V článku se dočtete o problémech s výstavbou silničních okruhů v Praze a železničních spojek. Není to vyčerpávající seznam – určitě by sem patřila historie výstavby tratě na Letiště, která se aktuálně docela pohrnula. Je to možná i míchání jablek s hruškami – silnice a železnice, ale pokud znáte Balabenku – tam to bude jednou velký střet železnice a silnice. Trochu teď po rozhodnutí, kdo bude projektovat tunely od Pelctyrolky po jižní spojku, vede městský orkuh, ale VRT do Prahy také dorazí a měly bychom se už začít zamýášlet, kud Prahou povede a jak – nad zemí, v podzemí. Na hlavním nádraží ji očekávají u prvního a druhého nástuiště v nadzemí, příměstské vlaky naopak budou o patro níž v suterénu … Balabenka … tam se to celé rozhodne … Připojuji také časovou osu výstavby hlavně silničních okruhů.

Okruhy: vize ze 70. let a nikdy nekončící debata

Už v 70. letech se na stole objevily dva klíčové pojmy: Městský okruh a Pražský okruh. Městský okruh měl sloužit především pro vnitroměstskou dopravu, navázanou na radiály. Pražský okruh (dnes označovaný D0) měl převést tranzit mimo centrum. Oba projekty se ale potýkaly s nedostatkem peněz, složitými majetkovými vztahy a rostoucím odporem veřejnosti vůči velkým stavbám v hustě zastavěných částech města.

Pražský okruh se začal stavět už v 80. letech. Do dneška je hotový jen jihozápadní segment mezi D1 a Ruzyní. Klíčové severní a východní části (Běchovice – Satalice – Suchdol – Ruzyně) stále chybí. Městský okruh je naproti tomu zčásti dokončen – Severojižní magistrála, Strahovský tunel, Mrázovka, Zlíchovský tunel, Blanka. Největší mezerou zůstává východní část mezi Balabenkou a Jižní spojkou.

Blanka: symbol úspěchu i průšvihu, slouží už 10 let (letos v r. 2025 slaví jubileum)

Tunelový komplex Blanka se začal stavět v roce 2007 a otevřel se až v roce 2015. Stavba se protáhla o pět let, cena narostla ze 21 na více než 43 miliard korun a Blanka se stala symbolem pražského „tunelování“. Technicky je ale úspěšná: denně jí projedou stovky tisíc aut a v centru znatelně ubylo tranzitu.

Nové spojení: vzácná ukázka železničního pokroku

Na rozdíl od silničních staveb se železnice dočkala aspoň jednoho velkého vítězství. Nové spojení, otevřené v roce 2008, propojilo hlavní nádraží s Libní a Holešovicemi. Díky tomu mohly vzniknout nové linky příměstských vlaků a systém Esko. Ale i tady byl problém – stavba zabrala 13 let od prvních návrhů do realizace, náklady se vyšplhaly na 9 miliard.

Balabenka a Hloubětín: chybějící články jak v železniční dopravě, tak i problém v silniční

Balabenka je už dnes dopravní uzel. Setkávají se tu magistrála, Libeňská spojka a železnice. Pokud se má dokončit Městský okruh, musí tudy vést nové tunely, které navážou na Blanku. K nim se přidává Hloubětínský tunel – varianta, jak odvést tranzit z přetížené Kbelské. Plánuje se na konec 20. let, ale koordinace s navazujícími stavbami je stále otevřená otázka.

VRT a železniční spojky: další vrstva komplikací
Do toho všeho přichází vysokorychlostní železnice (VRT). U Balabenky a v oblasti U Kříže má být přivaděč z východní tratě. Zvažuje se i propojení tratí Vysočany – Holešovice, což by vytvořilo nové přímé spojení severu a východu města. Vše ale zasahuje do stejného území, kde už se má stavět Městský okruh a Hloubětínský tunel.

Koordinace: pražská noční můra

Problém Prahy není v nedostatku nápadů, ale v jejich souběhu. Na malém prostoru se má vejít Městský okruh, Pražský okruh, Hloubětínský tunel, železniční spojky, přivaděče VRT i kapacitní tramvajové tratě. Každý projekt má jiného investora (magistrát, ŘSD, Správa železnic, stát), jiný časový horizont a jiné priority. Koordinace je extrémně složitá.

👉 Výsledek: Praha se už půl století točí v kruhu – vždy se postaví část, ale nikdy se nedokončí celek. Přesto, jak ukazuje Blanka nebo Nové spojení, když se podaří některý úsek dotáhnout, dopravní situace se dramaticky zlepší.

