Alespoň zatím někudy kolem Prahy – jede to, ale dře to – někdy …

Opět spíš polotovar, než článek, text z rozhovoru s AI, kladem je přehled

Okolo Prahy severojížní spojkou – z Mladé Boleslavi – od Hradce Králové až na Plzeň jižním směrem

Dějiny spojení (kroky, které tě zajímají)

1. Počátky a koncepce (50.–70. léta)
   • Už v padesátých až sedmdesátých letech se plánoval systém okruhů (městský a pražský) jako páteř pro vstupy do města. Severní přístupy z oblastí Mladé Boleslavi a Hradce měly být integrovány do vnější i vnitřní struktury okruhů. (širší kontext plánování okruhů). ita-aites.cz+1
2. Výstavba páteřních tahů a mostů (70.–90. léta)
   • Vznikaly velké stavby jako Severojižní magistrála, Barrandovský most a další spojky, které měly odvést tranzit z centra. Tyto stavby definovaly směry, kam se později napojí dálniční obchvaty a přivaděče. Barrandovský most (stavba 1978–1988) se stal důležitou spojnicí do západní části města a k D5. Wikipedie
3. Dálnice a napojení (90.–2000+)
   • Dálnice D10 (směr Mladá Boleslav) a D11 (směr Hradec Králové) postupně vyrostly jako dálkové přívody; jejich napojení do Prahy zanechalo volná místa pro propojení s městským okruhem, ale přesné napojení a řešení mimoúrovňových křižovatek vždy naráželo na majetkové, urbanistické a financující překážky. České Dálniční Zdroje+1
4. Moderní problémy: kapacita, prostor, vedení křížení
   • Přivedení velkého objemu dálkové dopravy do Černého Mostu / Libně/Vysočan vytvořilo potřebu silných mimoúrovňových řešení (aby kamiony a tranzit nemusely projíždět přes lokální ulice). To se střetává s hustou zástavbou, koridory železnice a obchodními centry. Komplexní mimoúrovňové křižovatky jsou drahé a často narazí na odpor obyvatel a komplikace s pozemky. Wikipedie+1

Jak Severojižní osa, Černý Most a Barrandovský most spolu logicky fungují

• Sever → Černý Most / Vysočany → Severojižní magistrála → Barrandovský most → D5 (směr Plzeň). To je základní „hřbet“ trasy, kterou popisuješ: dálniční přívod na severu města se má plynule napojit přes severojižní osu směrem na jihozápad a dál k Plzni. V praxi ale tyto vazby vznikaly postupně, proto jsou v síti spíše dílčí propojení než jeden dokončený koridor. Wikipedie+1

Hlavní problémy, které brzdí PLÁNované „hlavní přivedení“ z Mladé Boleslavi / Hradce

1. Interoperabilita investorů — Dálnice staví státní ŘSD / ministerstvo, městské úseky dělá magistrát; často bez společného masterplánu vznikají kolizní body. (viz problémy s dokončením Městského okruhu). ita-aites.cz
2. Místo pro mimoúrovňové křižovatky — aby byla silnice nad/pod jinou komunikací, potřebuješ prostor pro rampy, svahy a odstavné plochy. To v zástavbě často chybí. Wikipedie
3. Doprava vs. město — velké tepny  navrhují přesměrovat tranzit mimo ulice, ale každý zásah na povrchu mění veřejný prostor a vyvolává odpor. Praha Neznámá
4. Finance a priority — Dálnice mají svůj harmonogram; město má své — sladit rozehrané rozpočty nebývá jednoduché. České Dálniční Zdroje

Krátká časová osa (historie)

• 1970–1985: návrhy okruhů, plánování Barrandova a hlavních magistrál. Wikipedie+1
• 1985–1995: stavby Mostů a magistrál, vznik Černého Mostu jako panelového sídliště a dopravního uzlu. Wikipedie+1
• 1995–2010: modernizace přístupů, dokončování pražských částí okruhu na západě, Nové spojení (železniční), posuny v koncepci napojení severu. Wikipedie
• 2010–současnost: dílčí dostavby (tunely Blanka, rekonstrukce mostů), jednání o východních částech okruhu a o mimoúrovňových řešeních u Černého Mostu. Wikipedie

Co z toho plyne — praktické závěry

• Trasa z Mladé Boleslavi/Hradce Králové přes Černý Most do centra a dál přes Severojižní magistrálu k Barrandovu je logická — ale její reálná implementace vyžaduje komplexní prostorové řešení mimoúrovňových křížení, většinou v kombinaci s tunely nebo prostorem pro rampy. Wikipedie+1
• problémy s koordinaci investorů, majetkové komplikace, potřeba velkých stavebních ploch pro rampy a odpor obyvatel. To jsou hlavní „zádrhele“.