Archiv rubriky: Přístupnost železniční dopravy

Aplikace Datel Správy železnic – popis a přístupnost pro slabozraké a nevidomé

Otestoval jsem novou aplikaci DATEL od Správy železnic.

Navazuje na twittrový kanál Datel.

Co se týče přístupnosti pro nevidomé – je testována v SONS, možná v TyfloCentru Plzeň.

Článeček se věnuje jednak mým postřehům z hlediska slabozrakého a běžného uživatele, jednak popisu aplikace pro nevidomé a také upozornění na z mého pohledu chyby v přístupnost při čtení pomocí Talkbacku v Androidu nebo VoiceOveru v iOS (testováno v iPadu).

Pokračování textu Aplikace Datel Správy železnic – popis a přístupnost pro slabozraké a nevidomé

Dovolená Tyrolské Alpy - cesta tam a zpět - blogové zápisky a fotky

Při cestě na dovolenou 26. 8. 2023 a zpět 2. 9. 2023 jsme jeli přes Linz, Hbf. – z Rybníku z důvodu výluky trati náhradní autobusovou dopravou, zajišťovanou rakouskými autobusy. Na přestup v Linzi směr Wórgel jsme měli dost času, takže jsme si mohli zčásti prohlédnout zdejší nádraží.
(Pokračování textu…)

Povelový vysílač pro nevidomé VPN 01 a VPN 02 - základní ovládání

Povelový vysílač se šesti tlačítky slouží nevidomým jako kompenzační pomůcka k dálkovému ovládání akustických orientačních a informačních zařízení po celé ČR (VPN 02 v celé EU). Povely jsou vysílány rádiovým signálem o frekvenci 86,790 MHz po stisknutí tlačítek 1 až 6. Mezi tlačítky 1 a 2 je umístěna hmatná značka.
(Pokračování textu…)

Popis stanice Praha – Vysočany po rekonstrukci

V květnu 2023 byla víceméně dokončena rekonstrukce železniční stanice Praha-Vysočany.

Před nádražím Praha-Vysočany

Pokračování textu Popis stanice Praha – Vysočany po rekonstrukci

Čísla kolejí místo čísel nástupišť

Podle Sm 118 Správy železnic o orientačním a informačním systému v žel. stanicích od června 2018

Vyhláška o Stavebním a technickém řádu drah, kde se píše, že pokud je nástupiště nad 140 m, musí být rozdělena na sektory. Číslování kolejí a sektorů se užívá u modernizovaných stanic a zastávek.

V 2021 (platnost GVD – jízdního řádu) se číslování dle kolejí a sektorů užívá v následujících stanicích a zastávkách:

Beroun,

Plzeň hl. n.,

Plzeň-Skvrňany,

Veselí nad Moravou,

Cheb,

Jeníkov-Oldřichov,

Praha-Zahradní Město,

Praha-Eden,

Praha-Vršovice.

a další …

Např. ve Vršovicích se čísluje od staniční budovy, v Plzni od autobusového terminálu (budova uprostřed kolejiště).

 

Od GVD 2022 přibydou tyto stanice:

Pardubice-Rosice nad Labem,

Pardubice-Semtín,

Stéblová,

Stéblová obec,

Střelice,

Troubsko,

Ostopovice,

Brno-Starý Lískovec,

Praha-Velká Chuchle,

Plzeň-Slovany,

Praha-Radotín,

Praha-Rajská zahrada (zatím neexistuje, bude se teprve stavět),

Mstětice (aktuálně v rekonstrukci),

Praha-Horní Počernice,

možná Praha hl. n.,

Benešov u Prahy,

Heřmaničky,

Červený Újezdu u Votic,

Střezimíř

Pardubice hl. n. – po dokončení rekonstrukce 1. a 2. nástupiště půjde o koleje 1 až 4.

a další.

