Schéma žst. Praha hl. n. ze serveru ČD z 3. 9. 2018
Info na webu ČD:
Podlaží nádraží
Nádraží se skládá z historické budovy a trojpodlažní moderní odbavovací haly.
Hlavní nádraží je tedy z hlediska běžného cestujícího čtyřpodlažní – další patra v historické budově neslouží přímo k odbavování cestujících. V Plánku jsou označeny tyto úrovně:
Fantova budova – kolejiště a magistrála (parkoviště na druhé straně magistrály), odjezdová stanoviště autiobusů AirPort a případně náhradních autobusových doprav v případě výluk (před Fantovou budovou na magistrále ve směru k Florenci, na sever) jako podlaží 0 tedy jako přízemí;
Podlaží nové odbavovací haly – z hlediska přístupu z Vrchlického sadů první patro, ale v plánku mínus jedna. Odjezdové a příjezdové tabule, občerstvení, sporadicky místa na sezení – chybí klasická čekárna. Tři vstupy do podchodů k nástupištím.
Podlaží na úrovni Vrchlického sadů – na plánku mínus 2 – obchody všeho druhu od potravin, lékárna, restaurace, knihy oděvy (Schlecker+lékárna, Vodafone, Leonidas, Pont, Gratulant, Fokus optik, …), restaurace (Burger King, Brioche Dorée, Potrefená husa), prodejny tisku (Relay a Relay Services), prodejny potravin (včetně potravin určených pro kombinovanou bezlepkovou, bezmléčnou a bezvaječnou dietu), turistické informace a také nové velké odbavovací ČD centrum. ) …, jsou zde východy (eskalátory) z metra trasy C a vchody do metra (pevná schodiště), výtahy (dva v rámci budovy hlavního nádraží, dva mezi úrovní stanice metra a tímto podlažím – jsou umístěny v severní části odbavovací haly), chodníkový elevátor mezi tímto podlažím a vyšším patrem nové odbavovací haly … Stanice metra C má břehová nástupiště, což znamená, že pro každý smer je jiné nástupiště, tedy i pro vstup je nutné použít jiné schodiště a též k výstupu z metra se používají z každého směru jiné eskalátory, případně je zde dovoleno využívat k výstupu z metra i pevné schody, určené prioritně pro vstup a vedoucí kolem dozorčích. Jejich stanoviště jsou na úrovni podlaží odbavovací haly a jedno stanoviště slouží i jako informační centrum dopravního podniku. Vstupy a výstupy do metra jsou dvě, respektive čtyři – na každé straně po dvou – na severu a na jihu.
Suterén – pokladny, hlavně ČD, ale i dalších soukromých přepravců jako např. Regiojetu nebo Arrivy nebo LeoExpressu, dříve úschovny zavazadel, cca výtahem půl patra z úrovně mínus 2, umístění pod úrovní mínus 1. Z úrovně mínus 2 je možné se sem dostat mírnými schody s dlouhými stupněmi, sešikmenou plochou (severní a jižní roh odbavovací haly úrovně mínus 2) nebo výtahem mezi suterénem – mínus dva, mínus jedna a rozsáhlým parkovištěm u magistrály. Odsud odjíždí třeba i zájezdové autobusy směrem po magistrále a na D1 na jih. Výtahy jsou po obou stranách posuvného chodníku.
Z úrovně mínus 2 do části mínus jedna nové odbavovací haly se můžeme dostat třemi vstupy, opatřenými jak eskalátory (v severním a jižním rohu odbavovací haly) nebo již zmíněnými dvěma výtahy.
Podlaží 0 – přízemí na úrovni magistrály a historické Fantovy budovy a nástupišť:
V budově, která se stále ještě rekonstruuje, Fantova kavárna, z prvního nástupiště možný vstup do historického sálu Fantovy budovy … a dále k stanovištím odjezdů autobusů na Letiště Praha či náhradním autobusovým dopravám (NAD), které jsou přistavovány, pokud nejede nějaký vlakový spoj – mimořádnost, výluka.
