém kraji. Chápu, že to je o tom, kdo doplatí slevu – rozhodnutí kraje, ale alespoň vyřešit to cestování vlakem po Praze!!!
-
Aplikace Lítačka a MůjVlak – chybí dark mode – chybí tmavý režim („dark mode“), což je pro některé slabozraké (světloplaší) velmi potřebné. Podobně i v aplikaci MůjVlak, kde to ale jde obešjít nastavenmím systémových barev pro aplikaci, nicméně není to dokonalé – světlemodré talčítko a na něm bílý text není zrovna kontrastní kombinace barev.
Na tomto webu se snažím přispět vlastními popisy stanic metra i dalších dopravních míst. Mám i nápad na chat s umělou inteligencí, který by mohl cestujícím s hendikepem pomáhat v orientaci, ale hledám pro něj sponzora.
Katalog, který má sjednotit pravidla přístupnosti
V létě 2025 dokončuje SVOD Bohemia první Katalog požadavků a doporučení pro zlepšení přístupnosti veřejné dopravy. Tento dokument má sjednotit pravidla napříč dopravci a stanovit, jak má být vybaveno prostředí veřejné dopravy v ČR – od vozidel přes nádraží až po prodejní kanály jízdenek.
Na katalogu spolupracují Správa železnic, Hospodářská komora, Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR a Národní rada osob se zdravotním postižením ČR.
Důležité je, že nepůjde jen o splnění norem, ale o ověřená opatření, která budou opravdu fungovat v praxi – například pravidlo, že všechny informace musí být vnímatelné alespoň dvěma smysly, jak to ukládá EAA – evropská norma přístupnosti některých výrobků, internetových webů a služeb nejen na internetu.
Nicole Fryčová – hlas lidí s hendikepem
Významnou roli v přípravě katalogu hraje Nicole Fryčová, která je sama prakticky nevidomá (se zbytky zraku). Od prosince 2024 je členkou Rady vlády pro osoby se zdravotním postižením a od března 2025 i Poradního orgánu veřejného ochránce práv pro oblast práv lidí se zdravotním postižením. Její zkušenosti z praxe a schopnost pojmenovat skutečné problémy jsou pro tento projekt neocenitelné. Ze své pozice se s ní snad alespoň trochu možná budou bavit, i když jsem k tomu skeptický a rozhodně si nemyslím, že dojde k uspokojení všech navrhovaných potřeb – ať mých nebo i ostaqtních. Jde přece vždycky na prvním místě o to, kolik to bude stát financí a pro kolik lidí to bude sloužit a nebo jakou si na tom správce udělá reklamu – o nic víc. Zůstaňme při zemi!!!
O čem se diskutuje
Na webu Zdopravy.cz mají lidé možnost pokládat Nicole otázky do chystaného podcastu (údajně publikování podcastu je plánováno na pátek 8. srpna 2025 – odkaz sem samozrřejmě dám).
Čtenári servru Zdopravy byli vyzvání, aby diskutovali, navrhovali otázky pro Nicolu Fryčovou, která na ně bude v půleném podcastu na otázky a připopmínky snad odpoví. Škoda, že jen v půleném podcastu – dělí se s panem Láskou o železničních muzeích – téma přístupnosti by si určitě zasloužilo samostatnýá podcast – už to je ukázka, jak hodně pozornoti se věnuje přístupnosti – ale s klasiky: Nemusí pršet, hlavně, když kape …). Příležitost pokládat otázky je jen do středečního podveřera tedy do 5. srpna a to na stránce diskuse Zdopravy.
Abychom se snad neopakovali – z diskuse, kam jsem přispěl i svými postřehy, které jsem uvedl výše, vzešly mimo jiné tyto okruhy:
-
Mezinárodní kompatibilita orientačních systémů – rozdíly v reakci majáčků a vysílaček VPN v Rakousku a Česku (a možná nejen tam – umožňují to nejnovější vysílačky VPN).
-
Hlas hendikepovaných – jak zajistit, aby se připomínky promítly do reálných změn. (to si myslím, že bude to nejtěžší … a nespoléhejme na organizaci nevidomých, záleží i na nás a našich připomínkách)
-
Moderní technologie – např. hlasový výstup v aplikacích Můj vlak nebo Infotabule SŽ. (spíše vychází z neznalosti, nepoužívání aplikací, protože např. MůjVlak byl testován nevidomýám programátorem a tato aplikaci až na ten nešťastnýá dark mode by měla být v pořádku. Ale jsou tu i jiné a další apliikace, které stojí zha otestování a připomínkování.)
-
Kontrast a čitelnost – potřeba tmavého režimu a čitelných tlačítek pro slabozraké.
-
Stavební prvky pro nevidomé – problém s jejich nesprávným provedením na veřejných prostranstvích. (hlav ně jejich hmatnost bílou holí, přidal bych sem i popisy stanic a dopravních uzlů nebo vůbec navigace)
-
Rozdíly mezi vozidly – přístupnost plošin pro vozíčkáře v různých typech autobusů a tramvají. (ale také tlačítek pro zastavení v Praze. Zahrnul bych sem i hlášení autobusů, o jaklou linku jde – svého času jsem dělal malý test a dobře hlásí asi jen dvě třetiny autobusů v Praze – problém hlavně s extermními dopravci. Připomínkujete, souhlasí, ale nic se nezmění. Stejně jako mluvící odjezdové tabule – např. Nádraží Hostivař – už rok měly mluvit – zatím nemluví …)
-
Role Správy železnic – zabránit rušení služebních přechodů, které mohou být pro lidi s postižením klíčové v případě poruchy výtahů.
-
Odlišné potřeby nevidomých a slabozrakých – často se navrhují opatření jen pro jednu skupinu. Některé potřeby se překrývají, jde ale také o osvětu v užívání, vybavenost pomůckami (vysílačka VPN) …
-
Rezervace míst – složitost výběru místenky v aplikacích pro nevidomé.
-
OneTicket a asistence – nevyhovující podmínky pro držitele ZTP-P. Nutnost zakoupit nejdražší jízdenku, pokud chci žádat o asistenci. Tohle si myslím, že SONS vyřeší, protože …
-
Budoucí evropský průkaz ZTP – potřeba přípravy a přehledu slev v rámci EU. Očekávané datum je rok 2027. Zase budeme hromadně měnit průkazy? Většina si je vyměnila v roce 2025.
Podcast, který stojí za poslech
Chystaný podcast s Nicole Fryčovou nabídne nejen odpovědi na konkrétní dotazy, ale i pohled do zákulisí přípravy katalogu, který může v příštích letech zásadně změnit cestování pro tisíce lidí s hendikepem.
Jsem zvědavý, do jaké míry budou kompetentně naše podněty a dotazy zodpovězeny (Nicole samozřejmě fandím a chápu, že to je boj s větrnámi mlýny) a nebo hlavně, jak se projeví v připravovaném katalogu. Pokud bude přístupný, zveřejněný, určitě se k němu vrátím a uvítám i Vaši pomoc s jeho kontrolou a připomínkami k němu.