Postupně se rozšiřující přehled hmatových modelů a dalších hmatových turistických atrakcí pro nevidomé.
Loreta Praha
Svatý kopeček – Bazilika navštívení Panny Marie
Hmatový model pro zrakově postižené poutníky Velehrad
Relikviář sv. Maura na Bečovském zámku (Bečov nad Teplou)
Laická veřejnost, autoři článků zaměňují hmatové modely za reliéfní obrázky – dokladem toho je článek idnes:
Památky UNESCO na dlani, nevidomí si je mohou osahat
Tomu se Národní památkový ústav nebrání. „Projekt Památky na dlani chceme postupně rozšiřovat i o ty objekty, které na seznamu UNESCO nejsou,“ přislíbila Goryczková. Jedním z prvních zájemců je podle jejích slov i zámek Kynžvart, který hostil prezentaci modelů.
Projekt, kterým chtějí památkáři zpřístupnit památky nejrůznějším skupinám, začal v letech 2010 až 2011. „Formulovali jsme cílové skupiny lidí. Od dětí přes seniory po rodiče s dětmi. V té době vznikla i myšlenka představit kulturní dědictví také hostům se speciálními potřebami,“ popsala vznik projektu Martina Indrová, vedoucí odboru edukace a dalšího vzdělávání NPÚ.
První část projektu, tedy vědecko výzkumný projekt, dotovalo ministerstvo kultury. „Později jsme hledali dílčí projekty, mezi které patří i prezentované Památky na dlani,“ řekla Indrová. „Ten financujeme z vlastních prostředků účelově vázaných na propagace památek UNESCO,“ doplnila generální ředitelka NPÚ Goryczková.
Haptické modely*) UNESCO
*) nejde o modely, ale o reliéfní obrázky – chyba autora článku |
Samotnou výrobu haptických modelů má na starosti spolek Vide Manibus. Základem je papírová matrice, samotný model je pak vyrobený z neměkčeného PVC. „Garantujeme, že matrice vydrží výrobu tří tisíc finálních modelů,“ uvedl David Linek z Vide Manibus.
O využití 3D tisku podle něj spolek neuvažoval hlavně z finančních důvodů. „Navíc 3D tisk nesplňuje naše představy o podobě modelů,“ vysvětlil Linek.
Shánění kvalitních podkladů bylo podle Naděždy Goryczkové stejně náročné jako výroba matric. „Správy jednotlivých památek nám ale vyšly vstříc,“ konstatovala generální ředitelka NPÚ.
Haptické, tedy dotykové modely nejsou úplnou novinkou, v takovém měřítku, kdy touto formou památkáři propagují hned dvanáct lokalit, však zatím použité nebyly. Modely budou k dispozici na pokladnách jednotlivých památek. Podle zájmu o ně rozhodnou památkáři o výrobě dalších sad.
Na bečovském zámku už jeden haptický model mají. Vyrobili jej vězni z Horního Slavkova a nevidomým zprostředkovává podobu vzácného relikviáře svatého Maura. (jde o jediný zde uváděný model, u ostatních uměleckých artefaktů jde o reliéfní obrázky – pozn. podle vyjádření Jana Příborského). Není zřejmě památkou UNESDCO.
na zdrojových stránkách můžete vidět i videa fotky.
Vyjádření Jana Příborského
Vážení!
Na webových stránkách IDNES byl 20.6.2019 publikován článek
https://www.idnes.cz/karlovy-
s názvem: Památky UNESCO na dlani, nevidomí si je mohou osahat.
Poté jsem si našel také upoutávku na webových stránkách vašeho zámku.
Rád bych se vyjádřil k názvosloví, které se v článku a upoutávce několikrát vyskytuje a to je slovo model.
Já jsem v současné době předsedou Oblastní odbočky Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých v Olomouci a dlouhá léta působím v oblasti problematiky osob se zrakovým postižením.
S panem Davidem Linkem, autorem hmatových obrázků pro nevidomé, jsem se jednou potkal v KTN, kde tehdy pracoval a jeho práce velmi dobře z nám z celé řady publikací, které vydala Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. Em. Macana v Praze
a na které se pan Linek podílel reliéfními zobrazeními různých architektonických objektů, dopravních prostředků, zvířat, hmyzu atd. atd.
I popis výroby jeho produktů jasně naznačuje, že jde o reliéfní hmatová zobrazení, nikoliv o modely.
Pokud je mi známo, tak pan Linek se výrobou haptických modelů dosud nezabýval.
Jeho práce si velmi vážím, tak jako celá komunita uživatelů se zrakovým postižením.
Záměnou termínu „reliéfní zobrazení“ za „model“ je proto podle mého názoru zavádějící jak pro veřejnost tak i pro zrakově postižené, kteří budou tento článek číst.
Architektonický model (nebo model dopravního prostředku a čehokoliv dalšího) umožňuje nevidomému nebo těžce slabozrakému člověku
si vytvořit komplexní představu o objektu na rozdíl od reliéfního obrázku, který informuje nevidomého o půdorysu, bokorysu nebo portálu objektu.