Ve vyjmenovaných a dalších stanicích na info tabulích a klasických odjezdových tabulích se už zobrazují čísla kolejí, místo nástupišť. Údajně v aplikaci Info tabule špatně – nekontroloval jsem je zatím, ale řekl bych, že pro Plzeň to bylo v pořádku – podle čísel kolejí. Např. u Berouna vidím, jak číslo nástupiště lomeno tak číslo koleje a písmenko sektoru.

(děkuji za pomoc Mikimu Kopasovi, studentu dopravní VŠ)

Jak se číslují koleje ve stanicích – Správa železnic

Informační panely pro MHD

V Brně se využívají panely firmy Herman tzv. ELP.

Jejich popis je na stránce https://www.idsjmk.cz/ced.aspx .

ELEKTRONICKÉ INFORMAČNÍ PANELY ELP

V IDS JMK se poprvé v České republice podařilo v roce 2007 zprovoznit zastávkové ELektronické informační Panely nazývané zkráceně ELPy. Zobrazují informace o aktuálních odjezdech všech druhů doprav zařazených do IDS JMK. Nejedná se přitom o data dle jízdních řádů, ale přebírány jsou informace o aktuálních odjezdech z Centrálního dispečinku.

V jiných krajích a městech samozřejmě informační panely existovaly již dříve. Ale buď zobrazovaly jen údaje o odjezdech dle jízdních řádů (typicky na autobusových nádražích) nebo byly navázány jen na jednoho dopravce (odjezdy na vlakových nádražích, městské dopravy).

V současné době najdete v Brně a Jihomoravském kraji více než 180 ELPů. Přibližně 130 z nich je pětiřádkových vlastněných a spravovaných KORDIS. Dalších 50 je vlastněno a spravováno DPMB. Oba druhy panelů přebírají údaje z CED.

JAK VLASTNĚ ELPY FUNGUJÍ?

Na prvních čtyřech (resp. dvou) řádcích jsou uvedeny nejbližší odjezdy z dané zastávky. V prvním sloupci je číslo linky, za ním cílová stanice. V některých případech následuje číslo nástupiště a zcela vpravo je předpokládaný čas odjezdu s vyznačením nízkopodlažnosti. Dole je panel vybaven samostatným řádkem sloužícím pro zobrazení aktuálních informací o provozu.

Korekce časů odjezdů na ELPech má určitou míru přesnosti. Je dána intervalem odesílání informací o zpoždění z vozidel a dobou, během níž jsou tyto zprávy zpracovány. V reálném provozu jsou tak ELPy schopny korigovat čas odjezdu podle údaje obdrženého z předposlední zastávky. Pokud vozidlo během následující jízdy získá další zpoždění (např. z důvodu zdržení na křižovatce), taková zpráva již do centra pro zpracování údajů pro ELP nedorazí. Občas se proto může stát, že odjezd z ELPu zmizí dříve, než vozidlo na zastávku přijede či obráceně.

Cestující mohou snadno na panelu zjistit, zda je odjezd korigován o případné zpoždění vozidla, anebo zda je uveden pouze odjezd podle jízdního řádu. Pokud před časovým údajem svítí značka ±, nemá systém o vozidle aktuální informace a zobrazuje se odjezd podle jízdního řádu. Vozidlo v tomto případě může přijet později, než je uvedeno na obrazovce. Pokud je časový údaj bez znaku ±, pak je systém s vozidlem v kontaktu a vozidlo by mělo vykonat odjezd podle údaje uvedeného na ELPu. Panely jsou vybaveny i dalšími funkcemi. Zmínit lze například kamery, které umožňují CED sledovat aktuální situaci v daném uzlu. Panely jsou vybaveny i zařízením, které nevidomým sdělí místo, kde se panel nachází a informuje je o odjezdech následujících spojů.

Moje poznámka: na některých místech slouží k zobrazování také odjezdů a příjezdů vlaků.