K těmto odjezdovým stanovištím autobusů (jsou označeny písmeny abecedy A-F) se lze dostat i bezbariérově, např. pro vozíčkáře, relativně složitější, možná trochu nelogičtější cestou. Vejít z nové odbavovací haly z úrovně mínus jedna středním podchodem a vlevo najít výtah na první nástupiště. Jsou tu také eskalátory a pevné schody. Po výstupu na první nástupiště se vydat podél budovy, kterou budete mít po levé ruce až na její konec a obejít ji z pravé strany, tedy mít budovu stále po levé ruce. Na konci budovy jsou stanoviště taxíků. Takto se dostanete na magistrálu a vydáte se podél Fantovy budovy proti jejímu směru několik desítek metrů ke svému stanovišti autobusů. Zde také zastavují k výstupu některé meziměstské a mezinárodní autobusové linky, např. FlixBus, které přijíždí do Prahy např. od Jihlavy a Brna.
Pěkný ač ne z hlediska bezbariérovosti platný návod můžete najít na tomto webu. (kdyby to odstranili …)
Přístup ke stanovišti pro krátkodobé zastavení autobusů
(převzato, zkrácená cesta pro slabozraké)
1. Vlastní stanoviště
Zastávky autobusů jsou umístěny před Fantovou budovou. Od Muzea následují postupně zastávka autobusů MHD před jižním křídlem budovy (červenožlutý sloupek a přístřešek), zastávka autobusů AE na letiště (před středním křídlem budovy), s modrým sloupkem zastávka mezinárodních a dálkových autobusových linek (přímo před východem z budovy), a před severním křídlem stanoviště pro krátkodobé zastavení autobusů.
Obrázek 1:
Zastávka pro krátkodobé zastavení autobusů (vpředu)
2. Přístup od vlaku
| Při příjezdu vlakem přejděte podchodem na 1.nástupiště a sledujte žluté směrovky k autobusovým stanovištím B1 a B2.
Obrázek 2: vpravo |
 |
| Podle orientačních tabulí „Nástupiště B1, B2 – směr letiště“ projděte Fantovou kavárnou (bývalou odjezdovou halou Fantovy budovy nad prostředním podchodem) do Wilsonovy ulice ke stanovišti autobusů.
Obrázek 3: |
 |
3. Přístup od metra a z města
Může se Vám hodit i při výluce metra … ze směru Háje – Kačerov – Pražského povstání – Vyšehrad – Muzeum směrem na Florenc – Vltavská – Nádraží Holešovice (vlakové nádraží) – Kobylisy (městské a příměstské autobusy) – Ládví (městské a příěstské autobusy např. směr Mělník) – Střížkov – Prosek – Letňany (městské a příměstské linky: Brandýs n. Labem …)
| Při příchodu z města nebo příjezdu metrem vyjeďte po pohyblivých schodech na severním konci haly (při pohledu z parku vlevo) do mezipatra nové odbavovací haly k vyústění severního podchodu.
Obrázek 4: vpravo |
 |
| Odtud podle směrovek k nočním autobusům směr Severní Město vyjděte z haly doleva ke stanovišti taxislužby
Obrázek 5: vpravo |
 |
| Zatočte doprava na schodiště k autobusovým zastávkám. Z něj vyjdete přímo u stanoviště autobusů.
Obrázek 6: vpravo |
 |
Nástupiště: pět původních pod historickým klenutím, celkem 7, u prvního nástupiště ještě kusá kolej vpravo i vlevo od budovy, někdy se rozlišuje přistavení vlaků na severní a jižní část nástupiště.
Číslování kolejí a směry:
Nové značení podle kolejí ne podle nástupišť zatím nezavedeno.
Pro potřeby informování cestujících se číslují zásadně nástupní
hrany nástupišť. Pro cestující jsou nástupní hrany označeny jako
koleje.
Jednotné číslování kolejí probíhá vždy od hlavní přístupové cesty
do prostor železniční stanice (od výpravní budovy, od hlavního
vstupu do podchodu apod.).