Pro vaši informaci vám zasílám odkaz na stránky Tyflocentra Olomouc, které realizovalo celou řadu projektů,
jejichž cílem bylo vytvoření trojrozměrných haptických modelů historických památek v Olomouckém kraji:
https://www.tyflocentrum-ol.
Byl jsem po dobu 13 let ředitelem této Obecně prospěšné společnosti
a sám jsem se na realizaci projektů podílel.
Budu velmi rád za reakci na tuto moji připomínku k upoutávce a článku, který byl nesporně dobře míněn.
V článku na webu IDnes je zmíněn jediný skutečný haptický model a to je model relikviáře sv. Maura, který však není na seznamu Unesco.
S pozdravem
Jan Příborský, Olomouc
Hmatová maketa chebského náměstí
(z časopisu Zora, časopis organizace nevidomých SONS, resp. z e-mailové cestovatelské konference Odyssea)
Chebské muzeum vychází vstříc nevidomým návštěvníkům
Již v dubnu jsme zavítali do budovy 
Okresního muzea v Chebu, cílem návštěvy byla prohlídka hmatové makety chebského náměstí, kterou vytvořil výtvarník Jiří Černý. Chebské muzeum tak vychází vstříc nevidomým návštěvníkům, aby si hmatem mohli prohlédnout velmi zajímavé stavby historického jádra města Chebu, resp. náměstí Krále Jiřího z Poděbrad včetně věhlasného Špalíčku.
Ředitelka Martina Kůlová si pro nás, kromě avizované makety, nachystala velmi milé překvapení. Po přivítání nám do rukou předala katalog s reliéfními obrázky jednotlivých budov chebského náměstí, a to i s popisem jak v Braillově písmu, tak i ve zvětšeném černotisku.
Náměstí Krále Jiřího z Poděbrad je unikátní i v tom, že ve 14. století, kdy se stavěly jen jednoposchoďové budovy, si zde chebští kupci pořizovali rovnou třípatrové domy s vysokými střechami, které jim vlastně sloužily jako skladiště zboží. Každý kupecký dům měl své jméno dle vlastníka, stavby byly velice bytelné, zároveň i ohnivzdorné, široké pouhých 8 m, do hloubky však měly 52 m. Vikýře na střechách byly ve třech stupních, každá budova měla tyto vikýře odlišné. Skrz ně se za pomoci kladky dopravovalo zboží do skladů v půdních prostorách. Krovy těchto budov byly stavěny tak, že nebylo použito jediného hřebíku, ale dřevěných klínů. Proto město Cheb organizuje pro současné návštěvníky velmi zajímavou a ojedinělou prohlídku těchto historických krovů. Budova uprostřed náměstí, dnešní radnice, má navíc i bohatě zdobenou věžičku s hodinami.
Chebskému náměstí zcela jistě vévodí „Špalíček“. Jde o soubor 11 kupeckých domů, stavěných v gotickém slohu, které jsou navíc prokládány dřevěnými hrázděnkami. Přízemí má širší základnu, do výšky se budovy postupně zužují. Mezi nimi se nachází velmi úzká „kramářská ulička“, široká na projití jedné až dvou osob.
Toto vše jsme mohli posoudit při hmatové prohlídce jednotlivých domů, prsty rukou jsme mohli ocenit i ozdobné prvky nad římsami oken apod. Každá budova je zvlášť braillsky očíslována, takže si o nich v katalogu můžeme přečíst velmi zajímavé informace.
Haptický model náměstí tvoří 42 dřevěných komponentů, z toho 40 modelů domů a 2 kašny v měřítku 1:100, samostatně oddělitelných od speciální podložky. Model náměstí byl vyhotoven podle technických výkresů zapůjčených odborem památkové péče Městského úřadu v Chebu. Vzhledem k zaměření projektu na skupinu zrakově hendikepovaných byla použita technika reliéfní malby zdůrazňující typické architektonické prvky. Barvy fasád jednotlivých domů odpovídají reálné skutečnosti.
Máte-li zájem osobně si tuto maketu prohlédnout, navštivte Okresní muzeum v Chebu, sídlící v centru Městské památkové rezervace. Budovu najdete v dolní části náměstí Krále Jiřího z Poděbrad v Pachelbělově domě, kde byl v roce 1634 zavražděn Albrecht z Valdštejna.
Emil Miklóš
Důležitá poznámka o omezení provozu muzea:
„Muzeum Cheb, p. o. Karlovarského kraje je od 7. ledna 2019 téměř na celý rok pro veřejnost uzavřeno. Pouze v letním období (od 29. června 2019) bude v provizorním režimu otevřena část stálé expozice věnovaná Albrechtovi z Valdštejna. Již od roku 2017 probíhaly systematické přípravy na rekonstrukci teplovodního vytápění, na vybudování nové elektroinstalace a na zavedení kompletní datové sítě do expozičních a výstavních prostor budovy č. p. 492 na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad.“
Věřím, že je možno se předem telefonicky nebo e-mailem domluvit a pracovníci muzea určitě umožní nevidomému návštěvníkovi nebo skupině ZP, si makety prohlédnout. (Jan Příborský)
Kontakty: sekretariat@muzeumcheb.cz tel: +420 739322499