Ovládání pro nevidomé pomocí vysílačky VPN

U ELP (užívají se i v MHD) je možné použít tl. 1 pro zjištění názvu stanice/zastávky, tl. 2 řekne aktuální čas a opakovaný stisk tl. 6 umlčí aktuálně hlášený řádek a skočí na další. Takhle to funguje v MHD Brno a IDS JMK.

Panely LCD (většinou patřící SŽDC, tj. na vlakových nádražích)

tlačítkem 5 je možné čtení pozastavit a zopakovat čtení stejného řádku a opětným stiskem tl. 6 pokračovat na další řádek.

NRZP – Mosty a seriál o přístupnosti ČD vozů

Cestujeme vlakem na stránkách NRZP

Přehled všech možných důležitých informacích o objednávání asistence, přístupnosti jednotlivých přepravců …

 

Kromě toho – letos pokračuje seriál Českých drah o přístupnosti jednotlivých vozů a souprav v časopise Mosty.

V čísle 1/2019 Mosty strany 30-36 Regionova a ElefantCity.

Regionova

Dvou- nebo třídílné motorové jednotky Regionova vznikly v letech 2005 až 2012 přestavbou starších motorových a přípojných vozů vyráběných ve Vagonce Studénka v 70. letech 20. století. Tyto vozy po roce 2000 už neposkytovaly cestujícím dostatečný komfort, velice se osvědčily na lokálních tratích pro svůj poměrně levný provoz. Proto bylo rozhodnuto vozy modernizovat a upravit je tak, aby byly uzpůsobené i pro přepravu osob na vozíku. Původní vagóny pro cestování lidí s handicapem nijak upravené nebyly.

Při modernizaci byly ze dvou samostatných vozů vyrobeny pevně spojené dvouvozové nebo třívozové jednotky. Vůz bez motoru byl rozsáhle přestavěn včetně odstranění rámu ve střední části a výroby nové části vozu se sníženou podlahou. Ve snížené části vozu byly osazeny dveře pro bezbariérový nástup, vytvořen prostor pro umístění invalidních vozíků a zřízeno bezbariérové vakuové sociální zařízení.

Jednotky Regionova zajistily rozsáhlé zpřístupnění regionálních tratí spoluobčanům odkázaným při pohybu na vozík. Jezdí na desítkách hlavních i regionálních tratí od Aše po Jablunkov a obsluhují řádově tisíce spojů v celé republice. České dráhy dnes provozují 210 dvouvozových a 26 třívozových jednotek Regionova. Vozy Regionova tak zajistily dostupnost veřejné drážní dopravy v malých městech a vesnicích pro osoby se zdravotním postižením, především pro vozíčkáře, ale i pro seniory a maminky s dětmi.

Jednotka Reginova je částečně nízkopodlažní. Pod hnacím vozem je umístěn motor, proto je snížená podlaha pouze pod nemotorovým vozem mezi jednotlivými nápravami. U třívozových jednotek je to střední vůz. Snížená podlaha je přibližně 55 cm nad úrovní kolejnic, tedy přibližně ve stejné výšce jako moderní nástupiště na rekonstruovaných stanicích a zastávkách. Vozidlo umožňuje snazší nástup i výstup ve srovnání s klasickými vagóny s podlahou ve výšce přes jeden metr, jednodušší je i zpřístupnění jednotky ve stanicích a zastávkách se starými nízkými a úzkými nástupišti  nebo v zastávkách bez nástupiště, kde je nástup přímo z kolejiště.