Jih – zády k budově vpravo, Beroun, České Budějovice, Plzeň, Dobříš,
Sever – zády k budově vlevo, Pardubice, Brno, Ostrava, Ústí nad Labem, Cheb přes Ústí nad Labem, Děčín, Turnov, Trutnov
1a. nástupiště (jih): nově asi zůstane, služebně 13a kusá, 11a kusá
1b. nástupiště (sever): nově asi zůstane, služebně 13b kusá, 11b kusá
Jestliže jsou v dané železniční stanici bokem „předsazené“ kusé
koleje, začíná číslování od nich a ze směru, kde je jich více.
1. nástupiště: nově 1, služebně 9 kolej
2. nástupiště: nově 2 a 3, služebně: 7 k budově, 1 od budovy
3. nástupiště: nově 4 a 5, služebně 2 k budově, 8 od budovy, 12
4. nástupiště: nově 6 a 7, služebně 14 k budově, 20 od budovy
5. nástupiště: nově 8 a 9, služebně 22 k budově, 24 od budovy
6. nástupiště: nově 10 a 11, služebně 26, k budově, 28 od budovy
7. nástupiště: nově 12 a 13, služebně 30 k budově, 32 od budovy
(služební číslování – Honza Balák)
Plánek kolejiště podle stránky https://www.honzikovyvlacky.cz
Na nástupištích informační automaty s hlasovým výstupem (nutno aktivovat tlačítky), sedátka, telefonní automaty;
Přístup na vlaková nástupiště nádraží:
třemi tunely – podchody, na nástupiště výtahy, případně eskalátory;
vlevo směrem na nástupiště – severní, střední a vpravo jižní tunel
WC: u vchodů do severního i jižního podchodu k nástupištím, cena 10 Kč formou turniketů, možnost rozměnění u přepážky obsluhy.
Novinka – zpřístupněn výstup – vstup mezi 7. nástupištěm a oblastí VŠE na Žižkově.
Ve výtahu nejsou tlačítka označeny braillskými popisky. (platí až do teď?)
K novému výtahu nebo schodům a eskalátorům se cestující dostanou severním podchodem z nádražní haly a od nástupišť za sedmým nástupištěm: vlevo pevné schodiště, po pravé straně dva eskalátory – v době, kdy jsem místo navštívil, jel pravý eskalátor nahoru a levý dolů. K Seifertově ulici (tramvaje) se musí jít podél kolejí asi 300 metrů – k VŠE je možné zkrátit před novou budovou, v které je přízemí prodejna Lídlu, po schodišti vpravo nahoru.
Přístup do budovy
Vstup do ní je především z Vrchlického sadů, ale i z magistrály a nejvíce cestujících využívá příjezd na nádraží metrem trasy C. Vstup směrem z Vrchlického sadů využívají cestující, kteří například přecházejí z Masarykova nádraží nebo přicházejí ze stanice tramvají Hlavní nádraží.
Čísla tramvají a směry:
5: Olšanské hřbitovy – Výstaviště
9: Sídliště Řepy – Spojovací
26: Divoká Šárka – Nádraží Hostivař
noční linky
55: Vozovna Kobylisy – Ústřední dílny DP
58: Spojovací – Sídliště Řepy
Popis trasy od tramvaje na straně Vrchlického sadů (tzv. Šerwudu):
Zastávky tramvají v obou směrech jsou v ulici Bolzanova – při pohledu na nádraží od Vrchlického sadů vlevo – neboli při východu z nádraží vpravo – parkovou širokou asfaltovou cestou až na zastávku tramvají.
Tímto směrem se také vydáte, pokud budete potřebovat přejít z hlavního nádraží na Masarykovo nádraží. Přejdete Bolzanovu ulici a přejdete ještě Opletalovu ulici, kterou se vydáte doprava až na křižovatku s Hybernskou ulicí, do které po přejití zabočíte (vlevo) a stojíte před Masarykovým nádražím.
Hlavní nádraží prochází od roku 2006 (původně plánováno do roku 2012, ale de facto dodnes) celkovou rekonstrukcí a revitalizací Vrchlického sadů.
