Seriál Neúprosné rovnoběžky připomene stavbu železnic jako přímý zásek do krajiny. Naznačí, jak železnice vstoupila do konfrontace s divokou přírodou a zlikvidovala klidná místa v jezerní oblasti Anglie proslavená básníkem Williamem Wordsworthem, kterému odpor k železnici nebyl nic platný. Ve jménu železnice padaly také hluboké lesy v Karpatech, jak píší ruští romanopisci a také dvě pozoruhodné ukrajinské prozaičky.

Tajemný domek u trati

Pořad se bude zabývat i strážním domkem u trati – tajemným a osudovým místem beze jména a bez kontaktu s civilizací. Této pozoruhodné stavbě se věnuje jak Charles Dickens, tak Gerhart Hauptmann. Seriál připomene také nejslavnější „železniční“ román francouzského naturalismu – Lidskou bestii Émila Zoly a propletenec vztahů a symbolů, kterými Zola v této knize svět okolo železnice umělecky ztvárnil. Abychom ale nezůstali jen v západní Evropě: Neúprosné rovnoběžky se zaměří i na obraz železnice v Rusku u Maxima Gorkého a Antona Pavloviče Čechova.

V poslední kapitole přijde řada na „železnost“ železnic i fenomén železa v literatuře a zazní také odpověď na otázku položenou na začátku: Proč Anna Karenina ve slavném románu Lva Nikolajeviče Tolstého musela ukončit svůj život právě pod koly vlaku?