Nástup do bezbariérové části zajišťují dvoukřídlé elektropneumaticky ovládané dveře. Cestující ovládá dveře tlačítky. Ty jsou zvenku ve střední části dveří, zevnitř na stěnách vedle dveří. Dveře se po stlačení tlačítka samy otevřou nebo zavřou. Pro nástup nevidomých jsou vybrané dveře vybaveny vysílačkou (VPN – vysílačka povelů pro nevidomé), kterou lze dveře na dálku otevřít.  Vybranými dveřmi pro nástup zrakově postižených v soupravách Regionova jsou druhé dveře od konce motorového vozu. Nízkopodlažní vstup do připojeného vagónu  takto ošetřen není, protože je pro samostatný pohyb nevidomých orientačně složitější pro svou prostornost, vybavení sklápěcími sedadly a z důvodu, že  jsou zde přepravovány kočárky  a jízdní kola. Všechny nástupní dveře jsou vybaveny bezpečnostními prvky, které brání sevření osob a za jízdy jsou blokované proti otevření. Tím je zajištěna vysoká bezpečnost všech osob a nemůže dojít k náhodnému otevření dveří a výstupu za jízdy například u osob nevidomých a slabozrakých.

Dveře určené pro nástup maminek s kočárky a osob na invalidním vozíku jsou označeny výrazným mezinárodním symbolem.

Jednotky Reginova jsou určeny především pro regionální spoje, ve kterých cestující tráví kratší dobu cesty. Vzhledem ke konstrukci vozů bez samostatných podvozků je délka každého z vagónů omezena přibližně na 14 metrů. Proto je limitovaný prostor pro nízkopodlažní část. Z toho důvodu je v Regionově spojen nástupní prostor s oddílem pro přepravu osob na vozíku a kočárků. V tomto prostoru se nachází několik sklopných sedaček například pro osoby se zdravotním postižením, které jsou označeny srozumitelnými piktogramy, a místy pro bezpečné umístění a zajištění nejméně dvou invalidních vozíků. Prostor pro vozíky je vybaven zajišťovacími výsuvnými popruhy.

V nástupním prostoru a zároveň v oddíle pro cestující na vozíku jsou také tlačítka signalizace pro zastavení na zastávkách na znamení. Na regionálních spojích bývá menší frekvence cestujících, pokud v některých zastávkách nikdo nevystupuje ani nenastupuje, může strojvedoucí zastávky projet. To dopravu zrychluje a zlevňuje. Pro lepší přehlednost jsou tlačítka barevně zvýrazněná.

Vozy Regionova jsou vybaveny rampou, kterou mezi soupravu a nástupiště umístí vlakový doprovod. Díky rampě je možné překonat s invalidním vozíkem nejen mezeru mezi vlakem a nástupištěm, ale i výškový rozdíl u nižších nástupišť v malých zastávkách.

Informační systém pomáhá s orientací na trase všem cestujícím. Slabozrakým a nevidomým usnadňuje cestování vlakový rozhlas a sluchově postiženým pak displeje. Audiovizuální orientační zařízení přináší informace například o směru jízdy, následující zastávce nebo o mimořádnostech na trati.

Z vyhrazeného oddílu a nástupního prostoru se vstupuje také do prostorné buňky WC. Dveře jsou ovládány zvnějšku i zevnitř tlačítky a mají elektrický pohon. Uvnitř je velmi důležité zmáčknout také třetí zvýrazněné tlačítko se symbolem klíče, který kabinu uzamkne a nedovolí vstoupit dalším lidem. Odemčení se provede automaticky při zmáčknutí tlačítka „otevřít“. Splachování a voda pro umytí rukou se ovládají také tlačítky. Pro bezpečnost jsou u země umístěna bezpečnostní tlačítka pro přivolání pomoci. Zařízení je provedeno v kontrastních barvách. Toto opatření usnadňuje orientaci v prostoru, je vhodné pro všechny cestující, zejména pro seniory nebo pro slabozraké osoby.