Na hlavním nádraží je možné využít průvodcovskou službu pro nevidomé.
Po výstupu do přízemí hlavního nádraží je možné opět spustit majáček, který nás dovede k pokladnám. Ozvučené majáčky jsou umístěny i nad vchody do metra po pevném schodišti.
Přízemní část budovy se vstupem do metra:
je právě ta část budovy, která je na úrovni Vrchlického sadů.
Přízemí je poměrně velmi rozsáhlé – interiér s minimálním počtem širokých sloupů.
Stanice metra Hlavní nádraží má dvě oddělená nástupiště, každé pro jiný směr: z Hájů, Kačerova a Muzea přes Hlavní nádraží na Florenc, Nádraží Holešovice do Kobylis a s konečnou na Letňanech. Druhé nástupiště, blíže k vchodu z Vrchlického sadů je v opačném směru. tedy z Letňan, Holešovic, Florence na Muzeum, Kačerov a na sídliště Háje.
Z metra do přízemní haly vedou především eskalátory na začátku a konci nástupišť. Tyto eskalátory jsou opatřeny zvukovými naváděcími majáčky. Kromě toho je tolerováno i vycházení po pevných vstupních schodištích. Kromě eskalátorů se zejména tělesně postižení přepravit do přízemí budovy nádraží párem výtahů – na každém nástupišti je jeden, na nástupišti od Muzea to je zcela vpředu, ve směru od Florence to je naopak vzadu.
Přesun mezi hlavním a Masarykovým nádražím, či dalšími nádražími
Nejčastěji se potřebují cestující přesunout mezi hlavní nádražím a Masarykovým nádražím (nejstarším nádražím v Praze). Od hlavního nádraží můžete jít doprava Vrchlického sady (stánky s občerstvením, lavičky, ale také hodně zlodějů a feťáků, proto pozor!!!) směrem k Bolzanově ulici, kterou musíte přejít. Zde je i tramvajová zastávka, z které byste mohli popojet tramvajemi, ale je to už kousek cesty a je to tedy zbytečné. Po přejití Bolzanovy ulice stojíte na rohu Bolzanovy a Opletolovy ulice. Je zde menza Univerzity Karlovy a koleje. Podél tohoto objektu jdete stále přímo Opletalovou ulicí až na křižovatku, bohužel není osvětlena. Vlevo přejdete Opletalovu ulici a dáte se přímo za roh, kde hned za rohem vpravo přejdete Hybernskou ulici a po ní doleva, de facto jste před Masarykovým nádražím, ale ze strany. I z této strany býval vstup do budovy, vy ji však raději obejděte, tedy jděte až na roh budovy Masarykova nádraží a pak doprava do Havlíčkovy ulice, kde je tramvajová zastávka, ale nedojdete až k ní. Budovu nádraží máte stále po pravé ruce a uprostřed šířky budovy je hlavní vchod do haly Masarykova nádraží.
Druhá možnost je přejít Vrchlického sady a sejít dolů k Opletolova ulici. Tu na přechodu přejít naproti Růžové ulici, tou se vydat k ulici Jindřišské (po pravé straně) a na Senovážném náměstí, poblíž Jindřišské věže (nalevo), přejít Jindřišskou s tramvajovými kolejemi a vydat se ulicí Dlážděnou směrem ke křižovatce Dlážděná – Hybernská – Havlíčkova. Přejdete světelnou křižovatku např. Dlážděnou ulici a doleva za roh v podloubí najdete dolmý přechod přes ulici Hybernskou. A to už jste na rohu Masarykova nádraží – roh Hybernské a Havlíčkovy ulice. Ve směru chůze přes přechod, tedy mírně doleva a hned doprava podél budovy Masarykova nádraží – budovu máte po pravé ruce, přicházíte na tramvajovou zastávku, ale nedojdete až k označníku, nýbrž dvěma schůdky uprostřed šířky budovy vejdete do odbavovací haly Masarykova nádraží.