Časová osa pražských okruhů a železničních staveb

70. léta

• Vzniká koncepce Městského okruhu a Pražského okruhu (D0).
• První studie předpokládají rozsáhlé tunely pod centrem a radiály směřující z okruhů.

80. léta

• Začínají první stavby Pražského okruhu (úsek mezi Ruzyní a Barrandovem).
• Vznikají i první části Městského okruhu – zejména Severojižní magistrála.

90. léta

• Dokončen Strahovský tunel (1997), první velký tunel Městského okruhu.
• Diskuse o pokračování Blanky, ale stavba se stále odkládá.
• Začínají přípravy železniční stavby Nové spojení.

2000–2005

• Otevírá se Mrázovka (2004), další úsek Městského okruhu.
• Zahajuje se stavba tunelového komplexu Blanka (2007).
• Připravuje se projekt Nového spojení.

2006–2010

• Dokončen úsek Pražského okruhu D1 – Ruzyně (2010), klíčové jihozápadní propojení.
• Otevřeno Nové spojení (2008) – zásadní zlom pro železniční dopravu.
• Stavba Blanky pokračuje, začínají problémy s termíny a financemi.

2011–2015

• Po mnoha odkladech se v roce 2015 otevírá Blanka. Cena přes 43 miliard, ale obrovský dopravní efekt.
• Do popředí se dostává téma dokončení Městského okruhu východní částí (Balabenka – Jižní spojka).

2016–2020

• Magistrát řeší spory o trasu Pražského okruhu mezi Suchdolem a Březiněvsí.
• Poprvé se objevují vážnější návrhy na Hloubětínský tunel jako alternativu k zahlcené Kbelské.
• Správa železnic připravuje projekty VRT a začínají se hledat vhodné přivaděče do centra.

2021–2025

• Rozbíhá se příprava na východní část Městského okruhu s napojením u Balabenky.
• V plánech se objevuje souběh s železničními stavbami – propojení tratí Vysočany – Holešovice a přivaděč VRT u Balabenky.
• V roce 2025 Praha slaví 10 let Blanky, zároveň oznamuje start výstavby východního okruhu kolem roku 2030.

2030+ (plánované)

• Zahájení stavby východní části Městského okruhu (cca 10 km, většina v tunelech).
• Stavba Hloubětínského tunelu (od 2028).
• Rozjezd vysokorychlostní železnice: Praha – Brno a přivaděč do centra přes Balabenku.
• Možné propojení železničních tratí Vysočany – Holešovice.

👉 Výsledek časové osy:
Praha už pět dekád řeší totéž – jak skloubit okruhy a železnici. Každá dekáda přinesla dílčí úspěch (Strahov, Mrázovka, Nové spojení, Blanka), ale stále chybí klíčové východní propojení, bez kterého je celek polovičatý.

Aktuálně:

Tsiková zpráva Magistrátu: Praha vybrala zhotovitele dokumentací pro klíčové dopravní stavby Městského okruhu a Libeňské spojky

Magistrát schválil výběr zhotovitelů dokumentací pro pokračování Městského okruhu v úsecích Pelc-Tyrolka – U Kříže, Balabenka – Rybníčky a pro Libeňskou spojku. Hodnota zakázky přesahuje 207 milionů korun bez DPH a její čerpání je rozplánováno do roku 2030.

Zakázku zajistí tři různé společnosti, konkrétně:

• Stavba č. 0081 MO Pelc/Tyrolka – U Kříže: PUDIS a.s. (sdružení SG 0081 PTB), za nabídkovou cenu 32,55 mil. Kč bez DPH

• Stavba č. 0094 MO Balabenka – Rybníčky: SATRA, spol. s r.o. (sdružení SATRA-MOTT – MO 0094 ‐ DPZ), za nabídkovou cenu 130,11 mil. Kč bez DPH

• Stavba č. 8313 Libeňská spojka: METROPROJEKT Praha a.s. (Společnost SG 8313 LS), za nabídkovou cenu 44,39 mil. Kč bez DPH

Nová trasa bude měřit přibližně 10,5 kilometru a převážně povede v tunelech. Povolení stavby se očekává na přelomu let 2027 a 2028. Samotná realizace by měla začít v roce 2030 a potrvá zhruba deset let.

Mapa olbasti Balabenky.

Nejen k Balabence se vrátíme v dalším článku – pokračování.