Toto WC je jediné v soupravě, takže z vedlejšího vozu je nutné sestoupit po schodech do nízkopodlažní části. Doporučujeme zrakově postiženým se seznámit s umístěním tlačítek u dveří na WC. ?euo vagpmy se přechází bezpečnou přecházečkou v kloubu soupravy. V některýchz soupravách funguje už hlášení stanic.

http://www.regionovy.cz/

na Atlasu lokomotiv

CityElefant

Elektrické jednotky CityElefant jsou moderní velkokapacitní vlaky pro příměstskou dopravu ve velkých aglomeracích na velmi frekventovaných tratích. Jedná se o třívozové patrové soupravy. V provozu mohou být spojeny až tři jednotky do jednoho vlaku, běžně ale jezdí samostatně nebo ve dvojicích. Jedna jednotka má kapacitu až 310 sedících cestujících a přibližně 300 stojících.

České dráhy jich mají v současné době v provozu 83. Drtivá většina je soustředěna v depu v Praze, odkud vyjíždějí především na osobních vlacích linek S v okolí Prahy do Berouna, Benešova u Prahy, do Kolína přes Český Brod i Nymburk, do Milovic a přes Kralupy nad Vltavou a Roudnici nad Labem jezdí až do Ústí nad Labem. Několikrát denně dojedou s vybranými vlaky až do východních Čech. Druhé centrum provozu je okolo Ostravy, kde obsluhují osobní a spěšné vlaky tamních linek S1 a R61 Opava–Ostrava–Český Těšín a S2 Ostrava–Bohumín–Český Těšín–Mosty u Jablunkova. Všechny CityElefanty denně obslouží několik stovek spojů a ujedou kolem 40 000 kilometrů.

CityElefanty patří mezi první moderní bezbariérové soupravy u nás. Původně je vyráběla Vagonka ve Studénce a později v Ostravě, dnes člen skupiny Škoda Transportation. Mohou jezdit rychlostí až 140 km/h .

CityElefant je nízkopodlažní vozidlo. To znamená, že jeho podlaha je jen 55 cm nad kolejnicí, zatímco u běžných vagónů je to více než jeden metr. V modernizovaných stanicích a zastávkách jsou nástupiště vysoká 55 cm, takže při nástupu a výstupu není nutné překonávat žádné schody, pouze relativně malou mezeru mezi nástupištěm a vlakem.  To usnadňuje cestování všem lidem včetně maminek s malými dětmi, seniorům, lidem o berlích a dalším pasažérům se zdravotním omezením. Osoby na mechanickém vozíku s doprovodem se tak do vlaků CityElefant na moderních nádražích a zastávkách obvykle dostanou přes mezeru mezi nástupištěm a vlakem i bez použití plošiny.

Dveře jsou ovládané velmi jednoduše tlačítky. Z vnější strany jsou přímo na dveřních křídlech, uvnitř vozu pak obvykle na bočních stěnách v blízkosti dveří. Dveře jsou vybaveny zvukovou signalizací aktivovanou při otevírání a zavírání. Navíc jsou vybaveny dalšími bezpečnostními prvky proti sevření osob ve dveřích. Za jízdy jsou nástupní dveře zablokovány proti otevření, což vylučuje náhodný pád z vlaku při nechtěném náhodném stisknutí tlačítka. Osoby se zrakovým postižením mohou dveře otevřít pomocí speciální vysílačky (VPN – vysílačka povelů pro nevidomé). Na povel tlačítka č. 4 se otevřou dveře, stisknutím povelu č. 1 se u dveřního prostoru ozve orientační maják, který navádí zrakově postižené přímo do vozidla.  Odpadá jak hledání místa nástupu do soupravy, tak tlačítka pro otevření dveří. Důmyslné, že?

Pro nevidomého je určen nástup druhými dveřmi (prvními dveřmi se totiž prochází oddílem pro kola),  Vlak má též patro a sedadla v mezipatří přes které se prochází do vedlejší části soupravy. V některých vagonech je v patře první třída.