Nevidomí možná spíše využijí služby metra trasy C na Florenc a pak přestoupí a pojedou trasou B na stanici metra Náměstí Republiky, kde vystoupí vzadu (viz popis stanice metra Náměstí Republiky) a po dvou eskalátorech do podchodu a posledním východem vpravo před boční stranu Masarykova nádraží. Odtud buď průchodem do haly, který je mírně nalevo a nebo napravo k zastávce tramvají a podél budovy Masarykova nádraží, máme ji po levé ruce, k hlavnímu vstupu do odbavovací haly, který poznáme podle dvou drobných schůdků.
Další přestupy na další nádraží:
Hodit se vám může přestup na autobusové nádraží Florenc, ale to je v současné době vzhledem k rekonstrukci stanice metra Florenc, respektive podchodu na výstupu z trasy C pod ulicemi Křižíkova a Na Florenci poměrně složité (viz popis stanice metra Florenc), ale v zásadě platí dojet metrem C ve směru Letňany do stanice Florenc.
Další přesun může být na nádraží Praha-Holešovice – opět stejným směrem, za Florencí Vltavskou a další je Nádraží Holešovice. Neplést se zastávkou Praha-Holešovice, zastávka, i když se vystupuje na stejné stanici metra, ale zastávka je vzdálenější, složitější cesta.
Momentálně není v provozu Praha-Bubny. Pouze při mimořádnostech (odřeknutí vlaku z výchozí stanice Praha hl. n.) přesun na Praha-Vysočany (trasa C, přestup na trasu B směr Černý most a Nádraží Vysočany) nebo Praha-Smíchov (trasa C, přestup na trasu B a jet na Smíchovské nádraží směr Zličín). Jiné to je vzhledem k výluce, že budete mít potřebu přesunu na Praha-Dejvice – vlaky na Kladno, Rakovník – vzhledem k výluce mezi Masarykovým nádražím a Praha-Dejvice – rekonstrukce tratě. Na Praha-Dejvice se dostanete trasou C, vzdálenější vchod do metra, pokud jdu od nástupišť, téměř za dveřmi u východu do Vrchlického sadů. Dojet na přestupní stanici metra C a A Muzeum, přestoupit dolů na trasu A a jet ve směru Nemocnice Motol do stanice Hradčanská.
Obecné informace:
Jedná se o největší pražské nádraží. Hlavní vstup je z Vrchlických sadů. Původní stavba z roku 1910 podle návrhu J. Fanty byla v roce 1977 propojena s moderní odbavovací halou. Na fasádě najdeme alegorické plastiky, na hodinové věži plastiky geniů. Bohatě vyzdobený plastikami je i interiér. Hala nad kolejištěm je tvořena ocelovou prosklenou konstrukcí. Změny v interiéru byly provedeny při stavbě magistrály a metra. Modernější odbavovací a nástupní hala je přímo napojena na stanici metra trasy C. Na střeše je parkoviště. Návštěvníky může zaujmout malířská a štuková výzdoba odjezdové haly, restaurace s klenbou a dřevěným obložením stěn, dále pak reprezentační sál a prezidentský salónek. Ukázkou secese je Fantova kavárna s vysokým kopulovitým stropem, malbami a sochami. Je z ní vidět do nádražní haly, odkrytým kruhovitým průzorovým stropem, malbami a sochami. Je z ní vidět do nádražní haly. Budova není zcela přístupná, je v rokonstrukci.
Nádraží nese jméno významného amerického prezidenta Woodrowa Wilsona (prezidentem v letech 1913-1921). Samozřejmě, že se takto nádraží nejmenovalo za socialismu, ale před ním a po něm.
Pláneje se také to, že před novou odbavovací halou budou položeny tramvajové koleje ve Vrchlického sadech a pojede tudy tramvaj zejména směrem k Václavskému náměstí, přejede z Národního muzea magistrálu a připojí se k tramvajové trati Vinohradská – %Skrétova – I. P. Pavlova. Na druhou stranu se pak připojí na trať v Bolzanově ulici směrem na Žižkov do Seifertovy ulice.
(Zdroj – www.e-cesko.cz/pamatky)