Cestující na vozíku by měli využívat pro nástup a výstup dveře označené mezinárodním piktogramem „vozíčkáře“. U starších jednotek s pořadovým číslem do 60 je nejlépe využít první dveře vlaku v blízkosti strojvedoucího. U dalších jednotek (pořadová čísla od 61 výš) jsou piktogramem označeny dveře v řídicím voze. V prostoru dveří je umístěna plošina nebo rampa pro nástup a výstup osob na vozíku. Tyto vozy cestující snadno pozná. Nemají na střeše pantograf pro odběr elektřiny z trakčního vedení.

Slabozrací a nevidomí by měli nastupovat nejlépe druhými nebo předposledními dveřmi v jednotce. Tyto dveře jsou vybaveny zařízením, které umožňuje otevření dveří pomocí VPN vysílačky osobám nevidomým nebo slabozrakým. Vhodné je využít dveře v čelním voze vlaku, kam strojvedoucí nejlépe vidí a může kontrolovat, zda zrakově postižení cestující bezpečně nastoupili nebo vystoupili. Vezmeme-li v úvahu, že některé zastávky jsou v oblouku a délka dvou spojených souprav je kolem 150 metrů, je to důležitý faktor, kterým handicapovaní cestující přispívají ke své bezpečnosti.

Místa pro osoby se zdravotním postižením jsou v blízkosti dveří za univerzálním prostorem pro přepravu vozíků, kočárků nebo jízdních kol. Každé místo je zřetelně označené mezinárodním piktogramem pro vyhrazené místo znázorňujícím sedačku a kříž. Místa pro nevidomé a slabozraké jsou v oddíle pro cestující hned za druhými, respektive předposledními dveřmi soupravy. Zde je i vhodný prostor pro pobyt vodicího psa.

Všechna místa pro osoby se zdravotním postižením jsou označena mezinárodními symboly, ať již vně soupravy u dveří, kterými je nejvhodnější nástup, nebo u míst k sezení či v prostoru, kam lze umístit vozík.

V nástupním prostoru je umístěna plošina pro nástup a výstup osob na vozíku. U souprav do pořadového čísla 60 jsou plošiny na obou koncích jednotky u prvních a posledních dveří, u jednotek s pořadovým číslem 61 a výše pouze v řídicím voze (vůz bez pantografu, který odebírá elektřinu z trakčního vedení). U nejnovějších souprav je elektrická plošina nahrazena prakticky bezporuchovou rampou obsluhovanou ručně vlakovým doprovodem. Provoz plošiny může být omezen v některých stanicích a zastávkách, například pokud jsou v oblouku a vlak je tam nakloněn.

V nástupním prostoru jsou umístěny dveře ovládané tlačítky, kterými se cestující dostane do univerzálního oddílu. Zde jsou místa až pro tři invalidní vozíky nebo pro kočárky a jízdní kola. Opačným směrem je přístup na bezbariérové WC. I zde jsou dveře ovládané tlačítky a otevírání a zavírání je provedeno elektropneumaticky. Uzamčení se provádí mechanicky. Další WC jsou v prostoru přecházeček mezi částmi soupravy.

Jednotky CityElefant jsou vybaveny audiovizuálním informačním systémem, který usnadňuje cestováním osob se zrakovým a sluchovým postižením. Směr jízdy, zastávky a řada dalších důležitých informací je poskytována hlášením vlakového rozhlasu  a současně proměnlivými nápisy na displejích. Ty jsou rozmístěny v každém oddíle cestujících a v nástupních prostorech.

Bezbariérové WC upravené pro pohyb osob na vozíku je umístěno vedle nástupního prostoru u prvních a posledních dveří třívozové jednotky vždy směrem ke kabině strojvedoucího. Prostor je dostatečně velký pro pohyb na vozíku a jeho odstavení. Dveře se ovládají tlačítky a samy se pak otevírají a zavírají. Mechanicky je třeba zajistit jejich uzamčení před vstupem „nechtěného“ návštěvníka. Splachování, voda v umyvadle i elektrický vysoušeč rukou jsou ovládány tlačítky nebo fotobuňkami podle provedení soupravy.

City Elefant na stránkách ČD

Atlas vozů